Přeskočit na obsah

Madona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Madonna.
Tento článek je o Panně Marii. O městě v Lotyšsku pojednává článek Madona (Lotyšsko).
Černá madona barcelonská

Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (ital. má paní; srov. fr. Notre Dame a angl. Our Lady naše paní a něm. Unsere Liebe Frau, č. také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro plastiku nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (plastiky, obrazy, rukopisy) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).

Termíny a pravopis

Termíny

V katolickém prostředí převládají termíny Madona či Panna Marie, v latinizované slavnostní verzi s koncovkou Maria. V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).

Jedno nebo dvě n

Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny), grafická podoba má tedy v tomto případě v češtině na rozdíl od výše jmenovaných jazyků distinktivní (význam rozlišující) funkci.

Velké/malé písmeno
  • Madona (Panna Maria) - s velkým písmenem
  • madona (výtvarné ztvárnění) - s malým písmenem

Typy zobrazení

Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:

1) Odborná uměleckohistorická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofussa, Galaktofylussa...).

2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.

3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]

  • Smrt Krista a Nanebevzetí
    • Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
    • Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
    • Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
    • Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
  • Ostatní
    • Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
    • Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
    • Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská

Zvláštnosti

Typy madon nazvané podle míst (výběr)

Plastiky madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či plastika umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[2]

Madony korunované

  • tismická (Tismice u Českého Brodu)
  • bozkovská (Bozkov na Semilsku)
  • budějovická
  • czenstochowská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
  • chlumská (kulmská, kulmenská) - z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná i Maria v ořeší
  • mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika u nás mj. v Chlumu na Svitavsku)
  • montserratská (replika u nás mj. v Praze v Emauzích)
  • pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf

Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)

  • bozkovská ("Královna hor")
  • hostýnská
  • hradčanská
  • šternberská

Madony nekorunované

Madona z Bošilce
  • fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ M. Dobré rady)
  • jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem r. 1637 z Moskvy
  • mariazellská
  • mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
  • romská (od Tiziana Vecceliho)
  • vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
  • Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)

Madony milostné

Madony milostné Čechy
Madony milostné Morava a Slezsko
Madony milostné v Evropě
Madony milostné mimo Evropu

Reference

  1. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116. 
  2. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213-226. 

Literatura

  • ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
  • ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
  • SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295. 
  • ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madona&oldid=14815712“