Přeskočit na obsah

Dositheos II. Jeruzalémský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Blaženost
Dositheos II. Jeruzalémský
Patriarcha jeruzalémský
Jmenování1669
Pontifikát skončil8. února 1707
PředchůdceNektarios Jeruzalémský
NástupceChrysanthos Notaras
Osobní údaje
Datum narození31. května 1641
Místo narozeníExochi
Datum úmrtí7. února 1707 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíKonstantinopol
Povoláníduchovní a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dositheos II. Jeruzalémský (též Dositheos Notaras; řecky Δοσίθεος Β΄ Ἱεροσολύμων; 31. května 1641 Arachova – 8. února 1707 Istanbul) byl pravoslavný teolog a v letech 1669 až 1707 řecký pravoslavný patriarcha Jeruzaléma. Je znám jako obránce pravoslaví proti vlivům katolicismu a protestantismu. Svolal do Jeruzaléma synodu, aby čelil myšlenkám Cyrila Lukarise vstřícným vůči kalvinismu.[1][2]

Dositheos se narodil 31. května 1641 v Arachei (dnes vesnice Exochi). O jeho mládí je známo jen málo. V roce 1652 byl vysvěcen na jáhna a v roce 1661 povýšen na jeruzalémského arcijáhna. V roce 1666 byl vysvěcen na arcibiskupa města Caesarea Maritima a v roce 1669 zvolen jeruzalémským patriarchou.

Dositheos se intenzivně věnoval situaci pravoslavné církve na Balkáně, v Gruzii a jižním Rusku, zvláště poté, co patriarcha Cyril Lucaris z Konstantinopole ve svém Vyznání víry (1629) akceptoval kalvinistické doktríny o předurčení a ospravedlnění pouze vírou. V roce 1672 patriarcha Dositheos svolal jeruzalémský synod, který odmítl všechny kalvínské doktríny a přeformuloval pravoslavné učení tak, aby se odlišovalo od katolicismu i protestantismu.

Ve své korespondenci s carem Petrem I. Velikým se Dositheos postavil proti Petrovým reformám, které podřizovaly církev státu, zejména proti zrušení moskevského patriarchátu. Neuspěl ve své snaze přimět Petra, aby podpořil pravoslavnou církev v mírové smlouvě s Osmanskou říší z roku 1700.[3]

V letech 1659-1664 Dositheos spolu s jeruzalémským patriarchou Paisiem a poté patriarchou Nektariem zajížděl do Bulharska, kde vybírali peníze pro Chrám Božího hrobu. Znovu pak cestoval po Bulharsku již jako patriarcha v letech 1669-1670. Své zážitky popsal v cestopise.[4]

Dositheos zemřel v Konstantinopoli 8. února 1707. V roce 1715 vyšly jeho Dějiny jeruzalémského patriarchátu ve dvanácti svazcích.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dositeo II de Jerusalén na španělské Wikipedii.

  1. Martín Hernández, Martín de la Hoz, Francisco, José Carlos. Historia de la Iglesia II: La Iglesia en la época moderna. Palabra. ISBN 978-84-9840-506-4. s. 344
  2. Bălgarija i bălgarite v grăckata knižnina: XVII-sredata na XIX vek. Příprava vydání Nadja Danova. Părvo izdanie. vyd. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma" 519 s. ISBN 978-954-326-270-0. S. 39. 
  3. Jugie, M (1952). Diccionario Enciclopédico del Oriente Cristiano. Paría: G. Farrugia. S. 218.
  4. Bălgarija i bălgarite v grăckata knižnina: XVII-sredata na XIX vek. Příprava vydání Nadja Danova. Părvo izdanie. vyd. Sofija: Izdatelstvo "Paradigma" 519 s. ISBN 978-954-326-270-0. S. 39–42. 
  5. Fernández Rodríguez, José Manuel (2020). 'Mysterion' y 'Sacramentum'. Evolución en Oriente y Occidente. Barcelona: Centre de Pastoral Litúrgica. ISBN 978-84-9165-325-7 S. 105