Přeskočit na obsah

Česká biblická společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká biblická společnost
Dům Bible (prosinec 2015)
Dům Bible (prosinec 2015)
Vznik8. října 1990
TypSpolek
Právní formaspolek
SídloNáhorní 1816/12, Praha, 182 00, Česko
Oficiální webwww.dumbible.cz
Datová schránkaxcfrdd5
IČO00570214 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká biblická společnost (ve zkratce ČBS) je organizace, která vydává české překlady Bible a literaturu s náboženskou tematikou určenou jak odborníkům, tak veřejnosti.[1] Je též vlastníkem autorských práv k ekumenickému překladu Písem svatých, jenž například lze dle dohody mezi Ekumenickou radou církví (ERC) a Českou biblickou společností používat při duchovní službě v armádě.[2]

Vznikla roku 1990, kdy ji založila většina křesťanských církví v Čechách a na Moravě (Slovensko mělo svou vlastní společnost). Její ustavující zasedání se uskutečnilo 12. listopadu 1990.[3] Protože do mezinárodní Spojené biblické společnosti (UBS) mohla z každého státu vstoupit pouze jedna organizace, vznikla roku 1991 „Biblická společnost v ČSFR“, která se stala členkou této mezinárodní organizace.[4] Po zániku Československa však toto členství zaniklo a jak česká, tak slovenská společnost musely žádat znovu. Česká byla přijata 1. srpna 1996.[3]

Česká společnost vydává bible jak v tištěné formě, tak také ve zvukové podobě, kdy ekumenický překlad Bible načetli čeští umělci a jejich nahrávky vyšly buď na jednom DVD nebo souboru sedmnácti kompaktních disků (CD). Pro cizince distribuuje Písmo svaté také ve světových jazycích.[1] Vedle toho též společnost vydala tištěné komentáře k jednotlivým biblickým knihám.[5] A na podzim roku 2010 vyšlo nové vydání Bible kralické.[6] V roce 2014 připravila společnost pro vojáky české armády sloužící na zahraničních misích výtisky bible ve speciálním odolném obalu, aby nedošlo k jeho poškození.[7]

Dům Bible

[editovat | editovat zdroj]

Společnost hledala pro svou činnost zázemí. Nejdříve se stěhovala po Praze, ale od začátku února 2001 si začala stavět vlastní objekt na severu města, v Kobylisích, u stanice metra Kobylisy.[8] Architekty stavby byli Stanislav Franc a Vladimír Bidlo.[9] Základní kámen pocházel z Jeruzaléma.[10] K otevření objektu došlo ke konci září roku 2002. Při té příležitosti se také v blízkém kostele U Jákobova žebříku konala slavnostní bohoslužba.[11] Hlavní adresa budovy je Náhorní 1816/12, do Střelničné ulice má budova orientační číslo 6.

  1. a b MACHÁNĚ, Jiří. Když se řekne Česká biblická společnost…. Katolický týdeník [online]. 2008-01-23 [cit. 2015-12-09]. Čís. 4. Dostupné online. 
  2. ČTK. Vojáci nasazují životy, potřebují odolnější Bible, hájí nákup kaplan. iDNES.cz [online]. 2014-01-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  3. a b Historie České biblické společnosti. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2002. 8 s. Dostupné online. Kapitola Česká biblická společnost, s. 6. [nedostupný zdroj]
  4. Historie ČBS v kostce [online]. Praha: Česká biblická společnost [cit. 2015-12-09]. Kapitola Česká biblická společnost. Dostupné online. 
  5. VAŇÁČ, Martin. Český ekumenický komentář. Getsemany [online]. Červen 2005 [cit. 2015-12-09]. Čís. 162. Dostupné online. 
  6. SEDLÁČEK, Kamil. Česká biblická společnost připravila nové vydání Bible kralické. Křesťan Dnes [online]. 2010-10-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. WIRNITZER, Jan. Armáda koupila čtyři tisíce kapesních Biblí v „pískovém“ provedení. iDNES.cz [online]. 2014-01-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  8. Historie České biblické společnosti. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2002. 8 s. Dostupné online. Kapitola Od roku 1985 po současnost – vzpomínky Jiřího Lukla, s. 8. [nedostupný zdroj]
  9. SVOBODA, Jan E. Praha 1945–2003. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6. Kapitola Bohnice, Čimice, Kobylisy, Střížkov, Prosek, Vinoř, s. 223. 
  10. GURYČA, Richard. Domů Bible již pár existuje. iDNES.cz [online]. 2001-02-01 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  11. Otevření Domu Bible [online]. Praha: Česká biskupská konference, 2002-09-20 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]