Madona
Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (ital. má paní; srov. fr. Notre Dame a angl. Our Lady naše paní a něm. Unsere Liebe Frau, č. také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro plastiku nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (plastiky, obrazy, rukopisy) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).
Termíny a pravopis
- Termíny
V katolickém prostředí převládají termíny Madona či Panna Marie, v latinizované slavnostní verzi s koncovkou Maria. V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).
- Jedno nebo dvě n
Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny), grafická podoba má tedy v tomto případě v češtině na rozdíl od výše jmenovaných jazyků distinktivní (význam rozlišující) funkci.
- Velké/malé písmeno
- Madona (Panna Maria) - s velkým písmenem
- madona (výtvarné ztvárnění) - s malým písmenem
Typy zobrazení
Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:
1) Odborná uměleckohistorická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofussa, Galaktofylussa...).
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.
3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]
- Narození a dětství Kristovo
- Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
- Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
- Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
- Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, u nás vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
- Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
- Smrt Krista a Nanebevzetí
- Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
- Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
- Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
- Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
- Ostatní
- Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
- Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
- Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
Zvláštnosti
- Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např.Brněnská Svatotomášská, Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).
- Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země České (palladium - ochrana, záštita).
Typy madon nazvané podle míst (výběr)
Plastiky madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či plastika umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[2]
Madony korunované
- tismická (Tismice u Českého Brodu)
- bozkovská (Bozkov na Semilsku)
- budějovická
- czenstochowská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
- chlumská (kulmská, kulmenská) - z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná i Maria v ořeší
- mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika u nás mj. v Chlumu na Svitavsku)
- montserratská (replika u nás mj. v Praze v Emauzích)
- pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf
Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)
- bozkovská ("Královna hor")
- hostýnská
- hradčanská
- šternberská
Madony nekorunované
- fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ M. Dobré rady)
- jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem r. 1637 z Moskvy
- mariazellská
- mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
- romská (od Tiziana Vecceliho)
- vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
- Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)
Madony milostné
- Madony milostné Čechy
- Panna Maria Budějovická (Klasová)
- Panna Maria Doudlebská
- Panna Maria Filipovská
- Panna Maria Karlovská - v naději
- Panna Maria Klatovská
- Panna Maria Klokotská
- Panna Maria Královédvorská
- Panna Maria Makovohorská
- Panna Maria Staroboleslavská - Paládium Země České
- Panna Maria Svatohorská
- Panna Maria Vítězná - Bělohorská (Strakonická)
- Panna Maria Vyšebrodská
- Panna Maria Lomecká
- Madony milostné Morava a Slezsko
- Panna Maria Brněnská (Svatotomská)
- Panna Maria Cvilínská
- Panna Maria Dubská
- Panna Maria Frýdecká
- Panna Maria Fulnecká
- Panna Maria Hostýnská
- Panna Maria Hrabyňská
- Panna Maria Křtinská
- Panna Maria Mašůvecká
- Panna Maria Provodovská (kojící)
- Panna Maria Svatokopecká
- Panna Maria Štípská
- Panna Maria Vranovská
- Panna Maria Zašovská
- Madony milostné v Evropě
- Panna Maria Altöttinská (Německo)
- Panna Maria Aracoeli (Řím, Itálie)
- Panna Maria Čenstochovská (Polsko)
- Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie)
- Panna Maria Dreieichenská (Rakousko)
- Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko)
- Panna Maria Fatimská (Portugalsko)
- Panna Maria Foyenská (Belgie)
- Panna Maria La Sallettská (Francie)
- Panna Maria Loretánská (Loreto, Itálie)
- Panna Maria Lurdská (Francie)
- Panna Maria Mariazellská (Rakousko)
- Panna Maria z Medžugorje (Hercegovina)
- Panna Maria Montserratská (Španělsko)
- Panna Maria Pasovská (Německo)
- Panna Maria Piekarská či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko)
- Panna Maria Re (Itálie)
- Panna Maria Rjazaňská (Donská) - (Rusko)
- Panna Maria Sněžná - Santa Maria Maggiore (Řím, Itálie)
- Panna Maria Ustavičné pomoci (Itálie)
- Panna Maria Vladimirská (Rusko)
- Madony milostné mimo Evropu
- Panna Maria Guadalupská (Mexiko)
- Panna Maria z Aparecidy (Brazílie)
- Panna Maria Sinajská - (Sinaj, Izrael)
Reference
Literatura
- ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
- ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
- SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,