Přeskočit na obsah

Brian Eno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Hudební umělec

Brian Peter George St. John le Baptiste de la Salle Eno (* 15. května 1948 Woodbridge, Anglie), známý jako Brian Eno, je anglický hudebník, hudební producent, skladatel a teoretik. Mimo sólových nahrávek proslul jako úspěšný producent (Talking Heads, Devo, David Bowie, U2). Občas bývá označován jako „otec ambientu“.

V letech 1976–1979 spolupracoval s Davidem Bowiem na jeho „berlínské trilogii“ zahrnující alba Low, Heroes a Lodger. Jeho jméno bylo nadlouho spojeno se jmény jako Harold Budd, John Cale, Cluster, Robert Fripp a David Byrne. Produkoval tři desky Talking Heads včetně Remain in Light, pět alb U2, dále pomáhal anglické skupině James, Laurie Anderson a společně s Markusem Dravsem, Jonem Hopkinsem a Rikem Simpsonem produkoval alba skupiny Coldplay Viva la Vida or Death and All His Friends a Mylo Xyloto.

Rocková období

První experimentální nahrávky vznikly se skupinami Merchant Taylor's Simultaneous Cabinet, Maxwell Demon a Scratch Orchestra. V roce 1969 s přišel do Londýna, kde se v roce 1971 stal členem skupiny Roxy Music. Se skupinou nahrál dvě studiová alba, Roxy Music (1972) a For Your Pleasure (1973). Krátce po dokončení druhého alba Eno ze skupiny po hádkách se zpěvákem Bryanem Ferrym odešel. V roce 2002 však hrál na jeho sólovém albu Frantic.[1][2] V roce 2006 se oběvily informace, že by se měl účastnit reunionu skupiny Roxy Music,[2] on sám to však popřel.[3]

V září 1973 začal nahrávat své první album, které vyšlo v lednu následujícího roku pod názvem Here Come the Warm Jets. Ještě ve stejný rok vydal druhé album Taking Tiger Mountain (By Strategy), které stejně jako první produkoval on sám a opět vyšlo u vydavatelství Island Records. Na obou albech se podílel i jeho dřívější spoluhráč z Roxy Music, kytarista Phil Manzanera a na prvním z nich i saxofonista Andy Mackay.

V roce 1975 vydal album Another Green World, tentokrát spoluprodukované s Rhettem Daviesem. Další album, nazvané Before and After Science, vydal až koncem roku 1977. O produkci se opět staral on spolu s Daviesem a album vyšlo u Polydor Records. Následně se začal věnovat produkování alb a vydávání ambientní hudby. S dalším albem nazvaným Nerve Net přišel v roce 1992 a následovalo opět odmlčení. V roce 2005 vydal album Another Day on Earth, po dlouhé době opět s více rockovými skladbami a jeho zatím poslední takové album.

Ambientní období

První čistě ambientní album Eno nazval Discreet Music a vydal jej u vydavatelství E.G. Records koncem roku 1975. O tři roky později následovalo album Ambient 1: Music for Airports (1978), na něž navázala alba Music for Films (1978), Ambient 2: The Plateaux of Mirror a Ambient 3: Day of Radiance, Ambient 4: On Land (1982), More Music for Films a Apollo: Atmospheres and Soundtracks (1983), Thursday Afternoon (1985), Music for Films III (1988), Textures (1989), The Shutov Assembly (1992), Neroli (1993), The Drop, Music for White Cube a Lightness: Music for the Marble Palace (1997), I Dormienti a Kite Stories (1999), Music for Civic Recovery Centre (2000), Compact Forest Proposal (2001), January 07003: Bell Studies for the Clock of the Long Now (2003) a LUX (2012).

V roce 2010 nahrál spolu s Leo Abrahamsem a Jonem Hopkinsem ambientní album Small Craft on a Milk Sea,[4] na které v následujícím roce navázala dvojdílná spolupráce s básníkem Rickem Hollandem Drums Between the Bells a Panic of Looking.[5][6]

Spolupráce

Brian Eno v roce 1974
Brian Eno v roce 1974

V roce 1973 vydal album (No Pussyfooting) společně s výdcem skupiny King Crimson, kytaristou Robertem Frippem. V roce 1975 na album navázala druhá společná spolupráce Evening Star a po dalších třiceti letech pak poslední společné album The Equatorial Stars. V roce 2008 vyšla kompilace jejich dříve nevydaných nahrávek z let 1992−2006 pod názvem Beyond Even (1992–2006). V roce 1981 spojil síly s frontmanem skupiny Talking Heads, se kterou rovněž pracoval jako producent, Davidem Byrne, aby spolu nahráli album My Life in the Bush of Ghosts. V roce 2008 pak dojice vydala další společné album Everything That Happens Will Happen Today. V sedmdesátých letech hrál také na několika sólových albech multiinstrumentalisty Johna Calea, což vyústilo v jejich společné album Wrong Way Up z roku 1990. V roce 1977 vydal společně s německou skupinou Cluster ambientní album Cluster & Eno. O rok později vydal album společné s dvěma členy skupiny, Hans-Joachim RoedeliusHans-Joachim Roedeliusem a Dieter Moebiusem nazvané After the Heat.

Hrál také na řadě dalších alb jako doprovodný hudebník. Šlo například o alba Johna Calea Fear (1974), Slow Dazzle (1975), Helen of Troy (1975) a HoboSapiens (2003). Cale se rovněž podílel na několik Enových sólových albech a v roce 1974 spolu, ještě doplněni o Kevina Ayerse a Nico nahráli koncertní album June 1, 1974. Hrál na všech albech tzv. „berlínské trilogie“ Davida Bowieho s názvy Low (1977), Heroes (1977) a Lodger (1977). Hrál také na několika albech Roberta Wyatta, například Little Red Record (se skupinou Matching Mole, 1972), Ruth Is Stranger Than Richard (1975), Shleep (1997) nebo Comicopera (2007). V roce 2013 produkoval a je spoluautorem písně „Digital Lion“ z alba Overgrown britského hudebníka Jamese Blakea.[7]

Producent

Mimo svá vlastní alba, která si většinou také produkoval sám, byl producentem při nahrávání řady dalších alb. V roce 1977 produkoval debut anglické skupiny Ultravox a v následujícím roce zahájil spolupráci s americkou kapelou Talking Heads, které produkoval tři z jejích alb: More Songs About Buildings and Food (1977), Fear of Music (1979) a Remain in Light (1980). V roce 1978 produkoval první řadové album skupiny Devo. Během osmdesátých let se věnoval převážně ambientní hudbě a rovněž produkoval několik ambientních alb, ale v roce 1984 zahájil dlouholetou spolupráci s irskou skupinou U2. První album, které jim produkoval bylo The Unforgettable Fire právě z roku 1984 a následovala alba The Joshua Tree (1987), Achtung Baby (1991), Zooropa (1993), All That You Can't Leave Behind (2000), How to Dismantle an Atomic Bomb (2004) a No Line on the Horizon (2009). Spolu s U2 vydal v roce 1995, skrytě pod názvem Passengers, album Original Soundtracks 1.

V roce 1989 produkoval album Words for the Dying Johna Calea. V devadesátých letech produkoval dvě alba, konkrétně Laid (1993) a Wah Wah (1996), britské skupiny James. Mezitím také album Bright Red (1994) hudebnice Laurie Anderson. Následovala opět spolupráce s James Millionaires (1999) a Pleased to Meet You (2001). V letech 2008 a 2011 produkoval dvě alba skupiny ColdplayViva la Vida or Death and All His Friends a Mylo Xyloto.[8]

Ostatní

Brian Eno v roce 2011
Brian Eno v roce 2011

V letech 1975−1978 byl majitelem vydavatelství Obscure Records,[9] specializujícího-se na ambientní hudbu. V roce 1996 vydal knihu A Year with Swollen Appendices a v roce 2008 společně s Peterem Chilversem vymyslel software pro iOS nazvaný Bloom a o několik let později spolu s Chilversem představil hudební aplikaci pro iPad.[10] Je autorem hudby k několika filmům, mezi které patří Sebastian (1976), Život je peklo (2004) nebo Pevné pouto (2009). Zahrál si rovněž menší roli v jedné epizodě seriálu Father Ted (1998) a v roce 2011 o něm byl natočen dokumentární film Brian Eno - 1971-1977: The Man Who Fell to Earth. V roce 2013 složil hudbu pro nemocnici v Sussexu.[11]

Je autorem hudby pro mobilní telefon Nokia 8800,[12] přičemž existovala i limitovaná deseti kusů s Enovým podpisem, které byly vydraženy v aukci a výtěžek šel na charitu.[13] Rovněž složil uvítací melodii pro operační systém Windows 95.[14] Rovněž složil hudbu pro počítačovou hru Spore.[15] Spolu s Peterem Gabrielem založil projekt MUDDA na podporu digitálních hudebních technologií pro internet.[16]

Americká skupina MGMT podle něj pojmenovala píseň na svém albu Congratulations z roku 2010.[17]

Diskografie

Hlavní článek: Diskografie Briana Eno

Roxy Music

Eno / Brian Eno

Spolupráce

  • No Pussyfooting (1973, Robert Fripp)
  • June 1, 1974 (1974, Kevin Ayers, John Cale a Nico)
  • Evening Star (1975, Robert Fripp)
  • 801 Live (1976, Simon Phillips, Phil Manzanera, Bill MacCormick, Francis Monkman a Lloyd Watson)
  • Cluster & Eno (1977, Cluster)
  • After the Heat (1978, Dieter Moebius a Hans-Joachim Roedelius)
  • From Ibiza (1979, Peter Sinfield)
  • In a Land of Clear Colors (1979, Peter Sinfield)
  • Ambient 2: The Plateaux of Mirror (1980, Harold Budd)
  • Ambient 3: Day of Radiance (1980, Laraaji/Edward Gordon)
  • Possible Musics (1980, Jon Hassell)
  • My Life in the Bush of Ghosts (1981, David Byrne)
  • Apollo: Atmospheres and Soundtracks (1983, Daniel Lanois a Roger Eno)
  • Begegnungen I, II (1984/1985, a Dieter Moebius, Hans-Joachim Roedelius a Conny Plank)
  • Hybrid (1985, Michael Brook a Daniel Lanois)
  • The Pearl (1985, Harold Budd)
  • Wrong Way Up (1990, John Cale)
  • Wah-Wah (1994, James)
  • The Essential Fripp & Eno (1994, Robert Fripp)
  • Spinner (1995, Jah Wobble)
  • Music for Onmoyoji (2000, Soundtrack, Peter Schwalm)
  • Drawn from Life (2001, Peter Schwalm)
  • 18 Keyboard Studies (2002, Roger Eno)
  • Music For Films III (2002)
  • The Equatorial Stars (2004, Robert Fripp)
  • Everything That Happens Will Happen Today (2008, David Byrne)
  • Drums Between the Bells (2011, Rick Holland)
  • Panic of Looking (2011, Rick Holland)

Producent

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Brian Eno na anglické Wikipedii a Brian Eno na německé Wikipedii.

  1. DIGRAVINA, Tim. Frantic [online]. Allmusic [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZOUL, Martin. Roxy Music chystají návrat s Brianem Enem [online]. Muzikus, 2005-06-17 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  3. MATĚJÍČEK, František. Brian Eno popřel svoji účast na reunionu Roxy Music [online]. Musicserver, 2006-03-22 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  4. HUBÁČKOVÁ, Petra. Brian Eno vypustil detaily k chystanému albu [online]. Musicserver, 2010-08-26 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  5. Coldplay producer Brian Eno to release EP with British poet [online]. NME, 2011-09-14 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. EFF, Adam. Brian Eno naváže na desku šestistopým EP [online]. Musicserver, 2011-09-19 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  7. THOMAS, Fred. Overgrown [online]. Allmusic [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LEVINE, Mike. Rik Simpson on producing Coldplay's Mylo Xyloto [online]. Universal Audio, 2011-10-17 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. MATOUŠEK, Daniel. Po nezávislých labelech: Obscure Records [online]. Muzikus, 2008-02-29 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  10. VEDRAL, Luboš. Brian Eno skládá hudbu za majitele iPadů [online]. Aktuálně.cz, 2012-10-11 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  11. Brian Eno composes soundtrack to treat hospital patients [online]. NME, 2013-04-20 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Juniper Foo. Nokia 8800 Sirocco Edition [online]. CNET, 2006-10-02 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NOVÁK, Adam. Deset Nokií 8800 Sirocco s podpisem Briana Ena v aukci pro charitu [online]. iDNES.cz, 2006-12-21 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  14. MARSHALL, Colin. Brian Eno Once Composed Music for Windows 95; Now He Lets You Create Music with an iPad App [online]. Open Culture, 2012-11-20 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Spore [online]. Game Spy [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. KOMÁREK, Josef. Brian Eno a Peter Gabriel osvobozují muzikanty od labelů [online]. iDNES.cz, 2004-02-04 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  17. LADOUCEUR, Liisa. MGMT Discuss Brian Eno's Sorcery, Sarcastic 'Congratulations' [online]. Spinner, 2010-05-26 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Brian Eno

  • Brian Eno: A Year with Swollen Appendices: The Diary of Brian Eno, 1996, ISBN 0-571-17995-9

Externí odkazy

Chybí parametr jazyk! Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Brian Eno na Wikimedia Commons

Šablona:Autoritní kontrola