Lucifer
Lucifer je latinské jméno pro planetu Venuši v raním v zjevení na obloze a je spojováno s mytologickými a náboženskými postavami spjatými s planetou Venuší. S ohledem na unikátní pohyb a přerušované zjevení Venuše na nebi se mytologie těchto postav týká pádu z nebes nebo podsvětí. Intepretace podobného výrazu ve Starém zákoně, přeloženého jako Lucifer, vedla v křesťanství k tradičnímu výkladu, který jméno Lucifer se svržením Satana z nebes. Tento výklad je zpochybněn a biblický text (Izajáš 14:12) je překládán jako hvězda jitřní nebo zářící.[1] Podle této interpretace se biblický text vztahuje na panovníky novobabylonské dynastie.
Jako jméno Ďábla Lucifer je latinským překladem hebrejského slova הֵילֵל, hêylêl ve Vulgatě. V řecko-římské civilizaci byl Lucifer považován za boha[2] a syna bohyně jitra Aurory.[3]
Mytologie
Motif nebeské bytosti svržené do podsvětí má původ v pohybu planety Venuše, známé jako jitřenka. Sumerská bohyně Inanna je asociována s Venuší a její jednání v řadě mýtů odpovídá průběhu zjevení Venuše.[4]
Řecký mýtus o Faethónovi ,zosobnění Jupitera, je podobný.[5]
Křesťanská tradice
Křesťanská tradice týkající se Lucifera vychází jednak z Jeronýmova překladu Izajáše, jednak čerpá i z Knihy Zjevení svatého Jana („Apokalypsy“) 12,7.10, kde Jan ztotožňuje dávného hada z Edenu s padlou hvězdou. Podobně ztotožňuje Lucifera se Satanem Tertullián (Contra Marcionem 11,17), Órigenés (In Ezechielem 3,356).
Plně rozvinutá křesťanská tradice založená na Jeronýmově překladu Izajáše 14,12 učinila z Lucifera jméno hlavního padlého anděla, který ztratil svou původní slávu jitřní hvězdy.[zdroj?!]
Ve Vulgátě se slovo „lucifer“ používá na těchto místech:
- Jób 11,17 - jitřní světlo;
- Jób 38,32 - znamení zvěrokruhu;
- Žalm 109,3 - jitřenka;
- 2. list Petrův 1,19 - Ježíš Kristus;
- Zjevení 22,16; 2,28 - Ježíš Kristus; hovoří však o stella matutina, „hvězda jitřní“, nikoli přímo o „Luciferovi“.
- Sírachovec 50,6 - Šimon, syn Oniášův; hovoří však o stella matutina, „hvězda jitřní“, nikoli přímo o „Luciferovi“.
Ve východním křesťanství si Lucifer ponechal původní pozitivní význam („Ježíš Kristus“, viz Zj 2,28; 22,16).[zdroj?!]
V západním křesťanství se s tímto původním významem jitřní hvězdy můžeme setkat například v Velikonočním chvalozpěvu, starém hymnu zpívaném na Bílou sobotu.[zdroj?!]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucifer na anglické Wikipedii.
- ↑ [1] Isaiah Chapter 14 mechon-mamre.org. The Mamre Institute.
- ↑ DIXON-KENNEDY, Mike. Encyclopedia of Greco-Roman Mythology. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 1998. Dostupné online. ISBN 9781576070949. S. 193.
- ↑ SMITH, William. A Smaller Classical Dictionary of Biography, Mythology, and Geography. New York City: Harper, 1878. Kapitola Lucifer, s. 235.
- ↑ Gary V. Smith. Isaiah 1–30. [s.l.]: B&H Publishing Group, 30 August 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-80540115-8. S. 314–315.
- ↑ Cicero. De Natura Deorum. [s.l.]: Project Gutenberg Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucifer na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lucifer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
