Bugojno

Bugojno ;
	; znak
Poloha
Souřadnice	44°3′26″ s. š., 17°27′3″ v. d.
Nadmořská výška	548 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina
Entita	Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton	Středobosenký
	Bugojno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	360,8 km²
Počet obyvatel	15 555 (2013)
Hustota zalidnění	43,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.opcina-bugojno.ba/ba/
Telefonní předvolba	30
PSČ	70230
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bugojno (srbskou cyrilicí Бугојно, dříve německy Wugein^[zdroj?]) je město ve střední Bosně a Hercegovině, ve Středobosenském kantonu bosensko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Žije zde 31 000 obyvatel.

Bugojno leží 80 km severozápadně od Sarajeva, na soutoku řek Vrbas a Vesočnica, v dlouhém a širokém údolí řeky Vrbasu, mezi řekami Gornji Vakuf a Donji Vakuf. V okolí města se nachází vrcholky s nadmořskou výškou okolo 1500 m n. m., např. Stožer, Kalina nebo Rudina.

Historie

Během rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny byla do Bugojna zavedena odbočka Bosenské dráhy z města Jajce. Plán modernizace a přerozchodování trati na rozchod kolejí 1435 mm nakonec přerušila první světová válka.^[zdroj?] Trať byla později zrušena a dnes do Bugojna vlaky nejezdí.

Kromě toho zde byly v této době také postaveny rovněž i tři kostely: Kostel sv. Antonína Paduánského, kostel sv. Eliáše proroka a kostel přečistého srdce Panny Marie. V roce 1897 zde žilo národnostně i nábožensky smíšené obyvatelstvo, silnější postavení měli muslimové a katolíci oproti pravoslavným. Rakousko-Uhersko také učinilo z Bugojna regionální centrum (tzv. kotaru) a dále zavedlo veřejné osvětlení v podobě petrolejových lamp, které zde byly provozovány až do roku 1938.

V dobách druhé světové války bylo město součástí nezávislého státu Chorvatsko. Po skončení války a vzniku socialistické Jugoslávie bylo Bugojno oblíbeným místem pro odpočinek a výlety tehdejší hlavy státu, Josipa Broze Tita. Ten zde měl také svoji vilu (navrženou architektem Zlatkem Ugljenem). Její součástí byl rovněž i tajný bunkr pro případ válečného konfliktu.

V dobách socialistické Jugoslávie to bylo jedno z významných center bosenského průmyslu. Zastoupeny byly např. kovoobrábění, elektronika, zpracování kůže, textilní průmysl aj. V roce 1981 HDP na obyvatele obce dosahoval 98 % průměru celé tehdejší Jugoslávie. Většinu podniků však zničila válka v letech 1992–1995. Těsně před válkou dokončená nemocnice byla zničena během konfliktu a její torzo je dobře viditelné z města dodnes. Jeden místní průmyslový závod byl také na konci války přebudován jako základna pro vrtulníky mise SFOR.

Dnes je Bugojno i nadále multietnickým městem, po válce se sem někteří uprchlíci vrátili; jiní ale zůstali v západní Evropě, neboť se životní úroveň v regionu značně snížila. Poválečná obnova byla rovněž nesnadná. Většinově je zastoupeno bosňácké etnikum, před válkou činilo ale jen třetinu obyvatel; žilo zde i více Srbů a Chorvatů.

Pamětihodnosti

Celkem šest objektů na území općiny Bugojno má status kulturní památky (bosensky narodni spomenik).

Navštěvována je také lokalita Rostovo, kde se nachází historická vesnice a také resort pro zimní sporty.

V Bugojnu se nachází mešita Sultána Ahmeda z roku 1693.

Místní budova štřední školy vznikla během rakousko-uherské nadvlády v pseudomaurském stylu.

Fotogalerie

Školství

V Bugojnu se nachází gymnázium. Sídlí v budově vybudované během rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny v pseudomaurském stylu.

Sport

Místní fotbalový klub se jmenuje FK Iskra. Stadion Jaklići, kde fotbalový tým hraje, má kapacitu 12 000 míst.

Známé osobnosti

Edin Atić (nar. 1997), basketbalista
Željko Bebek (nar. 1945), zpěvák
Ivona Dadic (nar. 1993), rakouská sportovkyně
Zenit Đozić (nar. 1961), herec a komik

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online. [cit. 2024-07-22].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bugojno na Wikimedia Commons
http://www.mojebugojno.net

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[caf4345cca6a83e68a42604b02b32164a33ee357-1] Dostupné online. [cit. 2024-07-22].

[1]