Chrpa modrá

Chrpa modrá
	Chrpa modrá (Centaurea cyanus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	chrpa (Centaurea);
Binomické jméno
	Centaurea cyanus; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrpa modrá (Centaurea cyanus) je léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

Synonyma

Centaurea cyanocephala Velen., 1891^[1]
C. pulchra DC., 1837^[1]
C. segetalis Salisb., 1796^[1]
C. umbrosa Huet a Reut., 1856^[1]
Cyanus segetum Hill, 1762^[1] – chrpa modrák
Jacea segetum (Hill) Lam., 1778^[1]
Leucacantha cyanus (L.) Nieuwl. a Lunell, 1917^[1]

Lidové názvy

charpa, charba – Morava, východní Čechy
charva – Valašsko
modrák, modráček – jihozápadní Čechy
blavatek – Těšínsko (z polštiny)
kornblúme – (z němčiny)
vondrák – Rakovnicko^[2]
jesenec

Popis

Chrpa polní (C. cyanus) je jednoletá nebo ozimá bylina vysoká až 90 cm. Lodyhy jsou přímé a větvené, hranaté a měkce chlupaté. Listy jsou lysé, střídavé, kopinatého tvaru, zubaté až peřenoklanné. Květní úbory jsou jednotlivě na konci větviček lodyhy. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září. Plodem jsou nedělené a celokrajné nažky. Počet chromozomů je 2n = 24.

Stanoviště

Chrpa modrá bývala dost obtížným plevelem, zvláště v obilovinách. Po masivním používání herbicidů se stala vzácným druhem, který přežíval pouze na jiných synantropních stanovištích, která nebyla chemicky ošetřována (rumiště, okraje cest…). V dnešní době je už častějším druhem, který můžeme často najít v masovém množství na okrajích polí, podél cest nebo na slunných stráních. Preferuje kypré, lehké a výživné půdy, půdy s nízkou hladinou spodní vody a slabě kyselou půdní reakcí. Nejčastěji roste ve společenstvech třídy Secalietea, diagnostický druh svazu Aphanion.

Areál rozšíření

Původní areál výskytu byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Synantropně se pak rozšířil do celé Evropy, západní a střední Asii. Adventivně zavlečena do Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. V ČR je prokazatelně nepůvodním druhem, který byl sem zavlečen v době kamenné s obilím. Je tedy považován za archeofyt.

V ČR se vyskytuje roztroušeně především v nížinách a pahorkatinách. Nejvýše byla nalezena u Račína a Radostína v nadmořské výšce 640 m n. m.

Ochrana druhu

Druh nepatří mezi chráněné, ale je zapsán v Červeném seznamu ohrožených rostlin ČR v kategorii C4a jako druh „zasluhující další pozornost“. V Červeném seznamu ohrožených rostlin SR je zařazen do kategorie méně ohrožených druhů.^[3]

Použití a význam

Chrpa polní je významnou medonosnou rostlinou. Stala se také objektem zájmu šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách.

V léčitelství se používá květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Sbírají se za slunečného dne, buď sytě modré paprsky úborů nebo celé úbory a suší se v tenkých vrstvách v průvanu při teplotě kolem 35 stupňů bez přístupu světla. Droga se v lidovém léčitelství používá ke zmenšování otoků, má účinky močopudné a žlučopudné a k čištění krve. K tomuto účelu se připravuje nálev ze lžičky sušené drogy a šálku vody.

V současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách, jiný význam v současné medicíně nemá. Sytého barviva se používá k obarvení některých léků a také čajových směsí. Zájem o ni projevuje též kosmetický průmysl.

Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin.

Ve Francii se modrá chrpa používá jako symbol připomínající válečné veterány (bleuet de France), stejně jako vlčí mák v zemích Commonwealthu na Den válečných veteránů upomíná na divoce rostoucí květy mezi zákopy první světové války.

V Anglii se tradičně nosí jako butoniéra (květina do klopy saka) u tzv. harrowianů (absolventů Harrow School).

Účinné látky

Obsahuje fenylpropanoidní a alkaloidní látky. Z fenylprapanů např. flavonoidy apigenin a cyanin, z alkaloidů např. indolové alkaloidy.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Zdroj: W³TROPICOS. Dostupné přes: http://mobot.mobot.org/W3T/Search/vast.html Archivováno 6. 6. 2017 na Wayback Machine..
↑ Český jazykový atlas. Díl 2. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo chrpa modrák, s. 251, 252.
↑ CENTAUREA CYANUS L. – chrpa modrá / nevädza poľná | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.

Literatura

Štěpánek J. (2002): Centaurea L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Pyšek P. et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic, Preslia 74: 97-186. Česká botanická společnost, Praha

Související články

Chrpa luční

Externí odkazy

Galerie chrpa polní na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpa polní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo chrpa polní ve Wikislovníku
Taxon Centaurea cyanus ve Wikidruzích
Botany.cz
rostliny.prirodou.cz
Květena ČR
Atlas plevelů

[W3T-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Zdroj: W³TROPICOS. Dostupné přes: http://mobot.mobot.org/W3T/Search/vast.html Archivováno 6. 6. 2017 na Wayback Machine..

[2] Český jazykový atlas. Díl 2. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo chrpa modrák, s. 251, 252.

[3] CENTAUREA CYANUS L. – chrpa modrá / nevädza poľná | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]