Alois Kašpar (1843)

Alois Kašpar
Alois Kašpar
Narození	19. března 1843; Chrast; Rakouské císařství
Úmrtí	3. května 1913 (ve věku 70 let); Kvíček u Slaného; Rakousko-Uhersko
Povolání	archeolog, malíř, středoškolský učitel a učitel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Alois Kašpar (19. března 1843, Chrast u Chrudimi – 3. května 1913, Kvíček u Slaného) byl český národní buditel, klasický filolog, archeolog, malíř a muzejní kurátor.

Život

Absolvoval studia klasické filologie na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Jako profesor klasických jazyků vyučoval na gymnáziu v Petrohradě, od roku 1874 v Simferopolu na Krymu. Zkoumal antické a skytské archeologické památky na Krymu, a to v Simferopolu, Chersonu a v lokalitě starověkého Chersonésu u Sevastopolu. V 90. letech zkoumal také skytské mohyly.

Byl členem Ruské archeologické společnosti. Založil a vedl guberniální zemské muzeum v Simferopolu. Přátelil se s básníkem Juliem Zeyerem,^[1] jemuž zprostředkoval místo vychovatele v Rusku a daroval mu některé archeologické nálezy. Stýkal se také s dalšími Čechy v Rusku, například s Otakarem Červeným a jeho manželkou.

V roce 1883 se vrátil do Čech, 22. 7. 1883 se ve Smečně se oženil s Kateřinou Neuräutterovou.^[2] a s ní opět odcestoval do Ruska. Pracoval jako kurátor muzeí v ruském Petrohradu a na Ukrajině v Simferopoli a v Kyjevě.

Roku 1897 se přestěhoval do Prahy a nastoupil jako kurátor a knihovník do Náprstkova muzea, jemuž věnoval mnohé archeologické nálezy a artefakty ze své sbírky. Roku 1907 se odstěhoval na Slánsko, kde také zemřel.

Pozůstalost

Svou knihovnu a sbírku starožitností odkázal Náprstkovu muzeu. Literární pozůstalost je uložena v Památníku národního písemnictví.

Odkazy

Reference

↑ Jejich korespondence je publikována v Časopisu Musea Království českého 1902 a 1904
↑ Pobytová přihláška Pražského magistrátu

Literatura

Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí. Československý spisovatel Praha 1989. Stran 477, ISBN 80-202-0027-4

Externí odkazy

[1] Jejich korespondence je publikována v Časopisu Musea Království českého 1902 a 1904

[2] Pobytová přihláška Pražského magistrátu

[1]

[2]