Agnieszka Holland

Agnieszka Holland
	Agnieszka Holland (2017)
Narození	28. listopadu 1948 (75 let); Varšava ; Polsko
Alma mater	Akademie múzických umění v Praze; Stefan Batory Gymnasium and Lyceum; Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolání	filmová režisérka, scenáristka, divadelní režisérka, spisovatelka a režisérka
Rodiče	Henryk Holland a Irena Rybczyńska
Manžel(ka)	Laco Adamík
Děti	Katarzyna Adamiková
Příbuzní	Magdalena Łazarkiewicz (sourozenec)
Významná díla	Evropa, Evropa
Ocenění	Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1991); Silver Bear Jury Prize (2017); Český lev za nejlepší režii (2021); Medaile prezidenta Slovenské republiky (2021); velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska; důstojník Řádu znovuzrozeného Polska; Medal świętego Jerzego; Medaile Za zásluhy I. stupně (2024); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agnieszka Holland (přechýleně Hollandová; * 28. listopadu 1948 Varšava) je polská filmová režisérka a scenáristka, která vystudovala na pražské FAMU (1966–1971). Svou kariéru zahájila jako asistentka režie u významných osobností polské kinematografie Krzysztofa Zanussiho a Andrzeje Wajdy.

Život

Agnieszka Holland vystudovala režii na FAMU. Již v době působení ve škole se výrazně angažovala ve studentském hnutí a prezentovala své politické názory a přesvědčení, které později vetknula do svých filmů.

Tvorba

Její první samostatný film byl Provinční herci (Aktorzy Prowincjonalni, 1978), kronika složitých vztahů v zákulisí v divadle malého městečka, mnohými chápaná jako metafora tehdejší politické situace v Polsku. Film získal Mezinárodní cenu poroty v roku 1980 na filmovém festivalu v Cannes.

V Polsku ještě natočila dva filmy, Horečka (Gorączka, 1980) a Osamělá žena (Kobieta samotna, 1981), potom emigrovala do Francie, krátce před vyhlášením výjimečného stavu v její rodné zemi. Filmy Provinční herci nebo Osamělá žena bývají řazeny do polského Kina morálního neklidu.

Holland získala nominaci na Oscara za „Nejlepší zahraniční film“ za film z roku 1985 Bittere Ernte (Angry harvest), německý film o osudech židovských žen v době druhé světové války.

Za její nejlepší dílo je považován film Evropa, Evropa (1990), natočený podle životopisu Solomona Perela, židovského mladíka, který utíká z Německa do Polska po Křišťálové noci roku 1938. Film byl oceněn Zlatým glóbem a získal Oscarovou nominaci za nejlepší zahraniční film. Po tomto úspěchu se na ni obrátilo americké filmové studio Warner Bros s nabídkou režírovat film Tajemná zahrada dle známé knižní předlohy Tajná zahrada, jejíž autorkou je anglo-americká spisovatelka Frances Hodgson Burnettová.^[1]

V roce 2009 dokončila společně se svou dcerou Kasiou Adamik film Jánošík – Pravdivá historie. V roce 2012 Agnieszka Holland přijala nabídku na natočení třídílného dramatu pro HBO Hořící keř o činu Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa a nastupující normalizaci.

Období Pražského jara a nastupující normalizace prožila Agnieszka Holland jako studentka FAMU v Praze a za své politické aktivity byla šest týdnů vězněna v ruzyňské věznici. O těchto zkušenostech, vlivu pražské FAMU a českého prostředí na její další směřování vypovídá celovečerní dokument Návrat Agnieszky H. (2013, premiéra v české kinodistribuci v lednu 2014) v režii Krystyny Krauze Jacka Petryckiho.^[2]

V červnu 2014 převzala na Ministerstvu zahraničí ČR ocenění Gratias Agit.^[3] Na polské ambasádě v České republice pak obdržela vyznamenání „Bene merito“, v obou případech za posilování mezinárodní prestiže dané země v zahraničí.

Dne 23. března 2017 převzala titul doctor honoris causa Akademie múzických umění v Praze. V Lichtenštejnském paláci obdržela diplom a zlatou medaili AMU.^[4]

Dne 6. března 2021 získala Agniezska Holland v soutěži, každoročně vyhlašované Českou filmovou a televizní akademií, Českého lva za režii filmu Šarlatán. Film Šarlatán byl zároveň oceněn jako nejlepší film roku 2020.^[5]

V roce 2024 byla oceněna Medailí za zásluhy I. stupně o stát v oblasti kultury.

Filmografie

1978: Provinční herci (Aktorzy prowincjonalni)
1980: Horečka (Gorączka)
1981: Osamělá žena (Kobieta samotna)
1985: Bittere Ernte (Hořká sklizeň)
1988: Jak zabít kněze (Le complot)
1990: Evropa, Evropa (Europa, Europa)
1993: Tajemná zahrada (The Secret Garden)
1995: Úplné zatmění (Total Eclipse)
1997: Washingtonské náměstí (Washington Square)
2002: Julie Walking Home (Julie na cestě domů)
2006: Ve stínu Beethovena (Copying Beethoven)
2009: Jánošík – pravdivá historie
2012: Hořící keř
2018: Přes kostí mrtvých
2019: Pan Jones (Mr. Jones)
2020: Šarlatán
2023: Hranice (Zielona granica, The Green Border)
2024: Franz

Vyznamenání

2021 Medaile prezidenta Slovenské republiky
2021 Řád znovuzrozeného Polska důstojmík
2021 Řád znovuzrozeného Polska velkodůstojník
2024 Medaile Za zásluhy I. stupně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnieszka Holland na slovenské Wikipedii.

↑ COHEN, Roger. Holland Without a Country. The New York Times Magazine, 8. 8. 1993. Dostupné online
↑ Návrat Agnieszky Hollandové aneb Chuť sníst její mozek. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-01-23 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
↑ DANĚK, Viktor. Od Čechů si vážím ceny víc, říká držitelka české ceny Gratias agit, režisérka Holland. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-06-07 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.
↑ ČTK. Agnieszka Hollandová převzala čestný doktorát AMU. filmovyprehled.cz [online]. 2017-3-23. Dostupné online.
↑ Nejlepší filmem za rok 2020 je Šarlatán. Na lvy ale vyhrála Krajina ve stínu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-06 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Agnieszka Holland na Wikimedia Commons
Agnieszka Holland v Česko-Slovenské filmové databázi
Dokument o Agnieszce Holland Návrat Agnieszky H. na ČSFD

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] COHEN, Roger. Holland Without a Country. The New York Times Magazine, 8. 8. 1993. Dostupné online

[2] Návrat Agnieszky Hollandové aneb Chuť sníst její mozek. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-01-23 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.

[3] DANĚK, Viktor. Od Čechů si vážím ceny víc, říká držitelka české ceny Gratias agit, režisérka Holland. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-06-07 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online.

[4] ČTK. Agnieszka Hollandová převzala čestný doktorát AMU. filmovyprehled.cz [online]. 2017-3-23. Dostupné online.

[5] Nejlepší filmem za rok 2020 je Šarlatán. Na lvy ale vyhrála Krajina ve stínu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-03-06 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]