Přeskočit na obsah

Elektrická distribuční soustava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vedení nízkého napětí)
Obecné uspořádání elektrických sítí.

Elektrická distribuční trojfázová soustava o střídavém napětí je struktura pro distribuci elektrické energie ke koncovým odběratelům (domácnosti, firmy) napájená především z přenosové soustavy a dále z elektráren pracujících přímo do distribuční sítě.

Fungování distribuční soustavy

[editovat | editovat zdroj]

Distribuční soustavu tvoří především soustava nadzemních vedení velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí resp. soustava podzemních vedení (kabelů) vysokého a nízkého napětí, dále pak transformátory, odpojovače, odpínače, vypínače, proudové a napěťové ochrany, kompenzační prvky (synchronní kompenzátory, tlumivky, kondenzátorové baterie) a systémy řízení a regulace činných a jalových výkonů dodávaných do sítě. Cílem řízení sítě je udržení nepřerušené dodávky energie ke spotřebiteli. Kvůli energetické efektivitě soustavy je navíc potřebné udržet nízký fázový posuv mezi napětím a proudem, tzv. účiník, což vyžaduje zařazení zvláštních kompenzačních prvků dodávajících do soustavy tzv. kompenzační výkon.

Výpadky distribuční soustavy

[editovat | editovat zdroj]

Důvodem výpadků je poškození venkovních vedení např. působením nepříznivých přírodních podmínek (námraza či vítr) resp. přerušení kabelů např. při stavebních pracích. Na správné funkci distribuční soustavy závisí i výroba elektrické energie, většina elektráren potřebuje ke svému provozu elektrickou energii dodávanou z elektrorozvodné sítě nebo elektřinu, kterou si elektrárna sama přímo pro sebe vyrábí (tzv. vlastní spotřebu), např. pro generaci tzv. stejnosměrných budících proudů, napájejících vinutí rotorů alternátorů. V tepelných elektrárnách je elektrická energie bezpodmínečně nutná k provozu palivových kulových mlýnů, dmychadel, pásových dopravníků paliva a dalších pomocných technologických celků.

Dispečerské řízení

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Elektrická přenosová soustava#Dispečerské řízení.

Dispečerské řízení elektrizační soustavy probíhá na základě znalosti okamžitého provozního stavu elektrické sítě, sestávajícího se ze souboru dálkových měření okamžitých provozních parametrů soustavy (napětí v uzlech sítě, proudy a výkony tekoucích po větvích sítě) a okamžitých dálkových signalizací stavů spínacích prvků resp. odboček transformátorů soustavy (vypnuto/zapnuto resp. pozice) zobrazených v (off-line nakresleném) schématu elektrické sítě zobrazeném (v tzv. SCADA systému) na velkoplošných obrazovkách na velíně (dispečinku) soustavy, a to on-line přenášených ze soustavy do SCADA systému přes tzv. koncentrátor dat. Řízení pak spočívá v dálkovém povelování např. stavů spínacích prvků soustavy, přenášených ze SCADA systému do soustavy. Řízení elektrizační soustavy probíhá hierarchicky, tj. zvláště se řídí přenosová soustava (Energy management system) a distribuční soustava (Distribution management system).

Distribuční soustava v České republice

[editovat | editovat zdroj]

Česká distribuční soustava je liberalizovaná a je na jednotlivých územích spravována vždy jedním regionálním distributorem elektrické energie (ČEZ Distribuce, EG.D dříve E.ON Distribuce a PREdistribuce). ČEZ Distribuce působí na území bývalého Severočeského, Západočeského, Východočeského, Středočeského a Severomoravského kraje, EG.D působí na území bývalého Jihočeského a Jihomoravského kraje a PREdistribuce působí na území Hlavního města Prahy a města Roztoky u Prahy.[zdroj?]

Distributoři používají kruhovou distribuční síť o velmi vysokém napětí, v blízkosti odběratelů (koncových zákazníků) pomocí trafostanic mění velmi vysoké napětí na vysoké napětí a poté na nízké napětí paprskové sítě vedoucí do firem a domácností. Distributoři zajišťují měření jednak energie odebírané koncovými odběrateli a jednak energie dodávané malými výrobnami elektřiny.

V roce 2024 jsou odhadovány nutné investice do přenosové a distribuční soustavy na 400 až 500 miliard Kč (tj. asi 50 % HDP).[1]

Vedení velmi vysokého napětí

[editovat | editovat zdroj]
Distribuční společnost Délka vedení 110 kV

[km] (2021)

ČEZ Distribuce, a. s. 10 002 [2]
EG.D, a. s. 4 062 [3]
PREdistribuce, a. s. 220 [4]

Vedení velmi vysokého napětí (VVN) v České republice tvoří nadzemní vedení provozované s napětím 110 kV, jakožto základní pilíř distribuční soustavy. Zajišťují tranzit elektřiny z transformoven 400/110 kV a 220/110 kV do transformoven 110/22 kV a 110/35 kV. Do této sítě je vyveden výkon řady elektráren. Tato síť je provozována jako kruhová. Zvolenému způsobu provozu odpovídá i použitý systém chránění distančními ochranami. Tato síť se vyznačuje vysokou spolehlivostí s velice nízkou četností poruch, a to díky způsobu provozu při správném působení ochranných systémů, tj. malou pravděpodobností přerušení dodávky elektřiny odběratelům.

Vedení vysokého napětí

[editovat | editovat zdroj]
Distribuční společnost Délka vedení VN [km] (2021)
ČEZ Distribuce, a. s. 51 295
EG.D, a. s. 22 497
PREdistribuce, a. s. 3 864

Vedení vysokého napětí (VN) v České republice tvoří nadzemní a podzemní vedení provozované převážně s napětím 22 kV. Ve východních Čechách a částečně v severních Čechách se používá též vedení s napětím 35 kV. Z minulosti jsou v provozu sítě s napětím 3, 6 a 10 kV, tyto sítě ale nejsou dále rozvíjeny a jsou v rámci unifikace nahrazovány napěťovou hladinou 22 kV resp. 35 kV. V drtivé většině je tato síť provozována jako paprsková.

Vedení nízkého napětí

[editovat | editovat zdroj]
Distribuční společnost Délka vedení NN [km] (2021)
ČEZ Distribuce, a. s. 106 331
EG.D, a. s. 40 008
PREdistribuce, a. s. 8 026

Vedení nízkého napětí (NN) v České republice tvoří nadzemní a podzemní vedení provozované s unifikovaným napětím 3 × 400/230 V / 50 Hz. Tato síť je provozována jako „paprsková“, ve městech je vybudovaná jako „mřížová“ (z důvodu zvýšení spolehlivosti dodávky), ale většinou provozována jako „paprsková“ (z důvodu snadnější lokalizace poruchy).

  1. MAŇÁKOVÁ, Magdaléna. Účet za lepší budoucnost. Ekonom spočítal, kolik bude stát ekonomický vývoj. Seznam Zprávy [online]. 2024-04-02 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 
  2. Výroční zpráva za rok 2021 [online]. ČEZ Distribuce, 2022 [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. 
  3. Souhrnná zpráva o dosažené úrovni kvality distribuce elektřiny a souvisejících služeb [online]. EG.D, 2022 [cit. 2022-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-12-21. 
  4. Výroční zpráva 2021 [online]. Pražská energetika [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]