Anton von Doblhoff-Dier

Anton von Doblhoff-Dier
Anton von Doblhoff-Dier
	Anton von Doblhoff-Dier; litografie: Josef Kriehuber, 1834
Rakouský vyslanec v Nizozemí
	Ve funkci:; 1849 – 1859
Předchůdce	Mořic Esterházy
Nástupce	Ferdinand Langenau
Předseda ministerské rady
	Ve funkci:; 8. července 1848 – 18. července 1848
Předchůdce	Franz von Pillersdorf
Nástupce	Johann von Wessenberg
Ministr obchodu Rakouského císařství
	Ve funkci:; 8. května 1848 – 18. července 1848
Předchůdce	vznik úřadu
Nástupce	Theodor Friedrich Hornbostel
Ministr vnitra Rakouského císařství
	Ve funkci:; 18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce	Franz von Pillersdorf
Nástupce	Franz Seraph von Stadion
Ministr kultu a vyučování Rakouského císařství
	Ve funkci:; 18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce	Franz Seraph von Sommaruga
Nástupce	Franz Seraph von Stadion
Poslanec Říšského sněmu
	Ve funkci:; 1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1861 – 1865
Poslanec Dolnorak. zem. sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1867
Člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1867 – ???
Narození	10. listopadu 1800; Gorizia; Habsburská monarchie
Úmrtí	16. dubna 1872 (ve věku 71 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Rodiče	Joseph von Doblhoff
Příbuzní	Joseph von Doblhoff-Dier (sourozenec)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik
Ocenění	velkokříž Řádu nizozemského lva (1856)
Commons	Anton von Doblhoff-Dier
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Anton von Doblhoff-Dier (10. listopadu 1800 Gorizia – 16. dubna 1872 Vídeň) byl rakouský politik, roku 1848 krátce ministerský předseda Rakouského císařství.

Biografie

Jeho kariéra vyvrcholila během revolučního roku 1848. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň II. Uvádí se jako ministr a statkář.^[1] Patřil ke sněmovní levici.^[2] Na sněmu zastával liberální postoje.

Od 8. května 1848 byl ministrem obchodu Rakouského císařství v kabinetu Franze von Pillersdorfa. Po propuštění Pillersdorfa převzal na krátkou dobu od 8. července 1848 do 18. července 1848 i funkci předsedy ministerské rady. V následné vládě vládě Johanna von Wessenberga zastával od 18. července 1848 do 11. října 1848 posty ministra vnitra a ministra kultu a vyučování.^[3] Historik Otto Urban ho řadí mezi civilní byrokraty, kteří hodlali naplňovat umírněné cíle revoluce a proti nimž vystupovali aristokratičtí konzervativci jako Alfred Windischgrätz.^[4] Jeho nástup do funkce předsedy vlády byl očekáván jako výraz stabilizace exekutivy po dlouhém předchozím provizoriu. Složení kabinetu odráželo snahu získat výraznější podporu. Z vlády odešli Franz von Pillersdorf i Leopold Lev Thun-Hohenstein.^[5] 18. července pak byla vláda definitivně ustavena. Ačkoliv jejím formálním předsedou (předsedou ministerské rady) byl Johann von Wessenberg, bývá označována jako vláda Doblhoff-Wessenberg. Usedly do ní některé populární osobnosti liberálního tábora.^[6]

V letech 1849-1858 byl Doblhoff rakouským velvyslancem v Nizozemí.

V letech 1861-1867 zasedal na Dolnorakouském zemském sněmu. Roku 1861 se taky stal poslancem Říšské rady^[7] a roku 1867 členem Panské sněmovny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton von Doblhoff-Dier na německé Wikipedii.

↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584–585.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 45.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 54.
↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton von Doblhoff-Dier na Wikimedia Commons
Anton Doblhoff-Dier na webu rakouského parlamentu Archivováno 6. 2. 2021 na Wayback Machine.

Související články

Rakouské císařství

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)

[2] Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.

[3] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584–585.

[4] URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 45.

[5] URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 54.

[6] URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 61.

[7] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]