Akkermanská úmluva
| Akkermanská úmluva | |
|---|---|
| Akkermanská konvence[1] | |
| Data | |
| Podepsáno | 25. záříjul./ 7. října 1826greg. |
| Místo podepsání | Akkerman |
| Strany | |
| Podepsané země |  Ruské impérium Osmanská říše |
| Obsah | |
| Důvod | přijetí ruského ultimáta z 24. březnajul./ 5. dubna 1826greg. |
| Cíl | potvrdit závěry Bukurešťské smlouvy |
Akkermanská úmluva je smlouva uzavřená mezi Ruskem a Osmanskou říší s cílem potvrdit závěry bukurešťské smlouvy. Podepsána byla 25. záříjul./ 7. října 1826greg. v Akkermanu (nyní Bilhorod-Dnistrovskyj).[2] Na ruské straně smlouvu podepsali Michail Semjonovič Voroncov a Alexandr Ivanovič Ribopjer, za tureckou stranu Mehmet Hadi a Ibrahim.
5.jul./ 17. března 1826greg. podepsal Mikuláš I. ultimátum (turecká vláda obdržela nótu 5. dubna), ve kterém od Turků požadoval plnění podmínek smlouvy z Bukurešti, především těch, které se týkaly Srbska. A také požadoval stažení vojsk z Moldavského knížectví a z Valašska a jmenování zmocněnce pro sjednání nové dohody. Turecká vláda oznámila 23. dubnajul./ 5. května 1826greg. přijetí ruských podmínek a zahájení jednání.
Akkermanská úmluva v zásadě opětovně potvrdila podmínky Bukurešťské mírové smlouvy. Turecko uznalo hranici Dunaje a předání Suchumi, pevnosti Kali a Anaklije Rusku. Dále se zavázalo, že během půldruhého roku vyplatí nároky ruských poddaných a poskytne jim neomezené právo obchodu v Turecku. Ruským obchodním lodím garantuje právo svobodné plavby v tureckých vodách a na Dunaji. Byla zaručena autonomie dunajských knížectví a Srbska, vládci Moldavska a Valašska měli být jmenováni z řad místních velmožů a nesměli být odstraněni bez ruského souhlasu.
Akkermanská úmluva byla významným úspěchem ruské diplomacie. V Osmanské říši byl její výsledek vnímán jako nutný ústupek vyvolaný dočasnou vojenskou slabostí způsobenou potlačením janičářů v létě 1826. Mahmut II. smlouvu vypověděl 8.jul./ 20. prosince 1827greg., což byla jedna z příčin další rusko-turecké války. Po jejím skončení byla základní ustanovení Akkermanské úmluvy rozšířena roku 1829 Drinopolským mírem.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Аккерманская конвенция na ruské Wikipedii.
- ↑ KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K.; KUČERA, Petr. Dějiny Turecka. Překlad Petr Kučera. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 329 s. (Dějiny států). ISBN 978-80-7422-012-8.
- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-05-02]. Heslo АККЕРМА́НСКАЯ КОНВЕ́НЦИЯ 1826. Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj]
