Arras

Arras
	Arras, radnice
	; znak
Poloha
Souřadnice	50°17′ s. š., 2°47′ v. d.
Nadmořská výška	52–99 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Hauts-de-France
Departement	Pas-de-Calais
Arrondissement	Arras
Kanton	Arras-1; Arras-2; Arras-3
	Arras
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,63 km²
Počet obyvatel	42 672 (2007)
Hustota zalidnění	3 669,1 obyv./km²
Správa
Starosta	Frédéric Leturque (UDI)
Oficiální web	www.arras.fr
E-mail	nousecrire@ville-arras.fr
PSČ	62000
Označení vozidel	62
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arras je průmyslové město v severní Francii, sídlo départementu Pas-de-Calais. Bývalé hlavní město hrabství Artois však bylo zničeno za první světové války a velká část musela být postavena znovu.

Poloha

Sousední obce jsou: Achicourt, Anzin-Saint-Aubin, Beaurains, Dainville, Duisans, Saint-Laurent-Blangy, Saint-Nicolas, Sainte-Catherine a Tilloy-lès-Mofflaines.

Historie

Caesar město zmiňuje pod keltským názvem Nemetocenna a ve 4. století se nazývalo Nemetacum Atrebatum. Roku 685 zde sv. Vaast (Vedastus, Gaston) založil opatství a od 9. století zde sídlili flanderští vévodové. Od 12. století se zmiňují arraské látky a koberce, proslavené i na Blízkém Východě; největší sbírka je na krakovském Wawelu. Ve 14. a 15. století patřil Arras k Burgundsku a teprve 1649 se stal definitivně součástí Francie. Za francouzské revoluce byla zničena řada historických budov včetně katedrály a arraský rodák Maxmilien Robespierre se stal jedním z vůdců revoluce. 9. května 1915 se u města odehrála bitva u Arrasu, do níž se zapojila rota „Nazdar“ československých legionářů ve Francii.^[1] V letech 1914–1915 bylo město téměř úplně zničeno a poválečná obnova trvala až do roku 1925. Arras nicméně zaostával za sousedními městy (zejména Lille) a jisté oživení přineslo až zřízení univerzity a připojení na dálnici a TGV.

Doprava

Arras leží na dálkové trati Paříž – Lille a má denně 12 spojů TGV. Na okraji města je křižovatka dálnic A1 (Paříž – Lille) a A26 (Remeš – Calais, tunel).

Pamětihodnosti

Náměstí hrdinů s radnicí, která má proslulou zvonici; v červenci se koná „Main Square Festival“ a další slavnosti a festivaly.
Středověká věž (Le Beffroi), obnovená po roce 1920, která je symbolem města.
Katedrála St-Vaast, trojlodní novogotická bazilika na troskách stavby románské (kolem 1030) a gotické (1396), hrob sv. Vaasta
Musée des Beaux-Arts, významné muzeum a galerie starého umění – v bývalém novogotickém objektu kláštera
Barokní Vaubanova pevnost (citadela)
Velké železniční nádraží z roku 1907
Mont Saint Éloi (hora svatého Eligia), západně od města, s troskami středověkého benediktinského kláštera, v němž žil Eligiův žák sv. Vindicien, zničeno za Velké francouzské revoluce; je odtud krásný pohled na město.

Slavní rodáci

Matyáš z Arrasu († 1352), dvorní architekt Karla IV., pohřbený v Praze
Karel Bonaventura hrabě Buquoy (1571 Arras–1621 Nové Zámky), voják, velitel císařských vojsk
Maximilien Robespierre (1758–1794), jeden z vůdců Francouzské revoluce.
Eugène François Vidocq (1775-1857), kriminalista, zakladatel moderní kriminologie
Louise Weissová (1893-1983), spisovatelka a feministka
René Huyghe (1906–1997), spisovatel, člen Francouzské akademie, hlavní redaktor encyklopedie Larousse - Umění světa.
Často zde pobývali malíř Camille Corot a básník Paul Verlaine, ve zdejších kasárnách sloužil Charles de Gaulle.

Galerie

Petite place
Náměstí hrdinů (vlevo) a Malé náměstí (vpravo)
Bývalý klášter s katedrálou
Gobelín z Arrasu (kolem 1410)
Christopher R. W. Nevinson: The Road from Arras to Bapaume (Silnice z Arrasu do Bapaume), 1917.

Odkazy

Reference

↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 219 str., Karviná: Paris 2019. ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 52, 57 - 120, 124 - 128, 140 - 148, 184 - 190

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Arras. Sv. 1, str. 1

Související články

Hrabství Artois

Externí odkazy

Galerie Arras na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Arras ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arras na Wikimedia Commons
(francouzsky)
Oficiální stránky města
Turistická kancelář Archivováno 24. 3. 2010 na Wayback Machine.

[1] PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 219 str., Karviná: Paris 2019. ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 52, 57 - 120, 124 - 128, 140 - 148, 184 - 190

[1]