Rožnov pod Radhoštěm
| Rožnov pod Radhoštěm | |
|---|---|
 Masarykovo náměstí v Rožnově pod Radhoštěm | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Rožnov pod Radhoštěm |
| Obec s rozšířenou působností | Rožnov pod Radhoštěm (správní obvod) |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′31″ s. š., 18°8′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 16 151 (2024)[1] |
| Rozloha | 39,48 km²[2] |
| Nadmořská výška | 378 m n. m. |
| Počet domů | 2 622 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm Masarykovo náměstí 128 756 61 Rožnov pod Radhoštěm podatelna |
| Starosta | Ing. Radim Holiš |
| Oficiální web: www | |
  Rožnov pod Radhoštěm | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544841 |
| Kód části obce | 414808 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rožnov pod Radhoštěm (německy Rosenau či Rožnau) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 17 km severovýchodně od Vsetína na řece Rožnovská Bečva a na úpatí Vsetínských vrchů v nadmořské výšce 378 m n. m. Žije zde necelých 17 tisíc obyvatel. Rozkládá se na katastrálních územích Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice a Hážovice.
Rožnov je znám především svým skanzenem Valašské muzeum v přírodě, který založili Bohumír a Alois Jaroňkovi. Původně se nazýval pouze Rožnov, přívlastek pod Radhoštěm byl k názvu připojen až roku 1913.[4]
Historie
Poprvé je Rožnov pod Radhoštěm zmiňován v roce 1267 v listině svého zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Rožnovský hrad, který je na kopci Hradisko doložen již roku 1310, sloužil spolu s hrady Helfštýnem a Hukvaldami k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde páni z Kravař, Cimburkové, sedmihradský vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku 1539 na rozkaz císaře Ferdinanda I.,[5] dnes je z něj jen ruina.
Zřejmě už počátkem 16. století bylo v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako „struha“. Část vody z Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby, kde poháněla dva mlýny a obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do potoka Hážovky a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok byl průtok vody zastaven, aby mohla být struha vyčištěna.
Od roku 1548 až do 19. století město vlastnili Žerotínové, za jejichž panování došlo ve městě k rozvoji sklářství a tkalcovství plátna a mušelínu. Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku.[5]
K roku 1687 je v Rožnově uváděna papírna, od roku 1712 pivovar, který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína. V letech 1748 - 1752 byl v obci po předcházejících dřevěných kostelech vystavěn nový, zděný kostel Všech svatých. V té době ve farnosti působil mladý kněz Antonín František Hohn (knězem 1745 - 1752).[6] Dostavbu kostela zdržely nepokoje, dokončen tak byl až v roce 1752.[7]
V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák uvědomil léčebné působení místních klimatických poměrů a poslal do města první čtyři nemocné s plicními chorobami. Od té doby roste známost Rožnova coby klimatických lázní. Oficiálně je založil tehdejší ředitel panství Josef Drobník, na světovou úroveň lázně později pozvedli lékaři František Polanský a Vladislav Mladějovský. Pacienti se léčili žinčicí a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století, kdy byl Rožnov pro příznivé klima řazen mezi nejlepší léčebné lokality v Evropě a přirovnáván ke švýcarskému Davosu nebo italskému Meranu.[8] Za léčbou nemocí dýchacího ústrojí i srdce sem každou sezónu přijíždělo až 3000 hostů. Patřil mezi ně např. zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nebo přírodovědec Gregor Mendel. V rámci rozvoje lázeňství byla v letech 1934–35 postavena ještě Masarykova ozdravovna na vrchu Kozinec, svému účelu ale sloužila jen krátce. Na konci 2. světové války byly přeměněna na lazaret, později se stala zotavovnou ROH. Lázně byly zrušeny v roce 1953.[9] Viditelnou připomínkou tehdejších dob zůstal Společenský dům v městském parku.
Z hlediska dopravního spojení bylo významnou událostí vybudování železniční tratě do Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí), po níž se první vlaky rozjely v roce 1892.
V roce 1925 bylo založeno Valašské muzeum v přírodě, které je nejstarší a největší svého druhu ve střední Evropě.
V roce 1950 byla v souvislosti s rychlým rozvojem národního podniku Tesla Rožnov zahájena výstavba nejstaršího rožnovského sídliště – Záhumení. Třípatrové bloky domů jsou domovem pro zhruba tisíc lidí. Sídliště Záhumení je zároveň trvalou expozicí sgrafit akademického malíře Jana Kobzáně, který zde touto technikou zejména přírodními motivy vyzdobil vstupy domů nebo rámy kolem balkónových oken. Nejbohatěji zdobené jsou sloupové balkóny dvou protilehlých domů v křížení ulic Boženy Němcové a Julia Fučíka.[10]
V polovině 20. století klesl význam rožnovské „struhy“ pro místní průmysl, jako poslední ji využívala papírna (původní dolní mlýn). Kolem roku 1973 do ní bylo uloženo potrubí kanalizace a struha byla zasypána. Její malá, ale funkční část zůstala zachována u horního splavu Bečvy, odkud dodnes přivádí vodu k pohonu technických staveb v Mlýnské dolině Valašského muzea v přírodě a napájí potůček protékající městským parkem.[11]
V roce 2010 byla městu navrácena tradice vaření piva, za pomocí EU byl ve městě otevřen zrekonstruovaný pivovar. Ve městě se nacházejí také pivní lázně.
Náboženský vývoj
Katolický farář jménem Jan je v písemnostech poprvé zmiňován r. 1490. Zřejmě už tehdy zde žili i nekatolíci, kteří v polovině 16. století v městečku již převládali. Katolická fara byla obnovena roku 1666. Roku 1900 se v Rožnově hlásilo 2 939 obyvatel ke katolíkům, 46 k evangelíkům, 26 bylo židů. V roce 1930 zde žilo 3 248 katolíků, 127 evangelíků, 11 židů a 185 občanů bez vyznání.[4]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
| Rok | 1971 | 1981 | 1991 | 2000 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 9 830 | 15 539 | 17 614 | 18 182 | 17 873 | 16 960 |
Struktura populace
-
Věková struktura obyvatel obce Rožnov pod Radhoštěm roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Rožnov pod Radhoštěm roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Rožnov pod Radhoštěm roku 2011
Pamětihodnosti
- Kostel Všech svatých
- Evangelický kostel
- Valašské muzeum v přírodě s dřevěným kostelem sv. Anny
- pomník T.G. Masaryka na náměstí
- Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci
- Rožnovský pivovar – začal fungovat po obnově v roce 2010
Osobnosti
- Michal Jurajda (1812–1874) – starosta města, poslanec zemského sněmu
- Čeněk Kramoliš (1862–1949) – učitel a spisovatel, zaměřený na Valašsko
- Emanuel Vencl (1874–1939) – československý politik, poslanec za agrárníky, ředitel hospodářské školy v Rožnově
- Bedřich Vašek (1882–1959) – katolický kněz, badatel a profesor teologických fakult v Olomouci a Bratislavě
- František Chovanec (1900-1972) – politik Československé sociální demokracie, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění
- Karel Solařík (1915–2007) – akademický malíř a grafik
- Jaroslav Frydrych (1928–1982) – malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí, pochován na Valašském Slavíně
- Jaroslav Štika (1931–2010) – valašský národopisec, dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě
- Richard Jeřábek (1934–2006) – etnolog a pedagog na Masarykově univerzitě v Brně
Michal Frnka (1983-?)- spisovatel
Partnerská města
Školství
Seznam vyšších, středních, základních, mateřských a speciálních škol najdete v samostatném článku.
Fotogalerie
-
Panoráma města, pohled z kopce Hlaváčky u Valašské Bystřice -
Valašské muzeum v přírodě -
Městská knihovna
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Podrobná historie města Rožnova pod Radhoštěm [online]. 2010-3-12. Dostupné online.
- ↑ a b Historie města
- ↑ Rožnovský kostel [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Střípky z historie Rožnova [online]. T klub - kulturní agentura. Dostupné online.
- ↑ Pozoruhodné rožnovské ulice. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2009.
- ↑ Rožnovské Dolní Paseky. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2014.
- ↑ Rožnovské sídliště Záhumení – neobyčejná galerie malíře, grafika a spisovatele Jana Kobzáně. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2010.
- ↑ Historie rožnovské struhy. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2009.
- ↑ Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
- ↑ Links [online]. Stadt Bergen (LK Celle) [cit. 2010-08-19]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- Kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno – Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- Kramoliš, Čeněk: Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm, Rožnov p. R. 1920
- Kramoliš, Čeněk: Ročenka města Rožnova p. R. a osad v okrese Rožnov, Rožnov pod Radhoštěm 1931
