Bělehradská univerzita

Bělehradská univerzita
	Универзитет у Београду; Univerzitet u Beogradu
	latinsky Universitas Singiduniensis
	Rektorát Bělehradské univerzity
Zkratka	BU
Rok založení	1808
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	Vladimir Bumbaširević
Počty akademiků
Studentů celkem	75 047 (2017)
Další informace
Počet fakult	31
Sídlo	Bělehrad
Adresa	Bělehrad, 110 00, Srbsko
Zeměpisné souřadnice	44°49′6,24″ s. š., 20°27′26,64″ v. d.
	http://www.bg.ac.rs
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělehradská univerzita (srbsky: Универзитет у Београду, Univerzitet u Beogradu) je nejstarší a největší instituce vyššího vzdělání v Srbsku. Univerzita sídlí v hlavním městě Bělehradě. Má přibližně 90 tisíc studentů a je tvořena 31 fakultami a 8 výzkumnými ústavy. Byla založena roku 1808.^[1]

Historie

Bělehradská univerzita byla založena roku 1808 jako Velká škola. Roku 1863 byl dokončen Palác kapitána Miši (Капетан Мишино здање), pojmenovaný po mecenáši Mišovi Anastasijevićovi a vybudovaný podle projektu českého architekta Jana Nevole.^[2] Ve své době to byl největší a nejkrásnější palác v Srbsku,^[3] dnes v něm sídlí rektorát Bělehradské univerzity.^[2]

Organizace univerzity byla roku 1905 svěřena osmi předním srbským intelektuálům, jimiž byli Jovan Žujović, Sima Lozanić, Jovan Cvijić, Mihailo Petrović Alas, Andra Stevanović, Dragoljub Pavlović, Milić Radovanović a Ljubomir Jovanović. V prvním roce své existence zařízení mělo 16 řádných a 18 mimořádných profesorů a 778 studentů. Administrativně se vysoká škola členila na fakultu filozofickou, právnickou, teologickou a technickou. Lékařská fakulta měla být otevřena roku 1914, ale kvůli válce zahájila činnost až roku 1920.

Během druhé světové války byla činnost univerzity zastavena. Po osvobození začala univerzita 5. prosince 1944 opět fungovat. V roce 1968 se studenti Bělehradské univerzity zapojili do protistátního protestu, který byl nakonec díky intervenci Josipa Broze Tita ukončen pokojně (byť došlo i k ostřejším střetům).

Vybudování BU přispělo k rozvoji nových univerzit^[4] - Univerzity v Novém Sadu (1960), Nišské univerzity (1965), Prištinské univerzity (1970), Univerzity Černé Hory (1974) a Kragujevacké univerzity (1976).

Od 2012 je rektorem univerzity Vladimir Bumbaširević.

Fakulty

Fakulta architektury
Fakulta biologie
Fakulta defektologie
Fakulta ekonomie
Fakulta elektrotechniky
Fakulta sportu a tělesné výchovy
Fakulta bezpečnosti
Fakulta organizačních věd
Fakulta politologie
Fakulta fyzické chemie

Fakulta farmaceutie
Fakulta filozofie
Fakulta filologie
Fakulta fyziky
Fakulta geografie
Fakulta stavebnictví
Fakulta chemie
Fakulta strojírenství
Fakulta matematiky
Fakulta lékařství
Fakulta pravoslavné teologie

Fakulta agronomiky
Fakulta práv
Fakulta hornictví a geologie
Fakulta dopravní
Škola stomatologie
Fakulta lesnictví
Fakulta technologie a metalurgie
Fakulta pedagogiky
Fakulta veteriny
Fakulta techniky (se sídlem v Boru)

Galerie

Fakulta elektrotechniky
Fakulta práv
Fakultní ubytovna
Prvních 8 profesorů BU

Odkazy

Reference

↑ www.bg.ac.rs [online]. [cit. 03-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-10-2010.
↑ ^a ^b Captain Miša Building na mit.edu.
↑ Famous Buildings 1 na beograd.rs
↑ POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Univerzitet u ideološkom omotaču, s. 383.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělehradská univerzita na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (srbský/anglicky)
Bělehradská univerzita na Facebooku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] www.bg.ac.rs [online]. [cit. 03-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-10-2010.

[Misa1-2] Captain Miša Building na mit.edu.

[3] Famous Buildings 1 na beograd.rs

[Popov383-4] POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Univerzitet u ideološkom omotaču, s. 383.

[1]

[2]

[3]

[4]