Céligny

Céligny
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°21′ s. š., 6°12′0″ v. d.
Nadmořská výška	430 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Ženeva
	Céligny Céligny, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,66 km²
Počet obyvatel	799 (2018)
Hustota zalidnění	171,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.celigny.ch
PSČ	1298
Označení vozidel	GE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Céligny je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde 799^[1] obyvatel.

Geografie

Céligny je nejsevernější obcí kantonu Ženeva a zahrnuje dvě exklávy kantonu Ženeva na pravém břehu Ženevského jezera, z nichž jedna je enklávou kantonu Vaud. Nejvyšší bod katastru obce má nadmořskou výšku 434 metrů.

Historie

Nálezy z jezera a hrobů západně od obce pocházejí z doby bronzové. Jsou zde také stopy římského osídlení (zejména pozůstatky akvaduktu a mozaiky) a hroby, které pravděpodobně pocházejí z burgundského období. Hroby se nacházely pod římskou vilou, která patřila hrabství Equestre. První zmínka pochází z roku 1163 jako Siliniacum.^[2]

Od 14. století držel ženevský biskup v Céligny, které patřilo k biskupskému mandátu Peney, důležitá práva: vrchnostenskou jurisdikci, zákaz a právo vybírat daně. Další práva hospodářské povahy náležela šlechticům z Céligny a opatství Bonmont. V roce 1469 udělil biskup Jean-Louis Savojský obyvatelům mandátů Jussy, Thiez a Peney svobody, čímž je chránil před svévolí úředníků. Kromě toho se obyvatelé Céligny v roce 1441 za poplatek svěřili pod ochranu savojského vévody a v roce 1490 tuto dohodu obnovili. Když Bern v roce 1536 převzal od vévody práva nad Vaudem, nárokoval si závazky Céligny vůči vévodovi pro sebe. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž se opakovaně jednalo se Ženevou a které byly vyřešeny smlouvou z Lausanne v roce 1564. V roce 1536 složili zástupci obyvatel Céligny přísahu věrnosti Ženevě jako feudálnímu pánovi a nástupci biskupa. Céligny bylo přiřazeno ke farnosti Peney a od roku 1547 tvořilo farnost s Genthodem.^[2]

S Bernem probíhala tvrdá jednání o hranicích obce, protože Bern odmítal postoupit koridor Bogis-Bossey mezi enklávami Céligny a Coudres. Konflikty o jurisdikci a hranice pokračovaly až do protokolu o úpravě hranic z roku 1726. Současné hranice mezi kantony Vaud a Ženeva byly stanoveny ženevským zákonem z roku 1953 a upraveny v roce 1971 po výstavbě dálnice. Oba kantony se dohodly na sdílení povinností týkajících se dodávek vody a elektřiny, čištění odpadních vod, policie a údržby silnic, jakož i dalších sousedských záležitostí. V roce 1275 je v Céligny zmiňován pastor. Reformovaná farnost byla založena v roce 1536 a starý románský kostel sv. Martina vyhořel v roce 1991. Při rekonstrukčních pracích a výkopech v letech 1991–1994 byly objeveny stopy po vile ze 4.–5. století a dvou dřevěných kostelích jako jejich nástupcích. Jeden z nich je předchůdcem současného kostela. Reformovaný kostel byl znovu otevřen v roce 1993.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1850	1900	1950	1990	2000	2010	2012	2014	2016	2017
Počet obyvatel	312	390	415	633	599	657	623	683	766	787

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (487, tj. 81,3 %), druhá nejčastější je němčina (38, tj. 6,3 %) a třetí angličtina (36, tj. 6,0 %).

Hospodářství

Céligny bývalo tradičně zemědělskou obcí se zaměřením zejména na vinařství. Vzhledem k postupnému rozrůstání aglomerace Ženevy je v současnosti již převážně rezidenční obcí; většina obyvatel dojíždí za prací do Ženevy, či jiných měst.

Doprava

Obcí prochází hlavní železniční trať Lausanne–Ženeva; stanice Céligny však již byla zrušena a osobní vlaky na ní nezastavují. Dopravní obslužnost obce tak převzaly autobusy.

Kolem obce prochází dálnice A1 (Lausanne–Ženeva), jejíž nejbližší sjezd se nachází asi 3 km od obce u Chavannes.

Osobnosti

Jacques Mallet-du-Pan, průkopník politické žurnalistiky, se narodil v roce 1749 v Céligny jako syn duchovního. Dalším rodákem tohoto města byl chemik Marc Delafontaine (1838–1911), jeden z objevitelů prvku holmium.

V Céligny žil od roku 1901 až do své smrti v roce 1923 italský inženýr, ekonom a sociolog Vilfredo Pareto a také velšský herec Richard Burton.

Elizabeth Taylorová chtěla být dle svého uložena na místním hřbitově vedle Richarda Burtona, ale na přání její rodiny se místo jejího posledního odpočinku nachází v USA.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Céligny na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d SANTSCHI, Catherine. Céligny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-07-05 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Céligny na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] SANTSCHI, Catherine. Céligny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-07-05 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]