Klášter svatého Jimrama (Řezno)

Klášter svatého Jimrama Reichkloster Sankt Emmeram
	klášterní kostel od jihovýchodu
Lokalita
Stát	Bavorsko
Místo	Řezno
Souřadnice	49°0′55″ s. š., 12°5′34″ v. d.
	Řezno
Základní informace
Řád	benediktinský
Založení	asi 739; od 975 suverenita; 1731 knížecí
Zrušení	1803
Mateřský klášter	Chammünster Cham
Znak
Odkazy
Kód památky	D-3-62-000-350
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Jimrama (také svatého Emmerama, latinsky Abbatia Sancti Emmerami, německy původně Reichsabtei Sankt Emmeram), je bývalé opatství řádu benediktinů ve městě Řezno při řece Dunaj, v zemském okrese Řezno, v dolním Bavorsku, v Německu. Jeho kostel je unikátně dochovanou středoevropskou památkou předrománské a románské architektury, kamenné plastiky a někdejší královskou nekropolí. Klášter byl roku 1803 zrušen a v letech 1816- 1811 přestavěn na zámek Areál kláštera je součástí starého města, které bylo prohlášeno za Světové dědictví UNESCO.

Dějiny

Svatý Jimram byl podle životopisce Aribea po své mučednické smrti pohřben v Aschheimu poblíž Mnichova, a po 40 dnech odtud kolem roku 690 jeho ostatky převezeny do kostela sv. Jiří v Řezně, na místo pozdějšího klášterního kostela sv. Jimrama. Jeho první hrob byl před jižní apsidou dnešního kostela. Přesné umístění a půdorys tohoto kostela není znám.

Zakládací listina kláštera chybí. Mniši podle tradice přišli z kláštera Chammünster v horní Falci, z něhož se po pozdějších přestavbách dochoval nyní farní kostel ve městě Cham. Kostel sv. Jimrama byl postaven za opata Sintperta (769-791). ve stylu karolínské renesance. Od roku 739 byla ustavena personální unie mezi řezenským biskupem a opatem svatojimramského kláštera. Svatý Wolfgang, zvolený biskupem roku 972, dal přistavět knihovnu a vybavil ji knihami. Císař Karel Holý daroval klášteru cenný rukopis ve zlatých deskách, zvaný Codex aureus St. EmmeramiOpat Raumwold vystavěl kolem roku 980 na vnější straně kostela trojlodní otonskou kryptu.

Císař Karel VI. roku 731 opatství povýšil na knížecí (Fürstabtei), to znamenalo, že každý opat byl při své instalaci zároveň nobilitován na knížete.

21. března 1803 byl klášter zrušen. Roku 1811 jeho budovy získala knížecí rodina Thurn-Taxisů výměnou za předání poštovních práv a služeb bavorskému státu.

Papež kostel prohlásil za baziliku minor.

Architektura kostelů

Kostel sv. Jimrama je původem karolínská trojlodní bazilika se třemi polokruhovými apsidami, obdélnou předsíní (nartexem) a atriem. Vedle ní se nachází trojlodní krypta.

Barokní plackové klenby vyzdobili bratři Asamové v letech 1731-1733 freskami a štukaturami.

Renesanční zvonice z let 1575-1579 – nahradila středověkou věž
Kostel sv. Ruperta byl postaven jako románská bazilika v 11. století, hlavní loď přestavěna v gotickém slohu a uvnitř zbarokována v první třetině 18. století. Sloužil jako farní kostel, protože laikové do klášterního kostela neměli přístup.

Interiér

Sochy nad vstupní branou
Sochy v kostele
Gotická náhrobní deska s ležící sochou sv. Wolfganga, v jižní boční lodi kostela
Náhrobní deska s postavou královny Hemmy, († 876), manželky císaře Ludvíka Němce; raně gotická z doby kolem r. 1280, druhotně vsazená do stěny
Kojící madona, pozdně gotický deskový obraz (kolem roku 1440)
Varhany

Raně gotická křížová chodba
Wolfgangova krypta
Tvář sv. Wolfganga z náhrobku
Náhrobní deska královny Hemmy
Codex aureus Sv. Jimrama

Přestavba kláštera na zámek

Jako náhradu za postoupení poštovních práv a služeb, která do té doby knížecí rod Thurn a Taxis v Německu i Rakousku držel, získala rodina v letech 1810-1812 od Bavorského království sekularizované budovy trojkřídlé klášterní budovy s refektářem, dormitářem, klášterní kuchyní se schodištěm, tzv. Lví sál, kapitulní síň a sál knihovny. Ke karolínskému a románskému celku dal Karel Alexandr z Thurn a Taxisu v letech 1836-1841 přistavět knížecí kapli s kryptou, která sousedí se západním křídlem kláštera. Projekt vypracoval knížecí stavební rada Carl Victor Keim a dozoroval bavorský královský architekt Fridrich von Gärtner. Krypta slouží jako knížecí mauzoleum. V západní části areálu na místě bývalé opatské zahrady byly za vlády knížete Maximiliána Karla v roce 1827 podle plánů bavorského stavitele Jeana Baptisty Métiviera vystavěn trojkřídlý areál stájí, koníren a jízdárna s arénou, využívané nejen k ustájení, ale hlavně k výcviku a předvádění koní při veřejných představeních. K tomu bylo vybudováno prostorné hlediště. Pro návštěvníky byl zřízen také dosud fungující gastroprovoz a pivovar.

Odkazy

Literatura

Max PIENDL: Sankt Emmeram zu Regensburg, ehemalige Benediktinerabtei. Kunstführer č. 573, 7. vydání, Schnell & Steiner, München 1981
Peter MORSBACH: St. Emmeram zu Regensburg, ehem. Benediktiner-Abteikirche. Große Kunstführer č. 187. Schnell & Steiner, München-Regensburg 1993

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter svatého Jimrama na Wikimedia Commons
https://www.hdbg.eu/kloster/index.php/detail?id=KS0329