Aktinoceny
Aktinoceny jsou skupina organoaktinoidů; jedná se o metaloceny obsahující kovy ze skupiny aktinoidů. Mají sendvičové struktury obsahující dvojici dianiontových cyklooktatetraenylových ligandů (C8H 2−
8 , COT2−) navázaných na atom aktinoidu (An) v oxidačním čísle IV, z čehož vyplývá obecný vzorec An(C8H8)2.[1][2]
Známé aktinoceny
| Název | Vzorec | Druh aktinoidu | První příprava | Barva krystalů | Délka vazeb An–COT (pm) | Prostorová grupa |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Thorocen | Th(C8H8)2 | Th | 1969 | světle žlutá | 200,4 | P21/n |
| Protaktinocen | Pa(C8H8)2 | Pa | 1974 | nažloutlá | – | P21/n |
| Uranocen | U(C8H8)2 | U | 1968 | tmavě zelená | 192,6 | P21/n |
| Neptunocen | Np(C8H8)2 | Np | 1970 | žlutohnědá | 190,9 | P21/n |
| Plutonocen | Pu(C8H8)2 | Pu | 1970 | tmavě červená | 189,8 | I2/m |
Nejzkoumanějším aktinocenem je uranocen, U(C8H8)2, jenž byl v roce 1968 první získanou sloučeninou tohoto druhu.[2][3]
Od této doby byly také připraveny protaktinocen, Pa(C8H8)2),[4] thorocen, Th(C8H8)2,[5] neptunocen, Np(C8H8)2,[6] a plutonocen, (Pu(C8H8)2).[7][8]
Aktinoceny, obzvláště neptunocen a plutonocen, nebyly kvůli své radioaktivitě od 80. let 20. století podrobně zkoumány.[7][8]
Vazby
Vazby aktinoid-cyklooktatetraenyl byly předměty několika teoretických studií.[8][9] Na základě dat získaných pomocí výpočetní chemie se předpokládá, že jsou kovalentní a vznikají především spojením 6d orbitalů aktinoidů s π-orbitaly ligandů, s menším vlivem interakcí 5f-π.[9]
Obdobné sendvičové sloučeniny typu M(C8H8)2 jsou známy i u lanthanoidů, kde M = Nd, Tb nebo Yb, ovšem vazby jsou zde převážně iontové.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Actinocene na anglické Wikipedii.
- ↑ Stefan G. Minasian; Jason M. Keith. New evidence for 5f covalency in actinocenes determined from carbon K-edge XAS and electronic structure theory. Chemical Science. 2014, s. 351–359. Dostupné online. DOI 10.1039/C3SC52030G.
- ↑ a b Norman N. Greenwood; Alan Earnshaw. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 1278–1280.
- ↑ a b D. Seyferth. Uranocene. The First Member of a New Class of Organometallic Derivatives of the f Elements. Organometallics. 2004, s. 3562–3583. DOI 10.1021/om0400705.
- ↑ J. Goffart; J. Fuger; D. Brown; G. Duyckaerts. On the cyclooctatetraenyl compounds of actinide elements part II. Bis-(cyclooctatetraenyl) protactinium(IV). Inorganic and Nuclear Chemistry Letters. 1974-05-01, s. 413–419. Dostupné online. ISSN 0020-1650. DOI 10.1021/om0400705.
- ↑ Alex Avdeef; Kenneth N. Raymond; Keith O. Hodgson; Allan Zalkin. Two isostructural actinide .pi. complexes. Crystal and molecular structure of bis(cyclooctatetraenyl)uranium(IV), U(C8H8)2, and bis(cyclooctatetraenyl)thorium(IV), Th(C8H8)2. Inorganic Chemistry. 1972-05-01, s. 1083–1088. Dostupné online. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50111a034.
- ↑ D. J. A. De Ridder; J. Rebizant; C. Apostolidis; B. Kanellakopulos; E. Dornberger. Bis(cyclooctatetraenyl)neptunium(IV). Acta Crystallographica Section C: Crystal Structure Communications. 1996-03-15, s. 597–600. Dostupné online. ISSN 0108-2701. DOI 10.1107/S0108270195013047.
- ↑ a b Cory J. Windorff, Joseph M. Sperling, Albrecht-Schönzart, Zhuanling Bai, William J. Evans, Alyssa N. Gaiser, Andrew J. Gaunt, Conrad A. P. Goodwin, David E. Hobart, Zachary K. Huffman, Daniel N. Huh. A Single Small-Scale Plutonium Redox Reaction System Yields Three Crystallographically-Characterizable Organoplutonium Complexes. Inorganic Chemistry. 2020-09-21, s. 13 301 – 13 314. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/acs.inorgchem.0c01671.
- ↑ a b c Christos Apostolidis; Olaf Walter; Jochen Vogt; Phil Liebing; Laurent Maron; Frank T. Edelmann. A Structurally Characterized Organometallic Plutonium(IV) Complex. Angewandte Chemie International Edition. 2017-04-24, s. 5066–5070. DOI 10.1002/anie.201701858. PMID 28371148.
- ↑ a b Andrew Kerridge. f-Orbital covalency in the actinocenes (An = Th–Cm): multiconfigurational studies and topological analysis. RSC Advances. 2014, s. 12 078 – 12 086. Dostupné online. DOI 10.1039/C3RA47088A.