Archaická doba
| Egypt Dvě země tȝwy
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.jpg?lang=cs)
Archaická doba (někdy též Raně dynastická doba) je historické období 1. a 2. dynastie (3000–2686 př. n. l.) v dějinách starověkého Egypta. V tomto období byl Horní a Dolní Egypt sjednocen v jeden celek. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This), proto dalším používaným názvem je Cínevské království.[1]
Raně dynastickému období předcházelo předdynastické období, konkrétně poslední stupeň kultury Nakáda – Nakáda III. a následovalo ho období Staré říše.
Sjednocení Egypta
[editovat | editovat zdroj]
Na začátku kulturní fáze Nakáda II. došlo na území Horního Egypta ke vzniku společenských vrstev a k jejich hierarchizaci. Usuzujeme z toho, že zde byly na nalezišti Nakáda nalezeny hroby s velkým množstvím pohřební výbavy. V Dolním Egyptě nebylo nic takového nalezeno, vyskytuje se zde velmi skromná pohřební výbava. V této době Egypt ovládalo několik nezávislých měst umístěných podél Nilu.
Koncem fáze Nakáda II. se objevují méně bohaté hroby, sídliště Nakáda v Horním Egyptě ztratilo pravděpodobně svůj politický vliv. Naopak vzrostl význam Nechenu (Hierakonpole) a Ceneje (řecky This) nacházejícího se poblíž Abydu.
Zde byly nalezeny hrobky vyzděné nepálenými cihlami a zastřešené pravděpodobně nadzemními stavbami ze dřeva. Nejvíce vyzdobena je hrobka U-j nacházející se v lokalitě Umm el-Káb poblíž Abydu. Německý archeolog Günter Dreyer se domnívá, že by zde mohl být pohřben legendární král Štír, neboť zde byly nalezeny nádoby s motivem štíra.[2][3]
Při vykopávkách vedených britskými archeology J. E. Quibellem a F. W. Greenem v Hierakonpolském chrámu boha Hora byly nalezeny předměty s výjevy, které se většinou interpretují jako znázornění vítězství jižního faraona Narmera nad severní částí Egypta. Jsou to Narmerova paleta a palice krále Narmera.
Na Narmerově paletě je znázorněn faraon Narmer s červenou a bílou korunou, jak zabíjí palicí zajatce, kteří se považují za obyvatele Dolního Egypta. Vzhled poražených však může také naznačovat, že se může jednat také o Libyjce nebo Asiaty, kteří mohli v této době ohrožovat nájezdy Egypt. V nilské deltě také dosud nebyla nalezena místa, která by svědčila o vypálení nějaké osady nebo násilné smrti obyvatel.
Egypt mohl být také sjednocen nenásilnou cestou. V roce 1896 objevil Jacques de Morgan na pohřebišti v Nakádě hrobku z období 1. dynastie, která patřila paní Neithotep. Z jejího jména, které znamená Neit je spokojená, se usuzuje, že mohla pocházet z Dolního Egypta. Neit byla bohyní města Sais, nacházejícího se v nilské deltě. V její hrobce byly nalezeny artefakty se jménem krále Narmera a Hor-Aha. Jméno Neithotep bylo na štítku zaznamenávajícím počet korálků na zádušním náhrdelníku. Z nálezů je možné usuzovat, že princezna Neithotep se mohla provdat za Narmera a dovršit tak sjednocení Horního a Dolního Egypta.[3] Tomu by mohl odpovídat i jeden z výkladů výjevu na Narmerově palici.[4]
Každopádně byl Egypt kolem roku 3000 př. n. l. sjednocen, ať násilně nebo sňatkem. Legendárním sjednotitelem je faraon Meni, který se dnes ztotožňuje s Narmerem. Meniho uvádí Manethův seznam králů Egypta a Turínský papyrus. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This).
Dynastie
[editovat | editovat zdroj]1. dynastie
[editovat | editovat zdroj]
Zařazují se sem panovníci Narmer, Hor Aha, Džer, Vedžó (nebo Džet nebo Wadži), Vedimev (nebo též Den), Andžib, Semsu (nebo též Semerchet) a Kaa.[5] Panovník Narmer bývá díky výjevu na Narmerově paletě ztotožňován s legendárním faraonem Menim, jehož Manehto považuje za sjednotitele Egypta.
Panovníci 1. dynastie museli bojovat s některými útočníky, kteří napadali jejich říši. Aha a Džer bojovali s Libyjci, Džer s Asijci na Sinaji a Džer a Andžeb s Nubijci.[5]
Dříve se archeologové domnívali, že panovníci 1. dynastie mají vždy dvě hrobky. Větší v Sakkáře u Mennoferu v Dolním Egyptě a menší v Abydu (Ebózevu) v Horním Egyptě. Panovníci tak měli zdůraznit, že Egypt původně vznikl spojením dvou částí. Dnes se po novém průzkumu provedeným v 80. a 90. letech 20. století Davidem O'Connorem egyptologové domnívají, že panovníci 1. dynastie byli pohřbeni pouze v pohřebišti v Abydu.[2]
2. dynastie
[editovat | editovat zdroj]Z období 2. dynastie jsou známa pouze jména panovníků. Jsou to Hetepsechemuej, Raneb (nebo Nebré), Ninecer, Veneg, Send, Perjebsen, Chasechemvej (který bývá ztotožňován s Chasechem).[5] Jiní autoři uvádějí jiný seznam panovníků – Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer, Vadžnes, Sechemib, Neferkare, Neferkasokar, (?) Hudžefa, Peribsen, vzdorokrál tří předchozích panovníků, Chasechemuej[6]
Nejvíce důkazů o existenci je pouze u faraonů Hetepsechemueje, Peribsena a Chasechemueje. V Sakkáře byly na jih od Džoserovy pyramidy objeveny dvě obrovské galerie podzemních chodeb dlouhých přes 100 m. V nich byly nalezeny pečeti prvních tří panovníků 2. dynastie – Hetepsechemueje, Raneba a Ninecera. Ti zde měli pravděpodobně své hrobky, které se však nedochovaly.[2]
Z některých jmen můžeme usuzovat na události, které se staly za jejich vlády. Podle jména musel Hetepsechemuej znovu sjednocovat severní a jižní část Egypta, Peribsen uctíval hornoegyptského boha Sutecha (a ne Hora) a Chasechemuej uctíval a usmiřoval obě božstva.[5]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Panovníci a vysocí úředníci byli pohřbíváni v mastabách, které byly z nepálených cihel, ale někdy byly použit i opracovaný kámen. Z této doby pochází pohřebiště v Abydu, kde byli pohřbeni někteří panovníci 0., 1. a 2. dynastie a pohřebiště v Sakkáře, kde byli pohřbeni úředníci 1. a 2. dynastie.
V této době začalo být používáno k výrobě nástrojů, nádob, zbraní a šperků více mědi. Objevují se také náznaky používání hieroglyfického písma. Dosvědčují to nálezy v hrobce U-j v Sakkáře, v hrobce princezny Neithotep a v hrobkách panovníků v Abydu.
Jméno panovníků začalo být zapisováno v serechu a začala být používána ikonografie panovníků (koruna Horního a Dolního Egypta, větší postava panovníka než ostatních postav na výjevech, král porážející své nepřátele), která byla používána i v pozdějších dějinách starověkého Egypta.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1979 (1. vydání)
- ↑ a b c Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4
- ↑ a b c Tyldesley J.:Pyramidy, DOMINO, Ostrava 2004, ISBN 80-7303-184-1
- ↑ Archivovaná kopie. www.ancientworlds.net [online]. [cit. 2008-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-27.
- ↑ a b c d Bič M.: V zemi sfing a pyramid (Od faraónů k prorokovi), ISE, Praha 1993, ISBN 80-85241-49-8
- ↑ Beckerath, J. von: Chronologie des pharaonischen Ägypten, Mainz 1997.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Archaická doba na Wikimedia Commons
