Přeskočit na obsah

PEFC

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Programme for the Endorsement of Forest Certification
Vznik1999
SídloŽeneva, Švýcarsko
MístoŽeneva
Působnostglobální
Klíčové osobyBen Gunneberg
Oficiální webwww.pefc.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Programme for the Endorsement of Forest Certification (PEFC) je mezinárodní, nezisková, nevládní organizace která propaguje udržitelné lesní hospodářství skrze nezávislou certifikaci třetí stran. Je považován za certifikační systém vhodný pro malé vlastníky lesů.[1]

Je tvořen 35 nezávislými národními certifikačními systémy[2] které představují více než 300 milionů hektarů certifikovaných lesů,[3] což z něj činí největším certifikačním systémem na světě, zahrnující asi dvě třetiny všech certifikovaných lesů na planetě.[4] Byl založen ve Švýcarské Ženevě.

PEFC bylo založeno v roce 1999, jako odpověď na potřeby malých a rodinných vlastníků lesů, jako mezinárodní zastřešující organisace poskytující nezávislé posouzení, schválení a uznání národních certifikačních systémů. Reagovalo na potřebu mechanismu umožňujícího nezávislé vypracovávání národních norem přizpůsobených politické, hospodářské, sociální, environmentální a kulturní realitě příslušných zemí a současně zajištění dodržování mezinárodně uznávaných požadavků a globálního přijetí.

Po úspěšném zavedení systému v Evropě, Austrálii a Chile které se stalo první neevropskou zemí, jejíž certifikační systém byl uznán v roce 2004. Certifikační kritéria PEFC jsou založena na globálně platných principech, pokynech a kritériích vypracovaných mezinárodními a mezivládními orgány se širokým konsensem ze strany zúčastněných stran.

V roce 2009 byl PEFC největším lesnickým certifikačním systémem na světě.[1] Zpravidla bývá vhodný pro malé vlastníky.[1]

Kritéria udržitelného lesního hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Štítek PEFC v německém Marburg-Schröck.

PEFC International je jediným mezinárodním systémem certifikace lesů, který zakládá své kritéria na mezinárodně uznávaných mezivládních úmluvách a pokynech,[5] čímž propojuje kritéria udržitelnosti s existujícími vládními postupy. To zahrnuje:[6]

PEFC vyžaduje dodržování všech hlavních úmluv ILO, i v zemích kde nebyly ratifikovány.[6] Těmito úmluvami jsou

Národní systémy certifikace lesů

[editovat | editovat zdroj]

PEFC uznává pouze lesní certifikáty které sama prověřila.[10]

Vnitrostátní certifikační systémy pro lesnictví, které chtějí být uznány, jsou povinny stanovit normy, které budou odpovídat požadavkům ISO/IEC 59:1994 Kodex osvědčených postupů pro standardizaci. Národní standard musí být vytvořen tzv. Národními řídícími orgány a musí být splněny požadavky na transparentnost, konzultace a rozhodování na základě konsensu. Tyto pokyny také popisují postupy pro revizi a změnu norem a poskytují těm, kteří využívají tento standard budoucí jistoty.[11]

Schvalování

[editovat | editovat zdroj]

Všechny standardy schválené podle PEFC byly podrobeny přísnému veřejnému přezkumu během jejich vývoje. Národní lesní certifikační systémy, které chtějí získat potvrzení od PEFC, podléhají nezávislému posouzení, aby bylo zajištěno, že splňuje mnoho požadavků PEFC pro proces vývoje norem, veřejné revize a požadavky na správu lesů. Zpráva konzultanta je přezkoumána nezávislou skupinou odborníků a PEFC a pokud je vyhovující, je nová norma schválena členy PEFC jako norma schválená podle PEFC.[10]

V souladu se svým závazkem transparentnosti zpřístupňuje PEFC veřejnosti celou dokumentaci o vnitrostátním systému certifikace lesů, včetně nezávislých hodnocení.[12]

Zastoupení

[editovat | editovat zdroj]

Země se systémem certifikace lesů uznaným PEFC jsou Argentina, Austrálie, Bělorusko, Belgie, Brazílie, Chile, Čína, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gabon, Indonésie, Irsko, Itálie, Kanada, Lotyšsko, Lucemburk, Malajsie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA, a Uruguay.[13]

Kritika a alternativní systémy certifikace

[editovat | editovat zdroj]

Forest Stewardship Council (FSC) je hlavním alternativním systémem certifikace lesů. Vzájemné uznávání certifikovaných materiálů FSC a PEFC v zásobitelském řetězci se dosud nestalo. FSC a PEFC však používají stejný standard správy lesů v zemích jako Spojené království, Švýcarsko a Norsko. Malajsie předložila svůj systém certifikace dřeva pro schválení PEFC, který je z velké části založen na principech a kritériích FSC jako vzoru.[14]

Časopis "Cash Investigation" France 2 TV, ve svém vydání ze dne 24. ledna 2017 vyplývá, že nebylo dosaženo žádného nebo jen velmi málo kontroly při udělení označení PEFC, označování míst, která neměla nic společného s lesy, jako je supermarket, letiště nebo dva reaktory francouzského jaderné elektrárny. 7 štítků bylo uděleno 9 falešných aplikací. Zástupce ze Švýcarska o PEFC mluví o závažných dysfunkcích a slibuje, že tyto případy úplně osvětlí.

Několik environmentálních nevládních organisací, například Australská The Wilderness Society,[15] Greenpeace[16][17] a FERN[18] kritizovali PEFC. Greenpeace nevěří, že alternativy k FSC, včetně PEFC, mohou zajistit odpovědné hospodaření s lesy.

PEFC byl zaveden jako přímá alternativa k ekologičtějším systémům v Německu.[19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Programme for the Endorsement of Forest Certification na anglické Wikipedii.

  1. a b c Forest Products Annual Market Review, 2008-2009
  2. PEFC Members Schemes. www.pefc.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-12. 
  3. Archivovaná kopie. pefc.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11. 
  4. UNECE/FAO Forest Annual Market Review 2011-2012
  5. ITTO Technical Series 29: Developing Forest Certification (May 2008)
  6. a b Sustainable Forest Management (PEFC ST 1003:2010). pefc.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-26. 
  7. Pan-European Criteria, Indicators and Operational Level Guidelines for Sustainable Forest Management. www.mcpfe.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-30. 
  8. ATO/ITTO Principles, criteria and indicators for the sustainable forest management of African natural tropical forests (ATO/ITTO). www.itto.or.jp [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-12. 
  9. ITTO guidelines on sustainable forest management. www.itto.or.jp [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  10. a b ROTHERHAM, Tony. Forest management certification around the world – Progress and problems. The Forestry Chronicle. 2011, s. 603–611. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-05. DOI 10.5558/tfc2011-067.  Archivovaná kopie. www.twosides.us [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-05. 
  11. Forestry Certification-Sustainability Governance and Risk. ITS Global (2011). www.itsglobal.net [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-19. 
  12. Documentation of PEFC-endorsed national forest certification systems. www.pefc.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11. 
  13. List of PEFC-endorsed national forest certification systems. pefc.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11. 
  14. Malaysian Criteria and Indicators for Forest Management Certification - MC&I(2002). www.mtcc.com.my [online]. [cit. 2018-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-27. 
  15. 'PEFC-approved' - the unsustainable stamp of approval May 21, 2007
  16. Weaker Certification Schemes [online]. Greenpeace, 3 March 2014 [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. (english) 
  17. www.pefcwatch.org Archivováno 4. 5. 2007 na Wayback Machine. is a collaboration between the Finnish Nature League and Greenpeace
  18. Fern articles about PEFC. www.fern.org [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  19. Due to business risks, and particularly because of the growing influence of environmental associations, the forestry associations in Germany were initially against certification. As a result of growing pressure from the certification schemes initiated by environmental groups, the forestry associations came forth with their own certification scheme in 1999, the Pan European Forest Certification (German Forestry Council 1999). This procedure aims at maintaining forestry stakeholders' competency to define the ecological standards of forestry and keeping costs low while still prevailing on the markets despite competition with the certification schemes initiated by environmental groups.Pg 196 2005 FOREST POLICY ANALYSIS by MAX KROTT ISBN 1-4020-3485-7 (e-book)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kritika