Přeskočit na obsah

Alena Adlerová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Alena Adlerová (Kudělková)
Rodné jménoAlena Königová
Narození31. března 1922
Uherský Brod
Úmrtí25. listopadu 2011 (ve věku 89 let)
Povoláníkurátorka
OceněníSíň slávy Czech Grand Design (2011)
ChoťPetr Adler
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alena Adlerová, roz. Königová, poprvé provdaná Kudělková (* 31. března 1922 Uherský Brod – 25. listopadu 2011 Krabčice) byla muzejní pracovnice a historička umění zaměřená na sklo a užité umění.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Alena Adlerová maturovala na reálném gymnáziu v Brně a v letech 1945–1949 studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (prof. Albert Kutal, Václav Richter). Absolvovala obhajobou rigorózní práce Život a dílo moravského barokního umělce Josefa Winterhaldera st. V letech 1949–1953 byla odbornou pracovnicí Slezského muzea v Opavě, od roku 1953 Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Od roku 1959 pracovala jako vedoucí pobočky brněnského UPM v Praze, od roku 1961 do roku 1990 byla zaměstnána v UPM v Praze. Od poloviny 60. let byla vedoucí odboru užitého umění 20. století a členka vědecké rady UPM. Absolvovala studijní pobyty v Mnichově a Kodani.

Byla členkou redakční rady časopisu Umění a řemesla po celou dobu, kdy časopis vycházel. Jako členka nákupních komisí působila v UPM v Praze, UPM v Brně, GBR v Lounech, VČM v Pardubicích, SM v Liberci, MSB v Jablonci nad Nisou a sklářských muzeí v Novém Boru a Kamenickém Šenově.[1] Roku 1985 byla členkou mezinárodní komise soutěžní přehlídky Zweiter Coburgher Glaspreis v Německu.[2] Přispívala do časopisů Výtvarná práce, Umění a řemesla, Ateliér, Výtvarná kultura. Roku 2011 ocenila Akademie designu ČR její knihu České užité umění 1918–1938.[3]

Jejím prvním manželem byl literární historik a slavista doc. PhDr. Milan Kudělka, CSc. (1922–2005).[4] Podruhé se provdala roku 1959 za rozhlasového režiséra PhDr. Petra Adlera (1930–2019), se kterým se roku 1961 přestěhovala do Prahy.[5]

Zemřela ve věku 89 let v ústavu diakonie Českobratrské církve evangelické v Krabčicích na Litoměřicku.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 2007 Cena Design centra za publicistiku
  • 2011 Síň slávy Czech Grand Design

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
Stanislav Libenský, Modrá konkrece, 1966 (kresebná předloha)

Alena Adlerová patřila k nejvýznamnějším osobnostem teorie a výzkumu dějin českého užitého umění a designu. Pomáhala informovat o českém sklářském designu, připravila řadu objevných výstav a vybudovala kvalitní sbírkovou kolekci Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.[3] Roku 1982 objevila dílo Libenského a Brychtové Modrá konkrece, uskladněné a zapomenuté ve Výzkumném ústavu sklářském v Hradci Králové. Tento několikadílný reliéf, vytvořený pro Světovou výstavu v Montréalu roku 1967, je po opravě a opětovaném vystavení v Praze, Curychu a Gentu považován za nejcennější exponát československého skla, vytvořený po roce 1945.[6]

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Současné sklo, Odeon, Praha 1979
  • Contemporary Bohemian Glass, Odeon, Praha 1979
  • Böhmisches Glas der Gegenwart, Odeon, Praha 1979
  • České užité umění 1918–1938, Odeon, Praha 1983
  • Verres de Bohême (1400–1989 chefs-d'œuvre des musées de Tchécoslovaquie), Flammarion, Paris – Union des Arts Décoratifs, Paříž 1989
  • Bohemian Glass (1400–1989), Flammarion, Paris – Union des Arts Décoratifs, Paříž 1990
  • Das Böhmische Glas 1700–1950 (Band VI Art deco – Moderne), Passauer Glasmuseum, Pasov 1995

Kapitoly v encyklopediích

[editovat | editovat zdroj]
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A–M), 1995
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N–Ž), 1995
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), 2006
  • Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938 (IV/1) (I) Počátky secese a symbolismu, počátky modernosti; II) Úsilí o moderní výraz), Academia, Praha 1998
  • Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938 (IV/2) (III) Umění první republiky (1918–1938)), Academia, Praha 1998

Katalogy

[editovat | editovat zdroj]
  • Moravská a slovenská habánská keramika, Brno 1955
  • Lisované sklo, NG Praha, UPM, Praha 1962
  • Alois Metelák. Sklo z let 1924–1963, NG Praha, UPM, Praha 1963
  • Sklo Ludviky Smrčkové, GVK, Praha 1970
  • František Vízner. Sklo 1961–1971, Galerie Fronta, Praha 1971
  • České lisované sklo. III. výstava průmyslového návrhu, OG Teplice, OGVU Gottwaldov 1972 (s D. Šindelářem)
  • Pavel Hlava, GVŠ Praha 1974
  • Užité umění socialistických zemí, UPM Praha 1975 (s D. Hejdovou)
  • La verre du Bohéme 1975. Pavel Hlava, Vladimír Jelínek, František Vízner, Palais UNESCO, Paris 1975
  • Art deco. České sklo kolem roku 1925, Sklářské muzeum Nový Bor, , MSB Jablonec nad Nisou 1980 (s M. Gelnarem)
  • Miluše a René Roubíčkovi. Sklo, OG Jičín 1982
  • Současné lisované sklo, UPM Praha 1983
  • Adolf Matura. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • František Pečený. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • Jiří Brabec. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • Pavel Pánek. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • Rudolf Jurnikl. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • Vratislav Šotola. Lisované sklo, Sklo Union Teplice 1983
  • Jitka Forejtová, Sklářská tvorba, Galerie Na Újezdě, Praha 1984
  • Secesní sklo z Klášterského Mlýna 1895–1914, Muzeum Šumavy, Kašperské Hory, Sušice 1984
  • Lötz. Böhmisches Glas 1880–1940, München 1989 (s H. Rickem, T. Vlčkem, E. Ploilem)
  • Sklárna Loetz, Klášterský Mlýn 1880–1940, UPM Praha, Düsseldorf, Frankfurt am main, 1989 (s H. Rickem, J. Merglem, D. Panenkovou)
  • Kunstwerk van Václav Cigler, Rotterdam 1992
  • Stefan Rath. Naše sklo pochází z Čech, Sklářské muzeum Kamenický Šenov 1993
  • České art deco 1918–1938, Obecní dům, UPM Praha 1998
  • Sklo. Miluše Roubíčková, René Roubíček, Studio Glass Gallery, London
  • Lötz. Böhmischen Glas 1880 bis 1940, Ostfildern-Ruit 2003 (a kol. autorů)

Kurátor výstav (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1961 Mezinárodní plakát, Brno
  • 1961 Hluboká 1961: Výtvarným uměním k socialistickému životu, Brno, Hluboká nad Vltavou
  • 1962 Současný mezinárodní plakát, Praha
  • 1963/1964 Alois Metelák: Sklo z let 1924–1963, Praha
  • 1978 Ludvika Smrčková: Sklářské dílo 1923–1978, Praha, Liberec
  • 1978 Český funkcionalismus 1920–1940, UPM Praha, Brno
  • 1979 Současné užité umění, Litoměřice
  • 1979 Slovenské užité umění, Liberec, Praha
  • 1980 Art deco: České sklo kolem roku 1925, Nový Bor
  • 1983/1984 Ludmila Smrčková: Sklářské dílo 1923–1983, Praha

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Slavíček L, 2016, s. 46-48
  2. ↑ Petrová S, 2018, s. 171
  3. ↑ a b Zemřela teoretička designu Alena Adlerová, Lidovky, 28.11.2011
  4. ↑ Databáze knih: Milan Kudělka
  5. ↑ Paměť národa: Petr Adler
  6. ↑ Petrová S, 2018, s. 104

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Sylva Petrová, České sklo, 428 s., Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Praha 2018, ISBN 978-80-87989-50-0
  • Lubomír Slavíček (ed.): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1612–1613, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Sylva Petrová, České a slovenské sklo v exilu, Moravská galerie v Brně a nakladatelství KANT, Praha 2007, MG ISBN 978-80-7027-165-0, KANT ISBN 978-80-86970-49-3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alena_Adlerová&oldid=23978777“