Úsobí
| Úsobí | |
|---|---|
 Úsobské náměstí | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Havlíčkův Brod |
| Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′51″ s. š., 15°30′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 702 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,98 km²[2] |
| Nadmořská výška | 555 m n. m. |
| PSČ | 582 53, 582 54 |
| Počet domů | 271 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Úsobí 43 582 54 Úsobí podatelna@usobi.cz |
| Starosta | Ing. Jaromír Fiedler |
| Oficiální web: www | |
  Úsobí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569658 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úsobí (německy Pollerskirchen) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 702[1] obyvatel. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.
Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.[4]
Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 445 | 1 543 | 1 509 | 1 462 | 1 572 | 1 577 | 1 390 | 957 | 1 043 | 901 | 840 | 709 | 706 | 659 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Petra a Pavla
[editovat | editovat zdroj]Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.
V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.[8]
Zámek Úsobí
[editovat | editovat zdroj]V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.
V 50. letech 20. století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.[9][10]
Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.
Kaple strážných andělů
[editovat | editovat zdroj]V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.
Synagoga
[editovat | editovat zdroj]Synagoga v Úsobí byla postavena pravděpodobně v 18. století, později ale byla přestavena na obytný dům.
Skupina stromů
[editovat | editovat zdroj]Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Petra a Pavla v Úsobí -
Kaple svaté Barbory u kostela -
Zámek v Úsobí -
Zřícenina kaple strážných andělů
.jpg?lang=cs)
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:
- III/1312 Úsobí - Skorkov
- III/1313 ze silnice III/3486 na Kosovy
- III/3486 Úsobí - Exit 104
- III/3489 Úsobí - Chválkov
- III/34811 Chyška - Úhořilka
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Sklárny
[editovat | editovat zdroj]V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.[11]
Octárna a palírna
[editovat | editovat zdroj]Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.[12]
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Inwald (1837–1906) – sklářský podnikatel v Praze, Poděbradech a Vídni
- Heřman Inwald (1838–1907) – klenotník a obchodník se zlatnickým zbožím v Praze
- František Vencovský (1923–2006) – ekonom
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Oficiální stránky městyse Úsobí
- ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vdb.czso.cz
- ↑ Rekonstrukce Kostela svatého Petra a Pavla v Úsobí. www.stavbavysociny.cz [online]. [cit. 2014-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02.
- ↑ Oficiální stránky Zámku Úsobí
- ↑ Rekonstrukce Zámku Úsobí. www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09.
- ↑ Historie sklářství na Havlíčkobrodsku
- ↑ Octárna a palírna Adolphe Bohm. www.adolphebohm.cz [online]. [cit. 2010-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Úsobí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Úsobí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
