Přeskočit na obsah

Sinutec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Sinutec
Střed osady
Střed osady
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecLibčeves
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel13 (2021)[1]
Katastrální územíSinutec (1,17 km²)
PSČ440 01
Počet domů7 (2011)[2]
Sinutec
Sinutec
Další údaje
Kód části obce71838
Kód k. ú.671835
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sinutec je malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru západně od Libčevsi. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.[3]

Sinutec je také název katastrálního území o rozloze 1,17 km².[4]

Okolo vesnice prochází železniční trať Čížkovice–Obrnice, je zde i stejnojmenná železniční zastávka, ale trať je bez pravidelné osobní dopravy.

Název

Pravděpodobný původní název vesnice Synuc byl odvozen přivlastňovací příponou z osobního jména Synut či Synuta ve významu Synutův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Cynus (1341), Smuc (1421), Synutce (1450), Senice (1454), Synucz (1469), Synutec (1504), Senutcze (1543), Synutecz (1559), Symnutecz (1600), Synutz (1664), Sinutz (1787) a Synutz (1833).[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1341.[3]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 58 obyvatel (z toho 28 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků a 47 Němců. Až na dva členy církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 59 obyvatel: osmnáct Čechoslováků a 41 Němců. Kromě jednoho člena církve československé se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 91 78 74 71 65 58 59 23 20 21 19 1 1 7
Domy 18 18 18 18 16 15 15 9 4 4 4 4 6 7

Pamětihodnosti

Kaple svatého Víta

Na severním okraji vesnice stojí barokní kaple svatého Víta z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století chráněná jako kulturní památka.[9][10] Před kaplí roste lípa chráněná jako památný strom.[11]

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Sinutec, s. 61. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-31]. Identifikátor záznamu 155531 : Kaple sv. Víta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Sinutec, s. 316. 
  11. Lípa u kaple v Sinutci [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy