Győr-Moson-Sopron
Rábsko-mošoňsko-šoproňská župa Győr-Moson-Sopron megye | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Győr |
Souřadnice | 47°36′ s. š., 17°18′ v. d. |
Rozloha | 4 208,10[1] km² |
Nejvyšší bod | Kőris-hegy (709 m n. m.) |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 444 384 (2 008) |
Hustota zalidnění | 108,7 obyv./km² |
Jazyk | maďarština |
Národnostní složení | Maďaři |
Náboženství | katolictví |
Správa regionu | |
Stát | Maďarsko |
Nadřazený celek | Maďarsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 7 okresů |
Vznik | 16. března 1950 |
představitel | Zoltán Németh |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | GS |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Győr-Moson-Sopron [ˈɟøːr ˈmoʃon ˈʃopron]IPA (česky Ráb-Mošoň-Šoproň) je župa v severozápadním Maďarsku u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Žije zde kolem 450 tisíc obyvatel[1] a hlavním městem je Győr (Ráb). Hraničí na západě s rakouskou zemí Burgenland, na severu přímo s územím slovenské metropole Bratislava a na severovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Nitranským. Vnitrostátní hranice má na východě se župou Komárom-Esztergom a na jihu Vas a Veszprém.
Dějiny
První zmínky o vyspělých obyvatelích župy pochází ze starověku. Celé území dnešní župy bylo součástí římské provincie Pannonia a po jeho severovýchodní hranici (podél Dunaje) procházela limes romanus, tzv. hranice mezi vyspělým světem a barbary. Oblastí vedla Jantarová stezka, významná obchodní cesta mezi severovýchodní (Pobaltí) a jižní Evropou. V raném středověku území patřilo do sféry vlivu Velké Moravy. Po ovládnutí oblasti Uhrami se zde již v 11. století vyvinuly tři župy, nazvané podle svých středisek Ráb, Šoproň a Mošoň. Ty existovaly víceméně v nezměněné podobě až do roku 1920, kdy byla v rámci Trianonské dohody západní část Šoproně a Mošoně dána Rakousku a část Rábska na levém břehu Dunaje dána Československu. Na zbylém maďarském území zůstala zmenšená župa Sopron a zbytek byl sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony. Roku 1947 byly odtrženy k Československu ještě tři obce na severu (dnes bratislavská předměstí) a po maďarské administrativní reformě roku 1950 byly všechny pozůstatky sloučeny do jediné župy Győr-Sopron s centrem v Győru (část bývalého Šoproňska připadla župě Vas). Roku 1990 byl název rozšířen do dnešní podoby a opět tak reflektuje všechny tři historické součásti župy.
Přírodní poměry
Stejně jako většina Maďarska, je území župy Győr-Moson-Sopron nížinné, vhodné pro zemědělství. Téměř celá leží v Malé uherské nížině, pouze výběžkem na západě zasahuje do alpského podhůří a na jihovýchodě do Bakoňského lesa. Po severovýchodní hranici župy teče veletok Dunaj, z nějž se větví dlouhé rameno Mošoňský Dunaj (Mosoni-Duna), do nějž se vlévá Litava (Lajta) a přímo v Győru řeky Rábca, odvodňující Neziderské jezero, a Rába, která krátce předtím přijímá říčku Marcal. Přírodně nejcennějším územím župy je národní park Fertő-Hanság, který je rozdělen na několik části. Největší je při Neziderském jezeru (maďarsky Fertő), které leží nedaleko města Sopron na maďarsko-rakouských hranicích.
Doprava
Polohou a charakterem je župa Győr-Moson-Sopron přirozenou branou do Maďarska ze severozápadu, v širším smyslu branou na cestě ze střední do jihovýchodní Evropy. U obce Hegyeshalom je hlavní silniční a železniční přechod mezi Maďarskem a Rakouskem (trasa Vídeň–Budapešť, dálnice M1, E60) a také hlavní silniční a významný železniční přechod na Slovensko (dálnice M15, E65, E75). Západovýchodní osou župy je silnice č. 85 Sopron–Győr, s níž se v Csorně kříží silnice č. 86 (E65) Mosonmagyaróvár–Szombathely (–Záhřeb), paralelně vedou i železnice.
Okresy
Župa Győr-Moson-Sopron se dělí na 7 okresů:[2]
název okresu | správní centrum | rozloha (km²) |
počet obyvatel (1. 1. 2007)[3] |
počet sídel[2] |
---|---|---|---|---|
Okres Csorna | Csorna | 598,78 | 34 904 | 34 |
Okres Győr | Győr | 742,54 | 178 582 | 27 |
Okres Kapuvár–Beled | Kapuvár | 362,72 | 23 955 | 18 |
Okres Mosonmagyaróvár | Mosonmagyaróvár | 930,69 | 73 529 | 26 |
Okres Pannonhalma | Pannonhalma | 320,59 | 16 981 | 18 |
Okres Sopron–Fertőd | Sopron | 877,19 | 95 470 | 40 |
Okres Tét | Tét | 375,59 | 19 246 | 19 |
Turismus
Turisté jezdí do župy obdivovat historická centra měst a vesnic, barokní kostely a tradiční vinařskou kulturu. Mezi nejnavštěvovanější místa patří perla barokního stylu, zámek Fertőd, dále pak Panonský vrch nedaleko města Pannonhalma (zapsán na seznam UNESCO), okolí Neziderského jezera a jeho specifickou kulturu (rovněž na seznamu) a další památky. Turisté zde vyhledávají místo pro relaxaci a odpočinek v lázních, kterých je zde nespočet. Vinařství má zde bohatou historii. Hlavním vinařským centrem je Sopron, zde probíhají každoročně ochutnávky vína, vinobraní a další různé akce na oslavu místního jemného vína. Cestovní ruch, který je už v regionu součástí každodenního života a velkým ekonomickým přínosem se neomezuje jen na památky a tradice. probíhá zde spousta koncertů, sportovních událostí a divadelních představení.
Odkazy
Reference
- ↑ a b A főváros és a megyék területe, lakónépessége és a lakások száma [online]. A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ a b Magyar Közlöny 2007 (Maďarský věstník) [online]. 17. září 2007. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Győr-Moson-Sopron na Wikimedia Commons
- (maďarsky) (anglicky) (německy) Oficiální stránky župy
- (maďarsky) Soubor užitečných odkazů týkající se župy Győr-Moson-Sopron