Chaluhy

Chaluhy
	Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus)
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota;
Říše	Chromalveolata;
Kmen	Stramenopila;
Třída	chaluhy (Phaeophyceae); de Bary,1881
Řády
	Ascoseirales; Cutleriales; Desmarestiales; Dictyotales; Discosporangiales; Ectocarpales; Fucales; Ishigeales; Laminariales; Nemodermatales; Onslowiales; Ralfsiales; Scytosiphonales; Scytothamnales; Sphacelariales; Sporochnales; Syringodermatales; Tilopteridales;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chaluhy čili hnědé řasy (Phaeophyceae, Fucophyceae) jsou eukaryotické mnohobuněčné organismy z říše Chromalveolata, kmene Stramenopila. Žijí především v mořské vodě, kde dokáží díky své schopnosti fotosyntetizovat vyprodukovat obrovské množství biomasy.^[1]

Stavba

Chloroplasty chaluh obsahují chlorofyl a a c, a navíc barviva betakaroten, fukoxantin a violaxantin. Zásobními látkami jsou hlavně chrysolaminaran, oleje a mannitol.^[1] Jsou to mnohobuněčné vodní organismy navenek podobné rostlinám, ale ve skutečnosti jsou jim evolučně velice vzdálené. Buněčné stěny obsahují celulózu a alginové látky; mezi buňkami bývají póry či plazmodezmata.^[2]

Mají článkové tělo tvořené vláknitou či dokonce pletivnou stélkou, která může dorůstat délky až 60 m (rod Macrocystis^[1]). V této podobě dokonce obsahují primitivní vodivá pletiva.^[3]

Životní cyklus

Pro chaluhy je typická rodozměna, tedy střídání gametofytu a sporofytu. Obvykle se gametofyt pozná od sporofytu vzhledem, ale u řádu Ectocarpales je rodozměna izomorfní a obě stadia vypadají shodně. Gametofyt bývá různě omezován a u řádu Fucales se dokonce stává zcela závislým na sporofytu (vyrůstá na specializovaných sporofytních útvarech, konceptakulech).^[1]

Pohlavní rozmnožování je izogamie, anizogamie či oogamie. Nepohlavně jsou schopné se rozmnožovat pomocí zoospor.^[1]

Fylogenetické vztahy

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými řády podle současných představ (2010)^[4]^[5]^[6] lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:

Phaeophyceae

Discosporangiales

Ishigeales (+ "Peterodermatales")

Sphacelariales

Syringodermatales

	Dictyotales

	Onslowiales

Desmarestiales

	Sporochnales

	Scytothamnales (+ Bachelotia )

Ascoseirales

Laminariales

	Ectocarpales (+ klad Asterocladon )

	Scytosiphonales

Ralfsiales

	Tilopteridales

	Cutleriales

	Nemodermatales

	Fucales

Význam

Jsou potravou pro vodní živočichy. Využívají se také ke konzumaci, k výživě zvířat, jako palivo, získává se z nich jód.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.
↑ Sina M. Adl, et al. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399–451. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine.
↑ Archivovaná kopie. www.seaweed.ie [online]. [cit. 2009-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-16.
↑ SILBERFELD, Thomas; LEIGH, Jessica W.; VERBRUGGEN, Heroen, Corinne Cruaud, Bruno de Reviers, Florence Rousseau. A multi-locus time-calibrated phylogeny of the brown algae (Heterokonta, Ochrophyta, Phaeophyceae): Investigating the evolutionary nature of the “brown algal crown radiation”. Molecular Phylogenetics and Evolution. 19. duben 2010, svazek 56, čís. 2, s. 659–674. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.04.020. (anglicky)
↑ BITTNER, L.; PAYRI, C. E., A. Couloux, C. Cruaud, B. de Reviers, F. Rousseau. Molecular phylogeny of the Dictyotales and their position within the Phaeophyceae, based on nuclear, plastid and mitochondrial DNA sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 3. červenec 2008, svazek 49, čís. 1, s. 211–226. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2008.06.018. (anglicky)
↑ PHILLIPS, Naomi; BURROWES, Renaud; ROUSSEAU, Florence, Bruno de Reviers, Gary W. Saunders. Resolving evolutionary relationships among the brown algae using chloroplast and nuclear genes. Journal of Phycology. 19. břeyen 2008, svazek 44, čís. 2, s. 394–405. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-06-15]. ISSN 0022-3646. DOI 10.1111/j.1529-8817.2008.00473.x. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hnědé řasy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo chaluha ve Wikislovníku
Taxon Phaeophyceae ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[kalina-1] KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.

[2] Sina M. Adl, et al. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399–451. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine.

[3] Archivovaná kopie. www.seaweed.ie [online]. [cit. 2009-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-16.

[4] SILBERFELD, Thomas; LEIGH, Jessica W.; VERBRUGGEN, Heroen, Corinne Cruaud, Bruno de Reviers, Florence Rousseau. A multi-locus time-calibrated phylogeny of the brown algae (Heterokonta, Ochrophyta, Phaeophyceae): Investigating the evolutionary nature of the “brown algal crown radiation”. Molecular Phylogenetics and Evolution. 19. duben 2010, svazek 56, čís. 2, s. 659–674. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.04.020. (anglicky)

[5] BITTNER, L.; PAYRI, C. E., A. Couloux, C. Cruaud, B. de Reviers, F. Rousseau. Molecular phylogeny of the Dictyotales and their position within the Phaeophyceae, based on nuclear, plastid and mitochondrial DNA sequence data. Molecular Phylogenetics and Evolution. 3. červenec 2008, svazek 49, čís. 1, s. 211–226. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2008.06.018. (anglicky)

[6] PHILLIPS, Naomi; BURROWES, Renaud; ROUSSEAU, Florence, Bruno de Reviers, Gary W. Saunders. Resolving evolutionary relationships among the brown algae using chloroplast and nuclear genes. Journal of Phycology. 19. břeyen 2008, svazek 44, čís. 2, s. 394–405. Dostupné online [abstrakt, cit. 2010-06-15]. ISSN 0022-3646. DOI 10.1111/j.1529-8817.2008.00473.x. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]