Kluž
| Kluž Cluj-Napoca | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Centrum s pravoslavnou katedrálou | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°46′ s. š., 23°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| Časové pásmo | EET (UTC+2), EEST (UTC+3) |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Cluj |
| Historická země | Sedmihradsko |
| Administrativní dělení | 13 městských částí |
  Kluž | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 179,5 km² |
| Počet obyvatel | 286 598 (2021) |
| Hustota zalidnění | 1 596,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Rumuni (79,46 %), Maďaři (18,86 %), Romové (0,96 %), Němci (0,22 %) a Židé (0,07 %) |
| Náboženské složení | pravoslaví (69,20 %), kalvinismus (12,20 %), Římskokatolická církev (5,52 %)[1] |
| Správa | |
| Status | župní město |
| Starosta | Emil Boc |
| Vznik | 1213 a Desetiletí od 2010 |
| Oficiální web | www |
| registratura | |
| Telefonní předvolba | 264 a 364 |
| PSČ | 400001–400930 |
| Označení vozidel | CJ-N |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kluž (rumunsky 
Cluj-Napoca, dříve česky Kološvár, maďarsky Kolozsvár, německy Klausenburg, ukrajinsky Клуж-Напока) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem. Ve městě žije přibližně 287 tisíc a je tak druhým největším městem v Rumunsku.
Charakter města
[editovat | editovat zdroj]Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícero odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj].jpg?lang=cs)
Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. l., kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvinisté. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.
Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861–1867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.
V r. 1974 byl rumunský název města Cluj rozšířen na Cluj-Napoca, tento název se však mimo oficiální kontext (mapy, úřední dokumenty...) téměř nepoužívá.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Františkánský kostel ze 13. století s klášterem (dnes hudební škola)
- Rodný dům Matyáše Korvína (15. století)
- Evangelický kostel z doby kolem roku 1500 s klenbami parléřovského typu
- Gotický kostel sv. Michala. Patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v Sedmihradsku. Jeho stavba probíhala ve dvou etapách: nejdříve, do roku 1390, byl vybudován gotický presbytář a po něm v letech 1442–1447 prostorné síňové trojlodí, uzavřené hvězdicovými síťovými klenbami. Pozoruhodný je už jeho exteriér, zejména vstupní portál se sochou archanděla Michaela, a ohromující je dojem z chrámového interiéru. I tam najdeme cenná jednotlivá umělecká díla, například barokní oltářní obraz Klanění Tří králů od vídeňského malíře F. A. Maulbertsche.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]- 60 808 – 1912
- 100 844 – 1930
- 117 915 – 1948
- 154 723 – 1956
- 185 663 – 1966
- 262 858 – 1977
- 328 602 – 1992
- 318 027 – 2002
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Matyáš Korvín (1443–1490), uherský a chorvatský král
- Štěpán Bočkaj (1557–1606), sedmihradský kníže
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Athény, Řecko
Beer Ševa, Izrael
Cervia, Itálie
Columbia, Spojené státy americké
Čeng-čou, Čína
Dijon, Francie
Chacao-Caracas, Venezuela
Kolín nad Rýnem, Německo
Korçë, Albánie
Makati, Filipíny- Nantes, Francie
Pécs, Maďarsko- Rockford, Spojené státy americké
São Paulo, Brazílie
Suwon, Jižní Korea- Vichy, Francie
Záhřeb, Chorvatsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ recensamant.referinte.transindex.ro [online]. [cit. 17-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Metropole Sedmihradska. Země světa. 3.10.2020, roč. 19, čís. 10, s. 64–66. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Kluž na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluž na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kluž ve Wikislovníku- (rumunsky) (anglicky) Oficiální stránky města
- (rumunsky) (anglicky) Turistické informace o městě
