Capitán Prat (1890)
 Capitán Prat | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | bitevní loď |
| Uživatelé | Chilské námořnictvo |
| Jméno podle | Arturo Prat |
| Zahájení stavby | 1889 |
| Spuštěna na vodu | 20. prosince 1890 |
| Uvedena do služby | květen 1893 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | třída Cochrane |
| Následovník | třída Almirante Latorre |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 6901 t[1] |
| Délka | 99,97 m (mezi svislicemi) |
| Šířka | 18,49 m |
| Ponor | 6,96 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 5 kotlů 2 lodní šrouby 15 700 ihp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 18,3 uzlu |
| Dosah | 4600 nám. mil při 8 uzlech |
| Posádka | 480 |
| Pancíř | 200–300mm boky 80mm citadela 50mm paluba 200–275mm barbety 265mm velitelská věž |
| Výzbroj | 4× 240mm kanón (4×1) 8× 120mm kanón (4×2) 6× 57mm kanón (6×1) 4× 47mm kanón (4×1) 10× 37mm kanón (10×1) 4× 450mm torpédomet |
Capitán Prat byla bitevní loď postavená ve francouzských loděnicích pro chilské námořnictvo. Ve službě byla v letech 1893–1936. Od roku 1931 byla využívána jako mateřská loď ponorek třídy Capitan O'Brien.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne. Kýl plavidla byl založen roku 1889, na vodu bylo spuštěno 20. prosince 1890 do služby bylo přijato v květnu 1893.[2]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Trup plavidla měl vysoký volný bok a byl opatřen klounem. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 240mm kanóny umístěné ve čtyřech věžích na přídi, zádi a bocích trupu. Doplňovalo je osm 120mm kanónů ve dvoudělových věžích a lehká výzbroj šesti 57mm kanónů Hotchkiss, čtyř 47mm kanónů Hotchkiss, deseti 37mm kanónů Hotchkiss a čtyř 450mm torpédometů (jeden příďový, jeden záďový a dva na bocích trupu). Část lehké výzbroje byla umístěna do dvou bojových stěžňů. Pohonný systém tvořilo pět cylindrických kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 12 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,3 uzlu.[1] Dosah byl 4600 námořních mil při rchlosti 8 uzlů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]V letech 1909–1910 byly původní kotle nahrazeny dvanácti vodotrubními kotly Babcock & Wilcox. Oba komíny byly zvýšeny. Rychlost se zvýšila na 19,5 uzlu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Capitán Prat (1890) na Wikimedia Commons