Začínal se sambem v Staré Zagoře pod vedením Neďo Rančeva. S judem se seznámil v Sofii na sportovní střední škole v 15 letech. Připravoval se v klubu Slavija pod vedením Stojana Želeva. V bulharské reprezentaci se pohyboval od konce sedmdesátých let dvacátého století. V roce 1980 startoval na olympijských hrách v Moskvě a představil se ve výborné formě postupem do finále těžké váhy proti Angelo Parisimu z Francie. Po opatrném úvodu využil slabé Parisiho chvilky a po kontrachvatu tani-otoši se ujal vedení na juko. Minutu před koncem za cenu natažení kolenních vazů ustál soupeřovu hiza-gurumu. Po ošetření ho Parisi svým pohybem vychýlil do pozice, do které potřeboval a technikou seoi-otoši poslal na ippon. Získal stříbrnou olympijskou medaili. V roce 1984 přišel o účast na olympijských hrách v Los Angeles kvůli bojkotu her zeměmi východního bloku. V roce 1988 startoval na olympijských hrách v Soulu, kde ve druhém hole nestačil na Japonce Hitoši Saitóa. Japonec ho však svým postupem do finále vytáhl do oprav, ve kterých se probojoval do boje o třetí místo proti Korejci Čo Jong-čcholovi. Vyrovnaný souboj rozhodlo jedno napomenutí v jeho neprospěch a obsadil 5. místo. Vzápětí ukončil sportovní kariéru.