Matěj Havelka
Šablona:Infobox Politik Matěj Havelka (5. května 1809 Žitětín u Kopidlna – 19. června 1892 Praha) byl český právník, politik a básník.
Život
Studoval gymnázium v Jičíně, filozofii a práva v Praze. V letech 1839–1841 pracoval jako prozatímní magistrátní rada v Mirovicích, pak v Dobrušce a Nymburku. V roce 1848 byl na návrh Palackého zvolen do ústavodárného sněmu za čáslavský okres. Politicky byl zastánce pravice. Usiloval o zrušení roboty (přesněji výkup emfyteutického podvlastnictví), ale pouze za plnou náhradu, nikoliv jen za částečnou, jak navrhovali ostatní poslanci. Do diskusí přispěl vynikajícími právnickými znalostmi. Po vypuknutí říjnového povstání společně s Antonínem Strobachem uprchl z Vídně.
Roku 1850 se stal přísedícím u soudu v Rakovníku, členem obecní rady a nakonec i čestným občanem města. Roku 1855 přijal místo u krajského soudu v Písku, nejprve jako sekretář, pak rada. 20. března 1861 byl zvolen poslancem zemského sněmu za Písecko a později i poslancem říšské rady (funkci vykonával do roku 1885). Z Písku přešel do Prahy k obchodnímu soudu a do funkce rady vrchního zemského soudu. Dlouhá léta přednášel kandidátum soudnictví. Dlouhodobě předsedal Právnické jednotě. Po čtyřiceti letech státní služby byl vyznamenán řádem železné koruny 3. třídy, se kterým byl spojen dědičný šlechtický titul.
Zemřel v Hlávkově domě v Jungmannově ulici v Praze. Jeho dcera Miloslava Pippichová-Havelková (1847–1878), provdaná za Karla Pippicha, byla známá jako zpěvačka, další dcera Zdeňka byla druhou ženou Josefa Hlávky.[1]
Dílo
Patřil k zakladatelům české právnické vědy a literatury. Články, které zveřejňoval v Pražských novinách a odborném tisku, se vyznačovaly přesvědčivou logikou i jasným stylem a byly často citovány. Podporoval časopisy (Poutník od Otavy, Škola a život, Právník) a přispíval do Riegrova Slovníku naučného. Jeho stať O přísaze vyjevovací (juramentum manifestationis) byla přeložena do italštiny.
Známý byl i jako básník. Jeho poezie byla inspirována lidovou tvorbou a některé básně zhudebnili František Pivoda, Jan Pavel Martinovský nebo František Kaván. Souhrnně vyšly v XVII. dílu Národní bibliotéky v Kobrově nakladatelství.
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- Matěj Havelka. Zlatá Praha. 6. 1892, roč. 9, čís. 32, s. 384. Dostupné online.
- Matěj Havelka. Světozor. 5. 1879, roč. 13, čís. 20, s. 238. Dostupné online.
Externí odkazy
Autor Matěj Havelka ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matěj Havelka
Osoba Matěj Havelka ve Wikicitátech