Přeskočit na obsah

Třebeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebeň
východní část obce
východní část obce
Znak obce TřebeňVlajka obce Třebeň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecCheb
Obec s rozšířenou působnostíCheb
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′44″ s. š., 12°24′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel459 (2024)[1]
Rozloha21,70 km²
Nadmořská výška439 m n. m.
PSČ350 02, 351 34
Počet domů133 (2021)[2]
Počet částí obce10
Počet k. ú.9
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebeň 31
351 34 Skalná
outreben@cmail.cz
StarostaMikoláš Karel, DiS.
Oficiální web: www.treben.cz
Třebeň na mapě
Třebeň
Třebeň
Další údaje
Kód obce539023
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebeň (německy Trebendorf) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde 459[1] obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.

Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.[4]

Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.[5][6]

Zástavba

Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.[6]

Přírodní poměry

Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří.[7] Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 263 obyvatel, až na devět cizozemců všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (bez místních částí) [9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 191 224 227 253 278 263 254 61 73 51 118 173 184 202
Počet domů 27 30 32 26 26 26 28 21 85 11 27 42 43 51
Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (včetně místních částí) [9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 321 1 533 1 377 1 274 1 326 1 285 1 455 513 453 376 391 321 547 388
Počet domů 150 174 174 157 158 167 178 163 85 69 88 99 102 115

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy spojující Sokolov s Františkovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka železniční trati Cheb – Luby u Chebu.

Pamětihodnosti

Části obce

Galerie

  • Mateřská škola
    Mateřská škola
  • Obnovený památník obětem první světové války
    Obnovený památník obětem první světové války
  • Historizující dům ve středu obce
    Historizující dům ve středu obce
  • Kostel svatého Vavřince
    Kostel svatého Vavřince

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10. 
  4. ↑ Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222. 
  6. ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355. 
  7. ↑ Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Trebendorf. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 242. 
  9. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. 

Externí odkazy

Části obce Třebeň
Části obce
Města a obce okresu Cheb
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třebeň&oldid=22598241“