Δ-dekalakton
Vzhled
δ-Dekalakton | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | 6-pentyltetrahydro-2H-pyran-2-on |
Ostatní názvy | delta-dekalakton, δ-pentyl-δ-valerolakton |
Sumární vzorec | C10H18O2 |
Vzhled | bezbarvá až nažloutlá kapalina[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 705-86-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 211-889-1 |
PubChem | 12810 |
SMILES | CCCCCC1CCCC(=O)O1 |
InChI | InChI=1S/C10H18O2/c1-2-3-4-6-9-7-5-8-10(11)12-9/h9H,2-8H2,1H3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 170,25 g/mol |
Hustota | 0,964 až 0,971 g/cm3[1] |
Index lomu | 1,456 až 1,459[1] |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu a propylenglykolu[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
δ-Dekalakton je organická sloučenina patřící mezi laktony. Vyskytuje se přirozeně v ovoci[2] a mléčných výrobcích.[3] Lze jej získat chemicky i biologicky.[4][5] Chemicky se připravuje Baeyerovou–Villigerovou oxidací delfonu.[4]
Biologicky se získává z biomasy hydrogenací 6-amyl-α-pyronu.[6] DDL se používá v potravinářství,[7] při výrobě polymerů[8] a v zemědělském průmyslu.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Δ-dekalakton na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku δ-Decalactone na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/12810
- ↑ Hirotoshi Tamura; Markus Appel; Elke Richling; Peter Schreier. Authenticity Assessment of γ- and δ-Decalactone fromPrunus Fruits by Gas Chromatography Combustion/Pyrolysis Isotope Ratio Mass Spectrometry (GC-C/P-IRMS). Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2005, s. 5397–5401. DOI 10.1021/jf0503964. PMID 15969525.
- ↑ Yonca Karagül-Yüceer; Maryanne Drake; Keith R. Cadwallader. Aroma-Active Components of Nonfat Dry Milk. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 2001, s. 2948–2953. DOI 10.1021/jf0009854. PMID 11409991.
- ↑ a b Avelino Corma; Sara Iborra; María Mifsud; Michael Renz; Manuel Susarte. A New Environmentally Benign Catalytic Process for the Asymmetric Synthesis of Lactones: Synthesis of the Flavouring δ-Decalactone Molecule. Advanced Synthesis & Catalysis. 2004, s. 257–262. DOI 10.1002/adsc.200303234.
- ↑ Md. Imteyaz Alam; Tuhin S. Khan; M. Ali Haider. Alternate Biobased Route to Produce δ-Decalactone: Elucidating the Role of Solvent and Hydrogen Evolution in Catalytic Transfer Hydrogenation. ACS Sustainable Chemistry & Engineering. 2019, s. 2894–2898. DOI 10.1021/acssuschemeng.8b05014.
- ↑ Md. Imteyaz Alam; Tuhin S. Khan; M. Ali Haider. Alternate Biobased Route to Produce δ-Decalactone: Elucidating the Role of Solvent and Hydrogen Evolution in Catalytic Transfer Hydrogenation. ACS Sustainable Chemistry & Engineering. 2019, s. 2894–2898. DOI 0.1021/acssuschemeng.8b05014.
- ↑ The forty-ninth meeting of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives; WHO food additive series 40; WHO: Geneva, 1998
- ↑ Mark T. Martello; Adam Burns; Marc Hillmyer. Bulk Ring-Opening Transesterification Polymerization of the Renewable δ-Decalactone Using an Organocatalyst. ACS Macro Letters. 2012, s. 131–135. DOI 10.1021/mz200006s.
- ↑ D. J. Menger; J. J. A. Van Loon; W. Takken. Assessing the efficacy of candidate mosquito repellents against the background of an attractive source that mimics a human host. Medical and Veterinary Entomology. 2014, s. 407–413. DOI 10.1111/mve.12061.