Bokarnea
 Bokarnea | |
|---|---|
 Beaucarnea gracilis v Oaxace, Mexiko | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | chřestovité (Asparagaceae) |
| Podčeleď | agávové (Agavoideae) |
| Rod | bokarnea (Beaucarnea) Lem., 1861 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bokarnea (Beaucarnea) je rod rostlin z čeledi chřestovité. Jsou to sukulentní rostliny stromovitého až trsovitého vzrůstu, se ztlustlým stonkem a listy nahloučenými na koncích větví. Květy jsou jednopohlavné, se šestičetným okvětím. Plodem je jednosemenná tobolka. Rod zahrnuje 13 druhů a je rozšířen v Mexiku a Střední Americe, kde roste v suchých a polosuchých oblastech. Nejznámějším druhem je bokarnea tlustokmenná, nazývaná také nolina nebo sloní noha, která je pěstována jako pokojová a okrasná rostlina.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Bokarney jsou jednodomé nebo dvoudomé, stálezelené stonkové sukulenty se silně ztlustlou spodní částí kmene a řídce stromovitým nebo trsnatým vzrůstem. Dorůstají výšky od 60 cm do 10 metrů (výjimečně až 18 metrů). Bokarnea tlustokmenná může dosáhnout průměru ztlustlého kmene až 3 metry. Listy jsou růžicovitě nahloučené na vrcholu kmene a větví, zelené nebo nasivěle modrozelené, jehlicovité až mečovité. U některých druhů jsou staré odumřelé listy vytrvalé a pokrývají větve. Květy jsou jednopohlavné, pravidelné, se šestičetným, bělavým nebo načervenalým okvětím, uspořádané v thyrsech větvených do 2 až 3 řádů a složené z vějířků obsahujících po 2 až 9 samčích nebo po 3 až 5 samičích květech. V samčích květech je 6 tyčinek a někdy zbytek semeníku (pistillodium). Samičí květy obsahují svrchní semeník srostlý ze 3 plodolistů a pouze s jednou komůrkou se 6 vajíčky. Čnělka může být krátká nebo prodloužená a nese trojlaločnou bliznu. Plodem je elipsoidní, kulovitá nebo obvejcovitá, opožděně pukající tobolka, u některých druhů křídlatá. V každém plodu je jediné kulovité, trojlaločné semeno.[1][2]
-
Beaurarnea stricta -
Dřevnatá hlíza Beaucarnea (Calibanus) hookeri -
Rozkvetlá bokarnea tlustokmenná
.jpg?lang=cs)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje v současném taxonomickém pojetí 13 druhů. Je rozšířen v Mexiku a Střední Americe. Centrum druhové diverzity je v suchých a polosuchých oblastech středního Mexika. Z Mexika je udáváno celkem 12 druhů, z toho 9 endemických. Jediný druh, který v Mexiku neroste, je Beaucarnea guatemalensis. Ve Střední Americe sahá areál rodu od Guatemaly a Belize po Nikaraguu.[3]
Obsahové látky a jedovatost
[editovat | editovat zdroj]Mezi biologicky aktivními látkami obsaženými ve stoncích bokarney tlustokmenné převládají glykosidy spirostanolu. Naproti tomu v listech převažují deriváty furostanolu. Celkem bylo v listech zjištěno 13 různých steroidních saponinů.[4] Informace o jedovatosti rostlin jsou řídké. Byla zaznamenána otrava domácího králíka po konzumaci rostliny. Projevovala se sliněním, letargií, anorexií, špatným stavem srsti a zrychleným dechem. Prognóza byla po přeléčení příznivá.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Beaucarnea je v rámci čeledi Asparagaceae řazen do podčeledi Nolinoideae a tribu Nolineae. V minulosti byl spolu s dalšími 3 příbuznými rody (Calibanus, Dasylirion, Nolina) řazen do samostatné malé čeledi Nolinaceae. Tato čeleď byla v systému APG spolu s jinými vřazena do široce pojaté čeledi Asparagaceae.[2][6] V minulosti byl rod Beaucarnea některými taxonomy spojován s rodem Nolina. Výsledky fylogenetických studií toto uspořádání nepotvrdily, neboť rod Nolina představuje sesterskou větev kladu zahrnujícího rody Beaucarnea a Dasylirion. Naopak se ukázalo, že dříve rozlišovaný rod Calibanus představuje větev uvnitř vývojového stromu rodu Beaucarnea a proto byly oba rody spojeny.[1] Od podobného rodu Nolina lze rostliny rodu Beaucarnea rozeznat podle kmene ve spodní části silně ztlustlého, a podle trojkřídlých plodů, obsahujících jedinou komůrku.[7]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- bokarnea tlustokmenná (Beaucarnea recurvata)[8]
.jpg?lang=cs)
Význam a pěstování
[editovat | editovat zdroj]Nejčastěji pěstovaným a také nejznámějším druhem je bokarnea tlustokmenná (Beaucarnea recurvata). Z dalších druhů se pěstuje zejména Beaucarnea hookeri, B. gracilis, B. stricta a B. purpusii[2] V Evropě se bokarney pěstují jako okrasné rostliny již od poloviny 19. století.[1] Existují také okrasné kultivary, např. 'Stripy Ponytail' s listy bělavě lemovanými.[2] Bokarney se snadno množí výsevem semen.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ROJAS--PIÑA, Vanessa et al. Molecular phylogenetics and morphology of Beaucarnea (Ruscaceae) as distinct from Nolina, and the submersion of Calibanus into Beaucarnea. Taxon. Dec. 2014, čís. 63(6). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e COLIN, Walker. Beaucarnea updated. Cactus World. 2015, čís. 33(4). Dostupné online.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESKANDER, Jacqueline; LAVAUD, Catherine; HARAKAT, Dominique. Steroidal saponins from the leaves of Beaucarnea recurvata. Phytochemistry. June 2011, čís. 72(9).
- ↑ ROSTAMI, Amir; ARDESTANI, Bijan Ziaie; MOHYEDINI, Shahabedin. Poisoning by Beaucarnea recurvata (Nolina recurvata) in a pet rabbit: A new case report. Comparative Clinical Pathology. Aug. 2011, čís. 20(4). Dostupné online.
- ↑ BREMER, K. et al. An Ordinal Classification for the Families of Flowering Plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(4).
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 3. Berlin: Springer, 1998. ISBN 3-540-64060-6. (anglicky)
- ↑ KUKLÍK, Miroslav; ZELENÝ, Václav. Madeira – úžas a zmatení botaniků 2.. Živa. 2015, čís. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bokarnea na Wikimedia Commons 
Taxon Beaucarnea ve Wikidruzích