Přeskočit na obsah

Bohumil Haase

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohumil Haase
Portrét G. Haase, litografie, kolem 1815
Portrét G. Haase, litografie, kolem 1815
Narození25. dubna 1763
Halberstadt
Úmrtí12. února 1824 (ve věku 60 let)
Praha nebo obrázek
Povolánínakladatel, knihtiskař, knihkupec
Zaměstnavateltiskárna Františka Aloise Jeřábka
ChoťTerezie Widtmannová (od 1800)[1]
DětiLudvík, Ondřej
Bohumil/Gottlieb II., Rudolf Bohumil/Gottlieb III. (vnuk)
PříbuzníAndreas Haase[2] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil (Gottlieb) Haase I. (25. dubna 1763, Halberstadt12. února, 1824 Praha) byl český nakladatel, knihtiskař, kamenotiskař, knihkupec, podnikatel, obchodník s papírem, tvůrce typografického měrného systému pro Rakousko, zakladatel třígenerační pražské firmy.[3]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Gottlieb Haase nejstarší pocházel ze Saska Anhaltska, narodil se v Halberstadtu. Do Prahy se přistěhoval roku 1795 a začal pracovat jako sazeč v tiskárně F. Jeřábka „U půl zlatého kola“. Následujícího roku si v této tiskárně najal lis, na němž tiskl novoročenky a gratulace, které zdobil novinkou – barevnými obrázky. Roku 1798 si koupil vlastní tiskárnu, téhož roku působil jako spolusoudce ve sporech tiskařského sboru.

Oženil se s Terezií Widtmannovou. V letech 1800–1804 založil se svým tchánem K. Widtmannem podnik Haase a Widtmann. V roce 1804 se osamostatnil, získal titul „český stavovský tiskař“ a začal obchodovat s papírem. V roce 1806 založil knihkupectví, 1811 otevřel půjčovnu knih a 1815 vznikla jeho slévárna písma. V roce 1820 založil první kamenotiskárnu v Čechách, tu vedl se svým společníkem. Tiskárna fungovala v letech 1823–1824 jako firma Haase a Henning. V zimě roku 1824 se stal Bohumil Haase dvorním tiskařem, 12. února téhož roku v Praze zemřel. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech[4].

Pražské adresy

[editovat | editovat zdroj]
  • Nakladatelství, knihtiskárna a knihkupectví stály v letech 1802–1824 na Velkém rynku v domě U půl zlaté hvězdy (dnes roh Staroměstského náměstí a Týnské ulice).
  • Po rozšíření provozu mezi léty 1830-1835 zakoupil Rudolf Haase s manželkou Hedvikou od Jakuba rytíře ze Schönfeldu, syna tiskaře Jana Ferdinanda ze Schönfeldu [5]] schönfeldskou tiskárnu ve zrušeném Anenském klášteře na Anenském náměstí čp. 211/I, kde působili až do konce.

Pokračovatelé

[editovat | editovat zdroj]

Podnik po Bohumilovi I. převzali čtyři synové: Ludvík (1801-1868), Ondřej (1804-1864), Bohumil II. (1807-1887) a Rudolf (1810/11-1888). Vedli jej dále pod názvem Synové B. Haase (Gottlieb Haase Söhne). Ondřej byl v letech 1850-1856 místostarostou Prahy a roku 1854 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "von Wranau" podle rodinné papírny ve Vraném nad Vltavou. Bohumil II. byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "von Buchstein" v roce 1869.[6]

Podle evidence z roku 1876 již existovaly tři podniky:

  • Roku 1863 si firma Gottlieb Haase Söhne dala zaprotokolovat dceřiný závod ve Vídni.
  • Roku 1868 do pražského závodu jako společník nastoupil vnuk Bohumil III. (*24.12.1842)[7], od roku 1864 v pražském podniku pracovali také tři Ondřejovi synové, nejstarší byl Emil Haase von Wranau (*1837)[8], od roku 1867 nastoupil jako obchodník prostřední syn Hugo Haase von Wranau (1841-1875)[9] a Ondřej mladší Haase von Wranau (1842-1895)[10]
  • Roku 1867 se osamostatnila firma Rudolph Haase, Söhne und Neffe, kterou tvořili Rudolf Haase, jeho syn Ludvík (1840-1873)[11] a synovec, v závodě s velkou papírnou ve Vraném nad Vltavou[12]. Objekt papírny se dochoval.

Bohumil Haase tiskl a vydával práce mnoha českých spisovatelů, např. Bohumíra Jana Dlabače, J. Dobrovského, V. Hanky, J. N. Štěpánka. Vydal mimo jiné i Rukopis královédvorský, několik překladů z evropské literatury. Vydáváním českých knih přispěl ke stabilizaci spisovného jazyka, zasloužil se také o rozvoj novočeské literatury. Byl prvním nakladatelem a tiskařem v českých zemích, který vydal více děl z oblasti literatury světské než náboženské. Přispěl k rozvoji grafické a technické úrovně českých tisků.

Litografie

[editovat | editovat zdroj]

Závod dále vydával litografické tisky: mapy, plány i jednotlivé listy a lístky, například devoční grafiku.

Papírnické zboží

[editovat | editovat zdroj]

Po otevření papírny rozšířily všechny tři podniky prodej papírnického zboží, kalendářů, sešitů, psacího a kreslicího papíru apod.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Lexikon české literatury H - J. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. 
  • MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M.. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. Heslo Haase, s. 309–310. 
  • Das Haus A. Haase. Prag I. Annahof. Prag 1903 (monografie)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]