Alchornea
Alchornea | |
---|---|
Alchornea glandulosa | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | pryšcovité (Euphorbiaceae) |
Rod | alchornea (Alchornea) Sw., 1788 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alchornea[1] (Alchornea) je rod rostlin z čeledi pryšcovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy v klasovitých složených květenstvích. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje asi 51 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Nejvíc druhů roste v tropické Americe. Alchorney obsahují účinné alkaloidy a další látky. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně nebo jsou těženy pro dřevo.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Alchorney jsou dvoudomé nebo řidčeji jednodomé keře a stromy. Odění je tvořeno jednoduchými nebo hvězdovitými chlupy. Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou, dlanitou nebo triplinervní (od báze trojžilnou) žilnatinou, celokrajné nebo s vroubkovaným či zubatým okrajem, krátce až dlouze řapíkaté. Na bázi čepele bývá několik okrouhlých, plochých žlázek. V paždí hlavních žilek na rubu listů jsou někdy domatia. Palisty jsou vytrvalé nebo opadavé, někdy zakrnělé. Květy jsou jednopohlavné, bezkorunné, uspořádané v úžlabních klasovitých, často složených květenstvích. Samčí květy jsou téměř přisedlé, uspořádané v klubkách. Kalich je v poupěti srostlý, při rozvíjení květu praská na 2 až 5 segmentů. Tyčinek je obvykle 6 až 8, řidčeji jiný počet (3 až 10), a mají na bázi krátce srostlé nitky. Semeník je v samčích květech zakrnělý (pistillodium) nebo zcela chybí. Samičí květy jsou přisedlé nebo stopkaté, s čtyřčetným (řidčeji 3 nebo až 6četným), za plodu víceméně vytrvalým kalichem. Semeník obsahuje 2 (řidčeji 3 až 5) komůrek. V každé komůrce je jediné vajíčko. Čnělky jsou volné, nevětvené. Plodem je hladká nebo ostnitá tobolka s vytrvalým středním sloupkem, rozpadající se na 2 nebo 3 dvouchlopňové plůdky. Semena jsou kulovitá až elipsoidní, na povrchu obvykle hrbolkatá.[2][3][4]
-
Alchornea trewioides
-
Olistění Alchornea ilicifolia
-
Květenství Alchornea ilicifolia
-
Plodenství Alchornea cordifolia
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje asi 51 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Největší počet druhů roste v tropické Americe, kde je rod rozšířen od Mexika až po severovýchodní Argentinu. Centrum druhové diverzity je v Kolumbii.[5]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Alchorneje mají semena s dužnatým míškem, který vyhledávají a konzumují různí živočichové. V Amazonii jsou semena některých poříčních druhů šířena plodožravými rybami, jako je myloplus (Myloplus) nebo brykon (Brycon).[6] Jihoamerický pionýrský druh Alchornea triplinervia je naopak efektivně šířen ptáky a spolu s cekropiemi a rostlinami z čeledi melastomovité (Melastomataceae) jako první obsazuje vykácené plochy v pralese.[7]
Na rostlinách rodu alchornea se v tropické Americe živí housenky řady druhů motýlů zejména z čeledi babočkovití (mj. Catonephele acontius, Catonephele numilia, Catonephele orites, Nessaea aglaura) a martináč Rothschildia jacobaeae. V Africe jsou živnými rostlinami housenek babočkovitých motýlů Neptis melicerta, Neptis nemetes, Neptis rogersi, martináčů Lobobunaea christyi a Pseudobunaea cleopatra, lišajů Platysphinx constrigilis a Pseudoclanis postica, modráskovitých motýlů Aphnaeus argyrocyclus, Aphnaeus orcas a četných druhů můr z čeledi slimákovcovití. V Indonésii na nich žijí housenky lišaje Acherontia lachesis.[8]
-
Martináč Rothschildia jacobaeae
-
Babočka Catonephele acontius
-
Babočka Nessaea aglaura
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Alchorney obsahují alkaloidy imidazolového a imidazolpyrimidinového typu (alchorneinon, alchornein, isoalchernein, alchornin, alchornidin).[9] Mezi další obsahové látky náležejí třísloviny, saponiny, flavonoidy a fenolické sloučeniny.[10]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Alchorneae je v rámci čeledi Euphorbiaceae řazen do podčeledi Acalyphoideae, tribu Alchorneae a podtribu Alchorneinae. Mimo rodu Alchornea jsou do tohoto podtribu řazeny rody Aparisthmium (1 druh v tropické Americe), Bocquillonia (15 druhů výhradně na Nové Kaledonii), Bossera (1 druh na Madagaskaru) a Orfilea (4 druhy na Madagaskaru a ostrovech západního Indického oceánu). Do rodu Alchornea byl vřazen rod Caelebogyne.[5]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]U samičí rostliny druhu Alchornea illicifolia, dovezené z Austrálie a pěstované v botanické zahradě v Kew, byla v roce 1841 poprvé zaznamenána a popsána apomixie, tedy tvorba semen bez oplození pylem.[11] Tento objev byl významný i z hlediska chápání principu oplození u rostlin. V dané době se věřilo, že základ semene je v pylovém zrnu a prostřednictvím prorůstání pylové láčky čnělkou je dopraven do semeníku, kde se semeno dále vyvíjí. Dané pozorování prokázalo, že semeno se může vyvinout i bez přítomnosti pylu, čistě z tkání přítomných v semeníku. V listu pro Linnéovu společnost v Londýně píše objevitel John Smith závěrem svého příspěvku: "Z tohoto pozorování mohu učinit závěr, že absence pylu v daném případě je neslučitelná s teorií, že každé pylové zrno poskytuje zárodek, a že vajíčko je pouze matrix, který jej přijímá a vyživuje, dokud se z něj nestane hotové semeno."[12]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Řada druhů alchornejí je využívána v domorodé medicíně. Listy a kůra Alchornea cordifolia jsou v africkém lidovém lékařství používány při léčení onemocnění močového, dýchacího a trávicího ústrojí.[10] Americký druh Alchornea castaneifolia má afrodiziakální účinek. Alkoholový výluh z kůry slouží k léčbě artritidy, nachlazení, bolestí svalů a revmatismu. Listy Alchornea triplinervia se používají proti průjmu a bolestem svalů. Odvar k květů a listů Alchornea latifolia slouží k léčbě tuberkulózy a zánětu průdušek.[13][14][15] Dřevo Alchornea triplinervia je v tropické Americe používáno na paluby a k výrobě nábytku, beden, rakví, dveří, obložení a jiných truhlářských výrobků. Podobné využití má i dřevo některých jiných druhů. např. Alchornea sidifolia a Alchornea latifolia.[15][13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ QIU, Huaxing; GILBERT, Michael G. Flora of China: Alchornea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 11. Berlin: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-39416-4. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAN DER PIJL, Leendert. Principles of dispersal in higher plants. [s.l.]: Springer-Verlag, 1972. Dostupné online. ISBN 978-3-642-96110-6. (anglicky)
- ↑ GORCHOV, David L. et al. The role of seed dispersal in the natural regeneration of rain forest after strip-cutting in the Peruvian Amazon. Vegetatio. 1993, čís. 107/108.
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
- ↑ a b AHMAD, I. et al. Modern Phytomedicine. Weinheim: Wiley-VCH, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-527-31530-7. (anglicky)
- ↑ JORDAN, Brian R. (ed.). The molecular biology and biotechnology of flowering. [s.l.]: CABI, 2006. ISBN 978-1-84593-042-4. (anglicky)
- ↑ REAL, Leslie. Pollination biology. [s.l.]: Academic Press, Inc., 1983. ISBN 0-12-583980-4. (anglicky)
- ↑ a b GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
- ↑ TIMYAN, Joel. Important trees of Haiti. Washington: South-East Consortium for International Development, 1996. ISBN 0-9645449-0-3. (anglicky)
- ↑ a b GRANDTNER, Miroslav M. Dictionary of trees. Volume 1. North America. [s.l.]: Elsevier, 2005. ISBN 0-444-51784-7. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Pryšcovité
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra Karibiku
- Flóra Mexika
- Flóra Papuasie
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra Tichomoří
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra západního Indického oceánu
- Flóra západu Jižní Ameriky