Pavel Matuška
| Pavel Matuška | |
|---|---|
| Narození | 14. února 1944 (80 let) Třebechovice pod Orebem |
| Povolání | výtvarník, ilustrátor, karikaturista, řezbář, grafik a malíř |
| Webová stránka | www |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Matuška (* 14. února 1944, Třebechovice pod Orebem) je karikaturista, malíř, ilustrátor, grafik a řezbář. Je členem Unie výtvarných umělců v Hradci Králové. Je držitelem čestného titulu HUDr. (Doctor humoris causa).[1][2]
Život
V roce 1962 maturoval na SPŠ strojní v Rychnově nad Kněžnou. Po ukončení základní vojenské služby se jako konstruktér vrátil do svého prvního zaměstnání ve Fotochemě v Hradci Králové, kde od roku 1967 pracoval jako výtvarník propagace. V letech 1977–1979 absolvoval Studium teorie a praxe grafiky novin a časopisů při Fakultě žurnalistiky UK v Praze. Další zkušenosti pak sbíral v reklamních odděleních královéhradeckých podniků Reag, Strojobal a Čs. hudební nástroje. Výtvarníkem na volné noze v oboru reklamní grafiky, ilustrace a kresleného humoru se stal v roce 1984. Žije a tvoří v Třebechovicích pod Orebem.
Jeho zálibou je cestování, turistika a fotografování. Uskutečnil mnoho poznávacích cest po celém světě (např. Ghana, Mali, Nikaragua, Austrálie, Kuba).
Dílo
Kreslený humor publikoval od roku 1981 v domácích novinách a časopisech (např. Mladý svět, Dikobraz, Květy, Stadión, Práce, Lidová demokracie, Technický magazín, ŠKRT, KUK, Podvobraz). Jeho kresby po léta otiskoval švýcarský humoristický týdeník Nebelspalter. Kromě kreslených vtipů dělá i karikatury-portréty známých osobností z Čech a ze světa s charakteristickými znaky a atributy jejich nositelů. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách pořadatelů mnoha mezinárodních soutěží a festivalů kresleného humoru, na kterých také získal řadu ocenění (např. Japonsko, Itálie, Francie, Belgie, Kanada, Chorvatsko, Turecko, Írán, Rusko, Peru). Četná ocenění získal i na domácích soutěžích a přehlídkách (např. EMIL - Stadión Praha, Humorest Hradec Králové, Bienále Písek).
Ilustroval několik knih.[3] V roce 1990 vydal vlastní knihu kresleného humoru Žiju, povolení mám, v roce 2006 velkou monografii Usmívání - kresba / malba / řezba a v roce 2015 její pokračování Usmívání 2.[4] Další pokračování Usmívání 3 pak vydal v roce 2019 jako katalog k výstavě, která proběhla v Galerii Kinský v Novém zámku v Kostelci n. Orlicí.[5][6]
Uspořádal více než 90 samostatných výstav výtvarného humoru[7][8] a zúčastnil se velkého počtu výstav skupinových, spolu s dalšími autory. U příležitosti 150. Salonu kresleného humoru v Malostranské besedě v Praze mu byl v roce 1988 udělen čestný titul HUDr. V roce 2000 uspořádal v Třebechovickém muzeu betlémů výstavu, na které poprvé předvedl i své obrazy. K malování humoru barvami a štětci na malířské plátno se rozhodl poté, co po roce 1989 pomalu přestal být v novinách a časopisech zájem o kreslený humor. Zatímco Matuškovy kreslené vtipy jsou beze slov, jeho malby naopak jsou s vepsaným názvem obrazu a titulek je nutnou součástí hotového díla. Koncem 20. století přidal k malířským potřebám i řezbářská dláta a lipové dřevo a začal dělat humorné dřevěné plastiky. Jeho vyřezávaný betlém se nachází na třebechovickém náměstí.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Oficiální stránky P. Matušky. www.pavelmatuska.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Matuška na abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Databáze knih, ilustrátor P. Matuška. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Databáze knih, knihy P. Matušky. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ e-GAG, P. Matuška v Galerii Kinský. www.cartoongallery.eu [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ idnes.cz, P. Matuška slaví 75. narozeniny výstavou v Novém zámku. www.idnes.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Výstava P. Matušky v Praze. www.idnes.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Výstava P. Matušky v Uh. Hradišti. www.slovackemuzeum.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti Třebechovice pod Orebem. hmk.webk.cz [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
