Přeskočit na obsah

AGM-88 HARM

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
AGM-88 HARM
Střela AGM-88 HARM zavěšená pod křídlem F/A-18C
Střela AGM-88 HARM zavěšená pod křídlem F/A-18C
Typprotiradiolokační střela
Místo původuUSA USA
Historie služby
Ve službě1985-dosud
VálkyVálka v Zálivu, válka v Kosovu, válka v Iráku, vojenská intervence v Libyi
Historie výroby
Navrženo1983
VýrobceTexas Instruments, poté Raytheon Corporation
Výroba1983–dosud
Základní údaje
Hmotnost355 kg
Délka4,1 m
Rychlost2 280 km/h
Účinný dostřel150 km

AGM-88 HARM je řízená střela vzduch-země určená k ničení radiolokátorů, které jsou součástí systémů protivzdušné obrany. Tuto střelu středního dosahu vyvinula a vyrábí americká společnost Texas Instruments.

Střelu mohou nést americká letadla EA-6B, F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet, F-16CJ a F-15E. AGM-88 je také součástí výzbroje německých a italských letadel Tornado IDS/ECR, přičemž v budoucnu by měla být integrována i do stealth stíhaček F-35. K použití řízené střely AGM-88 HARM byly v druhé polovině roku 2022 adaptovány i letouny MiG-29 ukrajinského vojenského letectva.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Úvodní studie ohledně vývoje nové protiradarové střely začaly v roce 1972, kdy bylo zjevné, že na působení proti sovětským systémům protivzdušné obrany budou potřeba výkonnější rakety než ty, které byly v té době ve výzbroji amerických letadel. V roce 1974 uzavřelo americké námořnictvo smlouvu o vývoji nových střel se společností Texas Instruments. První verze AGM-88 HARM (A/B) byly odvozeny z tehdejších protiradarových střel - AGM-45 Shrike a AGM-78 Standard ARM. Kombinovaly nejžádanější funkce každé z nich, přičemž poskytovaly další vlastnosti, které zvýšily jejich provozní efektivitu. Celkové náklady na vývoj střely dosáhly 644,5 milionu dolarů.

Hromadná výroba raket AGM-88 byla schválena v březnu 1983, přičemž jich bylo dodnes vyrobeno více než 23 000 kusů. Jednotková cena nejnovější verze AGM-88E je 99 4000 dolarů. Americké letectvo jako první těmito střelami vybavilo letadla F-4G. Raketa vznikla jako společný projekt amerického letectva a amerického námořnictva, ale jsou jí vyzbrojeny i stíhačky námořní pěchoty.[1]

K prvnímu bojovému nasazení došlo v roce 1986 v Libyi při náletu na Tripolis a Benghází. Rakety dokázaly úspěšně potlačit sovětské systémy S-75 Dvina, S-125 Něva a S-200.[2] Během války v Zálivu v roce 1991 bylo odpáleno více než 2 000 těchto raket proti iráckým radarovým systémům.[3]

Konstrukce a vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

I když AGM-88 HARM a AGM-45 Shrike sdílejí základní podobnost z hlediska vzhledu a určení, AGM-88 je o více než metr delší než AGM-45 a má mírně větší průměr. Střela je dlouhá 4,17 m a má průměr 25,4 cm. Rychlost má 2 Machy a její dolet je 150 km. Celková hmotnost rakety je 361 kg, přičemž její bojová část váží 68 kg.

Může být nesena několika typy letadel na závěsníky LAU-118 (V) 1/A. Ještě před vypuštěním dostane raketa souřadnice cíle od mateřského letadla. Tyto parametry využívá v počáteční fázi letu a později vyhledává požadovaný cíl prostřednictvím pasivního nebo aktivního radarového systému.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Přehled uživatelů
AGM-88E HARM
AIM-120 (vlevo), AIM-9 (uprostřed) a AGM-88 (vpravo) na stíhačce F-16C

AustrálieAustrálie Austrálie

Royal Australian Air Force

EgyptEgypt Egypt

Egyptské letectvo

NěmeckoNěmecko Německo

Luftwaffe

ŘeckoŘecko Řecko

Řecké letectvo

IzraelIzrael Izrael

Izraelské vojenské letectvo

Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea

Letectvo Korejské republiky

KuvajtKuvajt Kuvajt

Kuvajtské letectvo

MarokoMaroko Maroko

Marocké královské letectvo

Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie

Saúdské královské letectvo

ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko

Španělské letectvo

Tchaj-wanTchaj-wan Tchaj-wan

Letectvo Čínské republiky

ItálieItálie Itálie

Aeronautica Militare

TureckoTurecko Turecko

Turecké letectvo

UkrajinaUkrajina Ukrajina

Ukrajinské letectvo[4]

USAUSA USA

United States Air Force
United States Navy
United States Marine Corps

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku AGM-88 HARM na slovenské Wikipedii.

  1. AGM-88 HARM
  2. Texas Instruments (Raytheon) AGM -88 HARM
  3. AGM-88E AARGM
  4. TREVITHICK, Joseph. Ukrainian MiG-29s Are Firing AGM-88 Anti-Radiation Missiles. The Warzone [online]. The Drive, 2022-08-19 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu AGM-88 HARM na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Galerie AGM-88 HARM na Wikimedia Commons