Sociologie
Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému a nebo o sociální změně.
Dějiny sociologie
[editovat | editovat zdroj]Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie (z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad). Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil Albion Woodbury Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě (viz též Chicagská škola). Sociologií se zabýval také pozdější první československý prezident prof. dr. T. G. Masaryk.
Sociologická teorie
[editovat | editovat zdroj]Sociologie je vědou multiparadigmatickou. Sociologické poznání není kumulativní. Základní dělení rozlišuje sociologická paradigmata objektivistická a interpretativní.
Objektivisté považují sociální realitu za objektivní skutečnost existující vně individuí. Zabývá se zkoumáním sociálních faktů, sociálních změn, sociální struktury.
Interpretativní sociologie považuje sociální realitu za konstrukt v myslích lidí a zajímá ji, jak je tento konstrukt lidmi vytvářen, chápán a interpretován.
Dělení sociologických paradigmat dle Ritzera
[editovat | editovat zdroj]- paradigma sociálního faktu (např. pozitivismus, marxismus a další konfliktualistické teorie, strukturální funkcionalismus)
- paradigma sociálního chování (např. behaviorismus, teorie sociální směny, sociobiologie)
- paradigma sociální definice (interpretativní sociologie – např. fenomenologická sociologie, symbolický interakcionismus, etnometodologie, sociální konstruktivismus)
Nominalismus a realismus
[editovat | editovat zdroj]Dalším přístupem k vnímání paradigmat je rozdělení na nominalismus a realismus.
Sociologický realismus vychází z předpokladu, že společnost existuje nezávisle na jednotlivci. Sociální realita je tak chápána jako objektivizována. Společnost je také více než souhrn jednotlivých individuí. Sociální normy jsou nadindividuální. Jedinec v průběhu zdárné socializace přijímá tyto normy. Celý svět má pevný řád. Tento přístup je uplatňován hlavně v teoriích zabývajících se sociální statikou. Do sociologického realismu řadíme fenomenologickou, konfliktologickou a konsensuální sociologii.
Sociologický nominalismus naopak tvrdí, že společnost existuje mezi individui. Je tedy intersubjektivní. Sociální normy neexistují mimo vědomí. Normy se vytváří skrze interakci. K tomuto paradigmatu patří škola interakcionistů. Těžiště tohoto paradigmatu je ve studiu sociální dynamiky.
Významné sociologické směry a jejich představitelé
[editovat | editovat zdroj]- pozitivismus (Auguste Comte, Émile Durkheim) a novopozitivismus (Paul Felix Lazarsfeld, William Ogburn)
- sociologismus (Émile Durkheim)
- evolucionismus (Herbert Spencer)
- formalismus (Georg Simmel)
- marxismus (Karel Marx) a neomarxismus (Max Horkheimer, Theodor W. Adorno, Herbert Marcuse, Jürgen Habermas)
- psychologismus (Gabriel Tarde, Gustave Le Bon)
- behaviorismus (Burrhus Frederic Skinner, George Caspar Homans)
- italská politická sociologie (Vilfredo Pareto, Robert Michels, Gaetano Mosca)
- fenomenologická sociologie (Alfred Schütz)
- symbolický interakcionismus (George Herbert Mead, Charles H. Cooley, Herbert Blumer)
- strukturalismus (Claude Lévi-Strauss)
- strukturální funkcionalismus (Talcott Parsons, Robert K. Merton)
- sociální konstruktivismus (Peter Berger, Thomas Luckmann)
- teorie sociální směny (George Caspar Homans, Peter Blau)
- sociobiologie (Edward Osborne Wilson)
- etnometodologie (Harold Garfinkel)
- poststrukturalismus (Jacques Derrida, Jean-François Lyotard, Michel Foucault)
- organicismus (Herbert Spencer)
Metody sociologie
[editovat | editovat zdroj]Sociologický výzkum se snaží popsat, vysvětlit či předpovědět sociální život jedinců, skupin a společností. K tomu je užívána celá řada metod, které můžeme zjednodušeně rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na populaci. Snaží se o reprezentativnost, mají vypovídat o tom, jak je nějaký znak zastoupen v populaci, nebo jaký postoj je možné u populace najít. Nejčastěji, ne však nutně, užívá metody dotazníkového šetření či rozhovorů a kvantitativní analýzy textů. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na objekt. Nepopisuje zákonitosti, ale snaží se nacházet vztahy mezi kategoriemi. Nejčastěji, ale ne nutně, užívá metod focus groups, hloubkových rozhovorů a analýzy textů.
Vybrané konkrétní sociologické disciplíny
[editovat | editovat zdroj]- Zkoumání biosociálních a geografických podmínek společenského života
- Sociologie obyvatelstva
- Sociální ekologie (sociologie města, sociologie venkova)
- Sociální geografie
- Sociologie etnických a rasových skupin (postkoloniální a kritická rasová teorie)
- Sociologie sexuálních a genderových vztahů (feministická a queer teorie)
- Sociologie věkových skupin (sociologie mládeže, sociální gerontologie)
- Zkoumání politické a sociálněekonomické struktury společnosti
- Sociologie společenských tříd (sociologie politiky vč. teorie elit, sociologie dělnické třídy, sociologie rolnictva)
- Sociologie společenských vrstev (sociologie inteligence, sociologie tzv. středních „tříd“)
- Sociologie povolání
- Sociologie společenských skupin (sociologie rodiny, sociologie malých skupin)
- Sociologie spotřeby a životní úrovně (sociologie volného času)
- Zkoumání společenských, pracovních a technických podmínek výroby
- Sociologie práce
- Sociologie průmyslu
- Sociologie zemědělství
- Sociologie techniky
- Sociologie řízení
- Zkoumání forem společenského vědomí
- Sociologie kultury, kulturní sociologie
- Sociologie práva (sociologie deviantního chováni a kriminality)
- Sociologie vědění a ideologie (sociologie sociologie)
- Sociologie veřejného mínění
- Sociologie morálky
- Sociologie výchovy a vzdělání
- Sociologie umění
- Sociologie vědy
- Sociologie náboženství
- Sociologie jazyka
- Sociologie literatury
- Zkoumání společenských institucí
- Sociologie státu a práva
- Sociologie politiky (sociologie politických stran, sociologie propagandy)
- Sociologie armády
- Sociologie zdravotnictví
Přehled sociologických směrů a základních představitelů
[editovat | editovat zdroj]| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| Saint-Simon | (1760-1825) | společnost je organismus |
| Auguste Comte | (1798-1857) | sociální statika x sociální dynamika |
| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| Émile Durkheim | (1858-1917) | dělba práce, společenská solidarita, anómie, sebevražda |
| Talcott Parsons | (1902-1979) | AGIL model |
| Robert K. Merton | (1910-2003) | dezintegrovaná společnost |
| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| Karl Marx | (1818-1883) | teorie tříd, proroctví zániku kapitalismu |
| Ralf Dahrendorf | (1926-2009) | třídní konflikt, analýza společnosti informací |
| Pierre Bourdieu | (1930-2002) | model sociálního prostoru, reprodukce sociálních nerovností |
| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| George H. Mead | (1863-1931) | sociální behaviorismus, významný druhý, play x game, self |
| Max Weber | (1864-1920) | rozumějící sociologie, legální panství, byrokracie, mocenská autorita |
| Florian Znaniecki a William I. Thomas | (1882-1958) ; (1863-1947) | definice situace, sebenaplňující se proroctví |
| Herbert Blumer | (1900-1987) | proces interpretace, proměnlivá společnost |
| George Caspar Homans | (1910-1989) | sociální učení, teorie směny |
| James Samuel Coleman | (1926-1995) | teorie racionální volby, vězňovo dilema |
| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| Alfred Schütz | (1899-1959) | svět každodennosti (lebenswelt), konstrukce prvního a druhého řádu |
| Harold Garfinkel | (*1917) | etnometodologie |
| Erving Goffman | (1922-1982) | dramaturgická sociologie, stigmatizovaná identita |
| Peter L. Berger a Thomas Luckmann | (*1929) ; (*1927) | sociální konstrukce reality |
| Představitel | Doba života | Teorie |
|---|---|---|
| Karl Mannheim | (1893-1947) | sociologie vědění, analýza ideologií |
| Herbert Marcuse | (1898-1979) | spravedlivá společnost |
| Erich Fromm | (1900-1980) | společenský charakter člověka |
| Jürgen Habermas | (*1929) | kolonizace životního světa |
| Anthony Giddens | (*1939) | dvojitá strukturace |
Vztahy k jiným vědám
[editovat | editovat zdroj]Sociologie patří mezi společenské vědy. Souvisí a spolupracuje především s těmito jinými vědami:
| Sociologie | Příbuzné vědy |
|---|---|
| Filozofické předpoklady, paradigmata | filozofie |
| Obecné sociologické teorie, pojmy, metody | historie, ekonomie, sociální geografie, sociální psychologie, psychologie, kulturní a sociální antropologie |
| Teorie dílčích stránek společenské skutečnosti, konkrétní disciplíny, parciální teorie | demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika |
| Empirický výzkum | matematika, statistika, logika, etnografie |
| Metody a techniky sběru a zpracování dat | demografie, právo, politologie, estetika, lingvistika, medicína, pedagogika, matematika, statistika, logika, etnografie |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4.
- GILLERNOVÁ, Ilona. Základy Psychologie, sociologie. Praha: Fortuna, 2003. 160 s. ISBN 80-7168-749-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sociologie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo sociologie ve Wikislovníku
Téma Sociologie ve Wikicitátech
