Přeskočit na obsah

Tabouleh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Tabouleh
Základní informace
Místo původuLibanon
Složení
listová petržel a bulgur
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tabouleh, také tabbouleh, tabbúla (což nejvíc odpovídá arabské výslovnosti), taboulé či turecky kısır je salát pocházející z libanonské a syrské kuchyně podávaný jako předkrm (tzv. mezzés).[1] Dnes je považovaný za libanonské národní jídlo.[2]

Historie

Původ pokrmu se datuje do středověku do horských oblastí Sýrie a Libanonu, domácí je ale v celé oblasti Levanty a postupně se rozšířil do celého světa spolu se stoupající popularitou bezmasých pokrmů.[2][3] Jeho původ je nicméně částečně nejasný a autorství jídla je předmětem sporů mezi některými státy regionu.[4] Název pochází z arabského tabil, což znamená okořenit.[5]

Složení

Základem taboulehu je bulgur doplněný zeleninou (především listy petržele, rajčata a cibulka nebo šalotka) a olivovým olejem, vodou a citronovou šťávou. Koření se mátou, pepřem a solí.[3] Libanonská varianta typicky používá více zeleniny než bulguru.[3] Severoafrická varianta pak používá jako základní surovinu kuskus.[1] Tabouleh se podává jako předkrm, příloha nebo samostatné lehké jídlo. Tradičně se servíruje na listech římského salátu. Dnes se vyrábí i v mnoha alternativních verzích z květáku, s čočkou nebo cizrnou.

Reference

  1. a b Lebanon: Tabbouleh. 196 flavors [online]. 2017-09-24 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SHARIF, Amani. A Brief History of Tabbouleh, Lebanon's National Food. Culture Trip [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 
  3. a b c About Tabbouleh. ifood.tv [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PERCIVAL, Jenny; AGENCIES. Lebanon to sue Israel for marketing hummus as its own. The Guardian. 2008-10-07. Dostupné online [cit. 2020-06-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. My Jewish Learning [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy