Přeskočit na obsah

Ekonomika Rumunska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Rumunska
Bukurešť
MěnaRumunské leu (Leu či RON)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceEvropská unie, WTO
Statistické údaje
Populace 19 317 984 (1. ledna 2020)[1]
HDP $278 mld. (nominální, 2021)[2]
$585 mld. (PPP, 2020 odhad)[2]
Změna HDP4,4% (2018) 4,1% (2019e)
−5,7% (2020f) 5,4% (2021f)[3]
HDP na obyvatele $21 403 (PPP; 2016) [4]
HDP podle sektorůzemědělství: 11,8%; průmysl: 36,1; služby: 52,1% (2015 odhad)
Inflace (CPI)2,9% (2020 odhad)[2]
3,8% (2019)[2]
4,6% (2018)[2]
Míra chudoby22,4% (2013 odhad)[5]
Pracovní síla 8 844 178 (2019)[6]
Pracovní síla podle sektorůzemědělství: 27,9%; průmysl: 28,2%; služby: 43,9% (2013)
Nezaměstnanost 5,3% (srpen 2020)[7]
Zahraničí
Vývoz $84,92 mld. (2018 odhad)[8]
Dovoz $88,12 mld. (2018 odhad)[8]
Hrubý zahraniční dluhNegativní růst $95,97 mld. (36,8% HDP) (31.12. 2017 odhad)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluhNegativní růst 35,2% HDP (2019)[9]
Příjmy$55,84 mld. (2015 odhad)
Výdaje$59,92 mld. (2015 odhad)

Rumunsko je rychle se rozvíjející smíšená ekonomika vyššího středního příjmu, s vysokým HDI (Human Development Index) a s kvalifikovanou pracovní silou. HDP v paritě kupní síly (PPP) má hodnotu 516,5 mld. USD, což Rumunsko řadí na 10. místo v Evropské unii a na 41. místo v celosvětovém žebříčku.

Rumunsko je přední destinace pro přímé zahraniční investice ve Střední a Východní Evropě: kumulativní příchozí PZI (přímé zahraniční investice) v zemi od roku 1989 činí více než 170 mld. USD. Rumunsko je největším producentem elektroniky ve Střední a Východní Evropě a v uplynulých 20 letech se také stalo hlavním centrem pro mobilní technologie, informační bezpečnost a související výzkum hardwaru. Země je regionálním lídrem na polích IT a výroby motorových vozidel. Hlavní město Bukurešť je jedno z vedoucích finančních a industriálních center ve Východní Evropě.

Mezi top 10 exportních produktů Rumunska patří vozidla, stroje, chemické zboží, elektronické produkty, elektrická zařízení, farmaceutické produkty, dopravní zařízení, základní kovy, potravinářské produkty, guma a plasty.

Zaměstnanost, příjmy a výdaje

[editovat | editovat zdroj]

Přestože v posledních letech dochází k hospodářskému růstu, v zemědělství stále pracuje 30 % obyvatel.[10] V průmyslu pracuje 23 % obyvatel a ve službách celkem 47 % obyvatel. V roce 2008 činily příjmy Rumunska přibližně 64,5 mld. $ a výdaje celkem 71,2 mld. $. Státní dluh tvoří pouze okolo 20 % HDP (např. sousední Maďarsko má dluh okolo 70 % HDP), především díky tomu, že rumunský diktátor Nicolae Ceausescu se snažil splatit obrovské dluhy Rumunska. Rumunsko bývá někdy nazýváno Karpatský tygr[11], tedy podobně jako asijské ekonomiky.

Některá města se úrovní blíží ke Střední a Západní Evropě, např. Temešvár nebo Bukurešť. Velkými problémy jsou zdravotnictví (staré vybavení), školství (špatná úroveň vzdělání[12], mimo velkých měst) a doprava (málo dálnic, špatný stav silnic,...).

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

V zemědělství pracuje 26 % obyvatel Rumunska, nicméně tvoří jen asi 4, 3 % HDP země.[13]

Mezi významné zemědělské lokality  patří Bărăganská step, kde se pěstuje zejména kukuřice a tabák. Ve Velkouherské nížině se pěstuje pšenice. Severozápadní část země produkuje mimo jiné cukrovou řepu, slunečnice a brambory. Ke komerční těžbě dřeva dochází v lesích především poblíž Rumunsko-ukrajinských a Rumunsko-moldavských hranic.

Nejdůležitějšími hospodářskými zvířaty jsou pro Rumunsko prasata a skot. V zemi je několik mlékárenských podniků jako třeba  Lactalis nebo Meggle. Na pobřeží Černého moře je rozvinutý rybolov a to hlavně lov makrel, sleďů, sardelí.[14]

V posledních letech se Rumunsku daří rozvíjet vlastní průmysl. Sektor zaměstnává 26.4 % pracovní síly a vyprodukuje 32 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi nejvýznamnější odvětví se řadí IT průmysl (firma Bitdefender), automobilový průmysl (Dacia), chemický (Rompetrol).

Automobilový průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Rumunsko produkuje automobily a náhradní díly do aut a je v této produkci patrný nárůst během posledních let. V roce 2013 byla produkce 410 tisíc aut, za to v roce 2000 pouze 78 tisíc aut bylo vyrobeno v Německu. Nejvýznamnější automobilkou v Rumunsku je Dacia vlastněná Renaultem.[15] Ve městě Craiova funguje továrna Ford Motor Company.

V roce 2003 sektor služeb představoval 55% HDP a zaměstnával 51,3% pracovní síly. Subkomponenty služeb jsou finanční, pronájmové a business aktivity (20,5%), obchod, hotely, restaurace a transport (18%), a ostatní aktivity (21,7%). Sektor služeb v Rumunsku se v posledních letech rozšířil a zaměstnává přibližně 47% Rumunů a představuje mírně více než polovinu HDP.

Největším zaměstnavatelem je prodejní sektor, zaměstnávající téměř 12% obyvatel. Prodejní sektor je primárně koncentrovaný v poměrně malých obchodních řetězcích seskupených v obchodních domech. V posledních letech vedl vzestup velkých obchodů, jako například hypermarkety Cora a Carrefour, k poklesu počtu zaměstnanců v tomto sektoru a k přesunu maloobchodních míst na předměstí.

Před 1. sv. válkou

[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Rumunska vstoupila do moderní éry Drinopolským mírem (angl. Treatry of Adrianople) v roce 1829, který ukončil nadvládu Turků nad Rumunským územím. Ekonomický růst byl ovlivněn několika historickými milníky, jako byly například: Objevení a průmyslová těžba ropy (1857), politická unie mezi Valašskem a Moldavskem (1859), pozemkové reformy,  přijetí nové vlastní měny- Leu (1867), nezávislost státu (1877), jakož i vybudování rozsáhlé dopravní sítě železnicí a cest Carolem I.

Meziválečné období

[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Rakouska-Uherska a Ruského Impéria (Vznik Ruské SFSR znamenal ztrátu mnoha území, tzn. i mnoha provincií dnešního Rumunska), se k Rumunskému království připojilo poměrně velké území, kde převládalo rumunsky mluvící obyvatelstvo (Transylvánie, Besarábie, Banat, Bukovina). Toto připojení území vytvořilo hranice Rumunska jak je známe dnes a mimo jiné také zapříčinilo změnu ústavy na více demokratickou (z důvodu mnoha reforem), což napomohlo velkému hospodářskému růstu (mezi lety 1923-1938 se zdvojnásobila a to i navzdory velké hospodářské krizi).

Po 2. sv. válce

[editovat | editovat zdroj]

Po Druhé světové válce se Rumunsko drží na druhém místě v produkci jídla a ropy. Naleziště se nacházejí jak na zemi, tak i v Černém moři.


Po roce 1945 se území osvobozené Rudou armádou stalo součástí Východního bloku a přešlo po vzoru Sovětského svazu na plánovanou ekonomiku. Vznikla Rumunská socialistická republika. V tomto období Rumunsko zažilo rozsáhlou industrializaci a přestavbu na socialistickou společnost. Hospodářský růst byl v 70. letech 20. století dále podporován zahraničními úvěry, což nakonec vedlo k rostoucímu zahraničnímu dluhu, který dosáhl 11 - 12 miliard dolarů.

Dluh byl do značné míry splacen v 80. letech díky rozsáhlým úsporným opatřením, která připravila rumunské obyvatelstvo o základní spotřební zboží (Podobný nedostatek byl po celém Východním bloku). Před Rumunskou revolucí (1989), mělo Rumunsko HDP asi 800 mil Lei, tj. 53.6 mil. dolarů, z čehož 58% HDP pochází z průmyslu a dalších 15% ze zemědělství. Minimální mzda byla přibližně 2000 Lei, tj. 135 dolarů (3100 Kč).

Rumunsko je populární turistickou destinací s více než 15 miliony domácích i zahraničních turistů ročně. Rumunsko má města velkého kulturního zájmu (Bukurešť, Constanța, Brašov, Temešvár), pláže a přímořské resorty, lyžařská střediska, a dobře zachovalé venkovské regiony ceněné pro svou krásu a klid. Rumunsko je také destinací s mnoha náboženskými poutními místy, které každý rok navštíví několik tisíc návštěvníků.    

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  3. Global Economic Prospects, June 2020 [online]. World Bank [cit. 2020-06-16]. S. 80. Dostupné online. 
  4. "GDP per capita, PPP (current international $)", World Development Indicators database, World Bank. Database updated on 11 April 2016. Accessed on 14 April 2016.
  5. ANALIZA Familia Ionescu si rata saraciei la romani. Distributia saraciei in functie de zona, de numarul copiilor, dupa forma de proprietate (proprietar vs. chiriasi). Una peste alta, Statistica a numarat saracii Romaniei: sunt 4,77 milioane [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné online. 
  6. Labor force, total – Romania [online]. World Bank [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  7. Unemployment by sex and age – monthly average [online]. Eurostat [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. 
  8. a b The World Factbook – Central Intelligence Agency [online]. [cit. 2018-03-04]. Dostupné online. 
  9. Euro area and EU27 government deficit both at 0.6% of GDP [online]. Eurostat [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  10. Europe :: Romania — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-15. 
  11. You are being redirected.... www.aecom.com [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  12. Romanian education system struggles with funding, basic skills underachievement. Romania Insider [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Agriculture, forestry, and fishing, value added (% of GDP) - Romania | Data. data.worldbank.org [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  14. Školní atlas. 2012. vyd. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7393-486-6. 
  15. Romania’s automotive industry up 20% in 2018. Romania Insider [online]. [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (anglicky)