Aretinova mapa

Aretinova mapa
Aretinova mapa Čech (třetí vydání)
Autor	Pavel Aretin z Ehrenfeldu
Datum vydání	1619
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aretinova mapa Čech, původním názvem Regni Bohemiae nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého), patří mezi nejstarší mapy českého území. Roku 1619 ji vydal Pavel Aretin z Ehrenfeldu a od té doby byla využívána sto let.

O autorovi

Pavel Aretin se narodil v Uherském Brodě kolem roku 1570. V letech 1600–1608 byl radním písařem v Klatovech, kde výhodným sňatkem získal značný majetek. Poté po jeden rok zastával funkci druhého písaře Starého Města pražského a následně v letech 1609–1612 působil ve službách Petra Voka z Rožmberka jako český sekretář. Z této doby je mu připisováno několik rukopisných map rožmberského území (např. mapa zábřežského panství). Připisováno proto, že byl údajně velmi skromný a svá díla nepodepisoval.

Po smrti Petra Voka, na podzim roku 1612, se vrátil do Prahy, kde se stal radním písařem a po obdržení městského práva tu koupil dům. V roce 1615 byl nobilitován císařem Matyášem a kromě erbu mu byl (i díky přímluvě Jana Jiřího ze Švamberka) udělen šlechtický predikát z Ehrenfeldu. Později se přidal k povstání českých stavů, kde zastával funkci sekretáře. Roku 1619 vydal své nejznámější dílo, mapu s názvem Regni Bohemiae nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého).

Po vydání Obnoveného zřízení zemského roku 1627 byl Pavel Aretin jako nekatolík nucen emigrovat a usadil se v saském městě Pirna. Předpokládá se, že při saské okupaci Čech 1632 se Pavel Aretin na krátkou dobu do Čech vrátil a někdy v této době vydal druhé upravené vydání své mapy Čech. O následných aktivitách nejsou známy bližší informace.

Popis mapy

Aretinova mapa vyšla celkem ve čtyřech vydáních. Autorem prvních dvou je samotný Pavel Aretin. Třetí vydání Aretinovy mapy je dílem Daniela Vusína a čtvrté jeho syna Kašpara Vusína.

Mapa byla tištěna ze dvou měděných desek o rozměrech 766x574 mm a jako rytec je uveden Paulus Bayard sculpsit Pragae (Pavel Bayard, rytec pražský). Nad mapou je uveden její název a ve třetím a čtvrtém vydání je po stranách vyobrazeno 12 postav v dobových krojích (6 mužských a 6 ženských). Mapa je orientována k severu. V levém dolním rohu se nachází grafické měřítko a legenda, obsahující vysvětlení 16 značek v mapě používaných. V horních rozích jsou uvnitř rámce vyobrazeny obrazy českého lva a císařského orla, což spolu s nápisem Cum consensu Superiorum (Se souhlasem nadřízených) ve spodní části mapy značí, že se jedná o úřední mapu. Kartuš v pravém dolním rohu nese nápis Patriae honori et utilitati Dt Const Paulus Aretinus ab Ehrenfeld Ciuis Antiq: Urbis Pragensis Anno exulcerati seculi MDCXIX (K poctě a užitku vlasti věnuje a zasvěcuje Pavel Aretin z Ehrenfeldu občan Starého města pražského v roce 1619) – Pavel Aretin se tedy sám neoznačuje za autora mapy. V místě pramene Vltavy je vyobrazen andělíček sklánějící se nad buzolou.

Mapa byla vyhotovena v měřítku 1:504 000. Především v západní části Čech se projevuje stočení o 9°, z čehož lze usuzovat, že autor mapu skládal z částí. Geografická síť chybí, ale rám mapy je dělený na 42x35 mil (1 míle = 7.4516 km). Předpokládá se, že mapa byla vytvořena na základě skutečného měření, i když podle dostupných informací Aretin sám měření neprováděl.

Popis sídel na mapě je psán česky i německy. K mapě byl připojen rejstřík (psaný česky a německy), uvádějící 1157 abecedně seřazených míst včetně jejich souřadnic (v celých mílích a jejich osminách), které jsou v mapě zobrazeny. Souřadnice míst jsou vztaženy k levému hornímu rohu. Na konci rejstříku je opět obojím jazykem uvedena poznámka: Meze království Českého vůkol drží 123 1/3 mil. Země Česká od východu k západu nadýl drží 40 mil, od půlnoci na poledne širokosti má 35 mil. Všecken Země České plac v svých hranicích drží 859 mil quadratův. Jde o vůbec první údaj popisující velikost tehdejšího území Čech.

Aretinova mapa jako první mapa Čech obsahuje politické rozdělení na 15 krajů, které jsou přímo v mapě popsány (opět česky i německy). Mimo vnitřního členění jsou zakresleny i hranice s okolními zeměmi.

Dále mapa obsahuje poměrně přesný zákres výškopisu (kopečková metoda), ovšem bez popisu. Pouze Krkonoše jsou popsány latinským nápisem Montes Gigantum (Obří hory) a je u nich uveden nápis Krkonosse vel Montes Gigantum in quibus Daemon quem incolae Ribenzal vocant mirabilem Dei potestatem monstrat (Krkonoše neboli Obří hory, v nichž démon, obyvateli nazývaný Rýbrcoul, ukazuje podivuhodnou moc Boží).

Vodopis je bohatý, i když méně přesný. V pozdějších vydáních byl opravován. Na rozdíl od výškopisu jsou téměř všechny zobrazené řeky i popsané. Řeky na území Čech jsou sice napojeny na zahraniční toky, zde se nicméně vyskytuje mnoho chyb a nepřesností.

Zakreslení cest prakticky chybí. Výjimku tvoří Zlatá stezka z bavorského Furholzu (dnes část obce Grainet) do Prachatic a Nová stezka z Furholzu přes Dolní Vltavici a Horní Planou do Českého Krumlova.

Další vydání mapy

Druhé vydání

Druhé vydání se od prvního liší nápisem v písmenu o v názvu mapy, kde stojí: Ab Auctore recognita et aucta Anno Salutis 1632 (Autorem přezkoumáno a zvelebeno léta Páně 1632). Také byl opraven vodopis a topografie především v oblasti východních Čech. Toto vydání je také připisováno Pavlu Aretinovi, ale průkazné zmínky o tom chybí.

Třetí vydání

Potřetí Aretinovu mapu vydal mědirytec a nakladatel Daniel Vusín. V tomto vydání jsou vyplněny ovály u vyobrazených postav (vlevo Βaro Bohemiae, Nobilis Bohemiae, Mercator, Civis, Plebeuus, Rusticus a po pravé straně Baronis uxor, Nobilis faemina, Mercatoris uxor, Civis, Plebea, Rustica). Poznámka z posledního písmene názvu mapy z druhého vydání byla odstraněna. Text v kartuši v pravém dolním rohu byl nahrazen nápisem Prostat apud Daniel Wussim Civem Neo-Pragensem: qui pro honore ac Utilitate Patriae opus hoc renovavit et excudit, An. MDCLXV (Vytištěno Danielem Vusínem občanem Pražským, který toto dílo obnovil a vyryl k poctě a užitku vlasti, roku 1665). Podpis rytce byl odstraněn a v místě byla doplněna kresba mapy. Ke kresbě císařského orla byly doplněny meč a žezlo. Též byly dokresleny lesy jižních Čech a opět zpřesněna kresba ve východních Čechách. K tisku mapy byla ovšem použita původní rytina, ze které byla tištěna první dvě vydání.

Čtvrté vydání

Čtvrté vydání mapy je dílem Kašpara Vusína, syna Daniela Vusína. Na rozdíl od předchozích tří vydání má mapa rozměr 641x539mm, neboť byl odstraněn název a vyobrazení postav na bocích. V kartuši v pravém dolním rohu je uvedeno: Haec Tabula Regni Boemiae prostat Pragae apud Casparū Wussin (Tato mapa Království českého tištěna v Praze Kašparem Vusínem). Stejně jako v minulém vydání chybí odstraněný podpis rytce. Zároveň byl odstraněn andělíček s buzolou a místo něho dokresleny lesy Šumavy, horní tok Vltavy a doplněn nápis Passauer Wald (Pasovský les). Opět byl zpřesněn a opraven vodopis a doplněny některé německé názvy. Stejně jako v předchozím vydání byla použita původní rytina. Toto vydání nebylo datováno.

Podobné mapy a kopie

Ve stejném roce jako Aretinova mapa vyšla v Augsburgu mapa Wilhelma Petera Zimmermanna. O rok později vydává svou mapu v Amsterdamu Egid Sadeler. Všechny tři mapy jsou si velmi podobné a nabízí se myšlenka, že všechny mají stejnou předlohu (již bylo zmíněno, že Aretin se za autora své mapy neprohlásil), která se nedochovala.

Kopií Aretinovy mapy vzniklo mnoho a dočkala se vydání v mnoha zahraničních atlasech, především holandských a anglických. Několik různých reprodukcí mapy vlastní Ústřední archiv zeměměřictví a katastru .

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aretinova mapa na Wikimedia Commons