Blahoslavený

Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. procesu, vedoucího eventuálně k prohlášení za svatého v katolické církvi).^[1]

Charakteristika

Prohlášení za blahoslaveného znamená, že se Církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu (např. může jí být zasvěcen kostel či oltář).^[2]

Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a buď jeden doložený zázrak, nebo mučednická smrt.

Na rozdíl od kanonizace, blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev, ale jen např. pro jednu diecézi či církevní provincii.

Odkazy

Reference

↑ Blahoslavený, význam slova [online]. slovnik.aktuality.sk [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Co je beatifikace neboli blahořečení? [online]. cirkev.cz [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu blahoslavený na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Blahoslavený-1] Blahoslavený, význam slova [online]. slovnik.aktuality.sk [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (slovensky)

[Co_je_beatifikace_neboli_blahořečení?-2] Co je beatifikace neboli blahořečení? [online]. cirkev.cz [cit. 2019-07-27]. Dostupné online.

[1]

[2]