Přeskočit na obsah

Egon Lerch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Egon Lerch
Narození19. června 1886
Terst
Úmrtí8. srpna 1915 (ve věku 29 let)
Benátky
Místo pohřbeníHřbitov San Michele
Povolánívoják
OceněníStříbrná medaile za námořní zásluhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egon Alfred Rudolf Lerch (19. června 1886, Terst8. srpna 1915, Benátky) byl rakousko-uherským námořním důstojníkem a ponorkovým velitelem.

Velitelé na palubě ponorky SM U-12 po vyznamenávání v roce 1913, poručík Egon Lerch sedící třetí zleva

Narodil se 19. června 1886 v Terstu. Jeho otec Richard Lerch byl kontradmirálem rakousko-uherského válečného námořnictva. Syn se vydal v otcových stopách a v září roku 1900 nastoupil na námořní akademii v Rijece. Po absolvování nastoupil službu v hodnosti Seekadett (námořní kadet). V roce 1907 absolvoval důstojnické zkoušky a byl umístěn na pancéřový křižník SMS Sankt Georg, se kterým absolvoval svou první zahraniční plavbu. Cílem byly USA, kde se Sankt Georg účastnil 300. výročí založení Jamestownu. V srpnu 1912 se stal členem štábu pancéřového křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia. V době turecko-řecké války křižník operoval v Levantě, kde například pomáhal při transportu cizinců z Alexandrie do Soluně a byl za to vyznamenán tureckým Řádem Medžidie. 6. prosince téhož roku byl pak jmenován velitelem torpédovky Tb.16. K 1. lednu 1913 byl povýšen do hodnosti Linienschiffsleutnant (poručík řadové lodě). Na palubě ponorky SM U-12 přispěl k vítězství Rakušanů torpédováním francouzského křižníku Jean Bart, celé velení ponorky za to bylo vyznamenáno Rakouským Leopoldovým řádem řádem a na palubě ponorky vyfotografováno.

Od května 1914 se zacvičoval jako velitel ponorky. Po výcviku mu bylo svěřeno velení nad U-12, se kterou 21. prosince téhož roku těžce poškodil nový francouzský dreadnought Jean Bart. 7. srpna 1915 se vydal se svou ponorkou k benátské rejdě. 8. srpna pravděpodobně ponorka narazila na minu v minové přehradě chránící Benátky a následnou explozi nikdo nepřežil. Se všemi poctami byl pohřben na vojenském hřbitově na ostrově San Michele u Benátek a vyznamenán rakouským, německým a italským řádem.

V letech 1913–1914 byl znám také milostným poměrem s rakouskou arcivévodkyní Alžbětou Marií. Seznámili se v istrijském přístavu Pula a jejich vztah trval až do Lerchovy smrti.[1]

  1. BAUER, Jan: Ženy z rodu Habsburků. Praha 2010

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. ISBN 80-86808-03-3.