Kostel Krista Krále (Praha-Vysočany)
| Kostel Krista Krále | |
|---|---|
 Interiér kostela - pohled od hlavního oltáře | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Vysočany |
| Souřadnice | 50°6′37″ s. š., 14°30′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | IV. pražský vikariát |
| Farnost | u kostela Krista Krále Praha-Vysočany |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Kristus Král |
| Datum posvěcení | 7. září 1930 |
| Světitel | Antonín Podlaha |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Bedřich Vrzal |
| Stavební sloh | Funkcionalismus |
| Další informace | |
| Adresa | Kolbenova 658/14, 190 00 Praha 9–Vysočany |
| Ulice | Kolbenova |
| Kód památky | 100621 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Krista Krále je funkcionalistický jednolodní plochostropý římskokatolický farní kostel s vystupujícím pravoúhlým kněžištěm a s věžičkou, stojící v Praze-Vysočanech, na parcele č. 330 uvnitř pětiúhelníkového bloku činžovních domů mezi ulicemi Kolbenova, Špitálská, Zákostelní a Nemocniční; ze zadní strany přiléhá k třípatrovému širokému domu Kolbenova 658/14, skrz nějž je průchodem bezbariérově přístupný, z ulice je nápadný pouze velký nápis Kostel Krista Krále nad vchodem činžovního domu; vnitroblok kolem kostela není veřejně přístupný. Od 22. října 2003 je kostel chráněný jako kulturní památka; památková ochrana se vztahuje i na parcelu č. 331 obklopující kostel a na parcelu č. 329 s činžovním domem čp. 658, který je v databázi památek označen jako fara.[1] Farnost spadá do IV. pražského vikariátu a je v současné době spravována excurrendo z prosecké farnosti u sv. Václava.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1923 byl založen Kostelní spolek, který usiloval o výstavbu kostela ve Vysočanech. Na pozemku, který spolku věnoval dominikánský řád, nechtěla výstavbu pozemku umožnit městská rada, která dávala místo něj k dispozici pozemek za areálem vysočanských továren. Jako kompromisní řešení byl nakonec spolku prodán nynější pozemek, avšak s podmínkou, že před kostelem bude postaven činžovní dům. Zdejší katecheta Arnošt Oliva inicioval sbírku, v níž se od roku 1919 vybralo od 6 tisíc drobných dárců tři čtvrtě milionu korun, sám ke sbírce přispěl nemalou částkou. V roce 1920 přispěl do sbírky i dar papeže Benedikta XV. ve výši 50 000 lir. Druhým velkým vkladatelem byl v roce 1929 Msgre František Kordač částkou 150 000 Kč. Dne 6. října 1929 byl, po dlouhých jednáních, položen základní kámen kostela.[3] Kostel byl postaven podle projektu Bedřicha Vrzala ze stavební a projekční firmy Nekvasil, která projekt realizovala,[4] sochařská výzdoba je především dílem především sochaře Damiána Pešana. Biskup Antonín Podlaha jej vysvětil 7. září 1930. Vzhledem k tomu, že nedlouho předtím, v roce 1925, zavedl papež Pius XI. slavnost Ježíše Krista Krále, dostal kostel toto zasvěcení. Jde o jeden z mála kostelů tohoto zasvěcení v Čechách. Neobvyklé označení „svatyně“ bylo vynuceno vedením radnice (budova nesměla být označena jako kostel[3]) z podobného důvodu, z jakého kostel musel být zakryt domem, aby nebyl nápadný. Od roku 2023 se používá a i na fasádě je nový nápis s označením Kostel Krista Krále.[3] Třípatrový dům byl postaven ještě téhož září, kdy byl kostel vysvěcen.[4] Až do konce roku 1941 byl filiálním kostelem farnosti u sv. Václava na Proseku.[3]
Damián Pešan pro kostel vytvořil sochu Krista Krále, v presbytáři jsou sochy sv. Petra a Pavla, v kostelní lodi sochy sv. Anežky České, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha, později přibyly i sochy sv. Prokopa a sv. Víta. Malby křížové cesty a obrazy sv. Václava a Panny Marie pro boční oltáře vytvořil Zikmund Rudl. V kostele se nachází též netradiční keramický betlém.[3]
Kostel byl poznamenán nálety na průmyslové objekty Vysočan na sklonku druhé světové války. V kostele byly tehdy ukládány oběti náletu.[3]
Do roku 2009 byly prakticky dokončeny na náklady městské části Praha 9 i hlavního města náročné opravy, například výměna původní elektroinstalace z roku 1930 či oprava obvodových zdí a osazení nových, stylových oken. Varhany jsou stále v havarijním stavu, bohoslužby jsou doprovázeny náhradním, elektrofonickým nástrojem.[3] Kostelu je věnováno (společně s pivovarem a lidovým domem) 5. zastavení jihovýchodní naučné stezky městské části Praha 9, to je však umístěno téměř půl kilometru od kostela.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled z ulice na dům Kolbenova 658/14 s vchodem do Kostela Krista Krále -
Pohled z kůru při bohoslužbě na Květnou neděli -
Hlavní oltář
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-22]. Identifikátor záznamu 932446655 : kostel Svatyně Krista Krále. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Římskokatolická farnost u kostela Krista Krále Praha-Vysočany, Katalog arcibiskupství pražského
- ↑ a b c d e f g Svatyně Krista Krále ve Vysočanech Archivováno 23. 7. 2014 na Wayback Machine., městská část Praha 9, 7. 9. 2009
- ↑ a b Kostel Krista Krále ve Vysočanech[nedostupný zdroj], Sekulární františkánský řád
- ↑ Naučná stezka Městská část Praha 9 – jihovýchodní stezka, Stezky.info
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatyně Krista Krále na Wikimedia Commons - Svatyně Krista Krále ve Vysočanech, městská část Praha 9, 7. 9. 2009
- Svatyně Krista Krále ve Vysočanech[nedostupný zdroj], Sekulární františkánský řád
- Svatyně Krista Krále, Atlas Česka
- Kostely.cz, Praha 9, Vysočany, svatyně Krista Krále, Kostely a církevní stavby České republiky, Otakar Jelínek
- Arnošt Oliva: Deset let svatyně Krista Krále ve Vysočanech: 7.IX.1930 – 7.IX.1940, 1940, česky, n. vl., V Praze, 78 stran