Chrpovník lopuchový
 Chrpovník lopuchový | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Chrpovník lopuchový (Saussurea costus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Podčeleď | bodlákové (Carduoideae) |
| Rod | chrpovník (Saussurea) |
| Binomické jméno | |
| Saussurea costus (Falc.) Lipsch., 1964 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrpovník lopuchový (Saussurea costus) je 1 až 2 m vysoká, vytrvalá, robustní léčivá rostlina řazená do širokého rodu chrpovník tvořeného 485 druhy[2]. Je původní druh a endemit rostoucím v blízkosti Himálaje v Nepálu, indických svazových státech Himáčalpradéš a Džammú a Kašmír a v přilehlých pákistánských distriktech Ázád Kašmír a Gilgit-Baltistán.[3][4][4]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Vysokohorská bylina rostoucí na náhorních pastvinách nebo ve světlých, svažitých lesích v nadmořské výšce nejčastěji od 3000 po 3800 m. Vyskytuje se na lehké písčité, střední hlinité i těžké jílovité půdě, která může být kyselá, neutrální i mírně alkalické. Může růst na plném slunci nebo v polostínů, často tvoří podrost ve světlých vysokohorských březových lesích. Upřednostňuje vlhá stanoviště.
Rostlina raší z dužnatých kořenů s nástupem jara a příchodem zimy její lodyha usychá. Kvete v červenci a srpnu, plody dozrávají v srpnu a září. Ploidie druhu je 2n = 36.[3][5][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina s lodyhou vysokou 1,2 až 2 m rostoucí ze silného, tmavě hnědého, páchnoucího kořene dlouhého až 40 cm a hrubého do 5 cm. Lodyha vyrůstající z listové růžice je pevná, tlustá až 2 cm, jednoduchá nebo rozvětvená, chlupatá a porostlá střídavými, poměrně tenkými listy. Listy v růžici i spodní lodyžní mají křídlatý řapík dlouhý 10 až 40 cm, jsou trojúhelníkovité nebo srdčité, bývají dlouhé 20 až 50 cm a široké 10 až 30 cm, po okraji jsou nepravidelně zubaté a na vrcholu špičaté, naspodu řídce chlupaté a žlázkovitě tečkované. Výše postavené lodyžní listy mají krátké řapíky nebo jsou hluboce přisedlé, jsou dlouhé 10 až 45 cm a široké 5 až 25 cm, jsou trojhranné nebo vejčité, lysé a po obvodě nepravidelně zubaté.
Na konci lodyhy a větví vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až pěti asi 3 cm velké úbory kulovitého tvaru podepřené drobnými, špičatým a nazpět ohnutým listeny. Zákrovní listeny vyrůstají v 7 až 10 řadách a jsou zbarvené purpurově až černě. Oboupohlavné květy úboru mají trubkovitou korunu asi 2 cm dlouhou, barvy je fialově modré nebo téměř černé. V korunní trubce jsou volné tyčinky se špičatými prašníky. Květy jsou opylovány hmyzem.
Plody jsou hnědé, podlouhle, zakřivené, bočně stlačené nažky 8 mm velké. Nažka má po stranách po jednom žebru a na vrcholu je vybavena dvojitým chmýrem 15 mm dlouhým. Rostlina se přirozeně rozšiřuje do větších vzdálenosti semeny (nažkami) roznášenými větrem, po bezprostředním okolí rozrůstáním kořene a kořenovými úlomky při erozi svažité půdy.[5][6][7][8][9][10]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Bylina je již po staletí využívána v tradiční čínské a indické medicíně. Používá se při problémech s trávicí soustavou nebo střevy, u nechutenství, odstraňuje zvrácením či průjmy, léčí játra, úplavici, dysfunkci jater, žlučníku, sleziny i slinivky, reguluje menstruací, anorexii, využívá se její protizánětlivých, protiplísňových i protinádorových vlastnosti, léčí chronickou bronchitidu i astma. Usměrňuje proudění energie čchi, je teplé povahy, eliminuje bolest a slouží jako analgetikum. Užívá se samostatně, ale pro dosažení lepších účinků se kombinuje s dalšími bylinami, je součásti mnoha tradičních čínských bylinných směsí. Ve formě vykuřovadla má smyslnou vůni a působí jako afrodisiakum, uplatnění nachází i v kosmetice.
Hlavní části, pro kterou je rostlina sbírána, je její hnědý kořen dlouhý až 40 cm, který má jednoduchý mrkvovitý tvar nebo je u vrcholu rozvětven do několika částí. Má silný sladký zápach a hořkou chuť. Sklízí se pozdě na podzim nebo počátkem jara a suší se pro pozdější využití v léčitelství, nebo je z něj za čerstva parní destilací extrahován esenciální olej zvaný "Costus Oil", který bývá používán ve vysoce kvalitních parfémech a léčebných přípravcích. Hlavními účinnými složkami kořene jsou mnohé sesquiterpenové laktony, hlavně costunolid a dehydrocostus. Tyto složité látky vykazující dosud řádně nepopsané biologické aktivity, které jsou zkoumány tamními vědeckými ústavy.[5][6][8][9]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Chrpovník lopuchový je sbírán pro léčebné účinky již po tisíciletí a do nedávna se stačil přirozenou cestou obnovovat. Od poloviny 20. století je však vážně ohrožen intenzivním neregulovaným sběrem pro obchod, většina vykopaných kořenů byla oficiálně vyvážena do Číny a Japonska a vysazováním náhrady za zlikvidované rostliny se nikdo nezabýval. Jeho biotopy jsou dále ničeny výstavbou silnic a vojenských zařízení, včetně stále se rozšiřující pastvy jaků, mýcením řídkých horských lesů a stoupajícími rekreačními aktivitami. Nyní je chrpovník lopuchový zařazen do úmluvy CITES I zakazující jeho vývoz, což má nápomoci k jeho záchraně před úplným vymizením z volné přírody. V seznamu IUCN je považován za kriticky ohrožený druh (CR).[3][5][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ STEVENS, Peter Francis. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Asteraceae, Saussurea [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 04.07.2017 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SAHA, D.; VED, D.; RAVIKUMAR, K. et al. IUCN Red List of Threatened Species: Saussurea costus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2015 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Saussurea costus [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 05.2018 [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c d KASANA, Shruti; UNIYAL, P. L.; DWIVEDI, Mayank D. Taxonomic Status of Saussurea costus (Falc.) Lipsch. a critically endangered species from Himalaya, India. S. 81–84. Pleione [online]. North Bengal University, Siliguri, West Bengal, India, 30.06.2018 [cit. 15.02.2018]. Roč. 12, čís. 1, s. 81–84. Dostupné online. ISSN 0973-9467. (anglicky)
- ↑ a b c CLARKE, C. B. Saussurea lappa [online]. Shodhganga a reservoir of Indian theses, University of Calcutta, Kolkata, West Bengal, IN [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHI, Zhu; RAAB-STRAUBE, Eckhard. Flora of China: Saussurea costus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LOHBERGER, Birgit; RINNER, Beate; STUENDL, Nicole et al. Sesquiterpene Lactones Downregulate G2/M Cell Cycle Regulator Proteins and Affect the Invasive Potential of Human Soft Tissue Sarcoma Cells. Journal PLOS ONE [online]. PLOS ONE, San Francisco, CA, USA, 2013 [cit. 15.02.2018]. Roč. 8, čís. 6. Dostupné online. ISSN 1932-6203. (anglicky)
- ↑ a b PANDEY, Madan Mohan; RASTOGI, Subha; RAWAT, Ajay Kumar Singh. Saussurea costus: botanical, chemical and pharmacological review of an ayurvedic medicinal plant. S. 379–390. Journal of Ethnopharmacology [online]. National Institutes of Health, Bethesda, MD, USA, 20.01.2007 [cit. 15.02.2018]. Roč. 110, čís. 3, s. 379–390. Dostupné online. ISSN 0378-8741. (anglicky)
- ↑ a b Plants For a Future: Saussurea costus [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chrpovník lopuchový na Wikimedia Commons 
Taxon Saussurea costus ve Wikidruzích