Přeskočit na obsah

Kamenná (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox české obce a města

Obec Kamenná se nachází necelých 14 km ssv. od Jihlavy a 5 km sz. od Polné v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2012 zde žilo 181 obyvatel.

Geografie

Ves se nachází v Hornosázavské pahorkatině v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem 16 km severně od krajské Jihlavy a 5 km severozápadním směrem od Polné. Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Na návsi leží tři menší rybníky.

Etymologie

Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[1] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654.[2] Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl "Bergersdorf". Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.[3]

Historie

Kamennou údajně založili němečtí horníci.[1] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[4] V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci.[2] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu.[5] Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova.[2] Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket.[2] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850.[6] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[4] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů,[2] tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 % [1] a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob [7]. Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869-1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880-1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava.[3] V letech 1961-1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.[8]

Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[1] V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína.[9]

Pamětihodnosti

  • Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[1] roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.[2]
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873[1] stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.[2]
  • Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[4] - pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
  • Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice[2] – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[1] patří na seznam státem chráněných památek.

Ekonomika

Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář a opravna traktorů. Prochází tudy frekventovaná železniční trať Jihlava – Havlíčkův Brod.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[1] Funguje zde obchod se smíšeným zbožím, knihovna a hostinec. Stojí tu také kulturní dům a hřiště.[2]

V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.

Vývoj počtu obyvatel Kamenné[10][1]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 208 296 296 313 320 317 313 341 251 252 229 225 186 182

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Kamenná, s. 16-18.
  2. ↑ a b c d e f g h i DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Kamenná, s. 117. 
  3. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219. 
  4. ↑ a b c PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Kamenná, s. 49. 
  5. ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Kamenná, s. 36. 
  6. ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Kamenná, s. 30. 
  7. ↑ Václav Vlk st. k poválečným vraždám v Dobroníně
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 356. 
  9. ↑ VLACH, Jiří. Listování v kronice obce, část XXXV., rok 1993. S. 14. Dobronínský zpravodaj [online]. 2010-04-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. duben 2010, s. 14. Dostupné online. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 5566-567. 

Literatura

  • KENNEL, Herma. Kamenná ve válečných letech 1939-1945. Polná: Linda, 2008. 35 s. 
  • KENNEL, Herma. Bergersdorf. Praha: Paseka, 2011. 324 s. ISBN 978-80-7432-103-0. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenná na Wikimedia Commons

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamenná_(okres_Jihlava)&oldid=10897952“