Erin Routliffeová
Erin Routliffeová | |
---|---|
Erin Routliffeová na French Open 2022 | |
Stát | Kanada (2009 – květen 2017) Nový Zéland (od června 2017) |
Datum narození | 19. dubna 1995 (29 let) |
Místo narození | Auckland, Nový Zéland |
Bydliště | Caledon, Kanada |
Výška | 182 cm[1] |
Profesionálka od | 2017 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 748, 306 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 85–90 |
Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 582. místo (12. června 2023) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 277–173 |
Tituly | 8 WTA, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (15. července 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2024) |
French Open | 3. kolo (2022, 2024) |
Wimbledon | finále (2024) |
US Open | vítězka (2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2024) |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | čtvrtfinále (2024) |
Wimbledon | semifinále (2024) |
US Open | 1. kolo (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 28. srpna 2024
Erin Routliffeová (* 11. dubna 1995 Auckland) je novozélandská profesionální tenistka, deblová specialistka, která v letech 2009–2017 reprezentovala Kanadu. V létě 2024 byla osm týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako 49. hráčka v pořadí. Do čela vystoupala jako vůbec první novozélandská jednička na žebříčcích ATP a WTA a historicky první jednička z Nového Zélandu od Tonyho Wildinga v roce 1913.[2][3][4]
Na grandslamu zvítězila v ženské čtyřhře US Open 2023 s Gabrielou Dabrowskou. Společně odešly poraženy z finále ženské čtyřhry Wimbledonu 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm deblových turnajů včetně Turnaje mistryň 2024. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a patnáct trofejí ve čtyřhře.[5]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 582. místě a ve čtyřhře v červenci 2024 na 1. místě.[1]
V novozélandském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 tádžickým základním blokem 2. skupiny asijsko-pacifické zóny proti Turkmenistánu, v němž vyhrála dvouhru a s Joannou Carswellovou také čtyřhru. Novozélanďanky zvítězily 3:0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 14–7 ve čtyřhře.[6]
Nový Zéland reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Z pozice úřadující světové jedničky nastoupila do čtyřhry s Lulu Sunovou. V úvodním kole však podlehly pozdějším olympijským vítězkám Saře Erraniové a Jasmine Paoliniové z Itálie.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se roku 1995 v novozélandském Aucklandu do rodiny mořeplavců Roberta Routliffa a Catherine MacLennanové,[7] během jejich plavby kolem světa.[8] Rodina se z Nového Zélandu do Kanady vrátila po čtyřech letech.[8] V Severní Americe se narodily její dvě sestry Tara a Tess, která se stala stříbrnou medailistkou v plavání na Letních paralampijských hrách 2016 v Riu de Janeiru.[9][10] Do Montréalu se Erin Routliffeová přestěhovala v září 2011, kde se připravovala v Národním tréninkovém centru tenisového svazu do sezóny 2013.
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2010, když na turnaji v kanadském Waterloo dotovaném 25 tisíci dolary zasáhla do čtyřhry. V úvodním kole však s Kanaďankou Evangeline Repicovou podlehly jihoafricko-americkému páru Tegan Edwardsová a Danielle Millsová.[5] V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Rogers Cupu 2012 v Montréalu, do níž obdržela divokou kartu. Na úvod porazila Megan Moultonovou-Levyovou, ale do hlavní soutěže ji nepustila Iveta Benešová z šesté světové desítky.[11]
V letech 2013–2017 hrála univerzitní tenis na Alabamské univerzitě v Tuscaloose, kde vystudovala obor public relations.[7] Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském deblu US Open 2015, do něhož získala s Američankou Mayou Jansenovou divokou kartu. V úvodním kole však uhrály jen tři gamy na osmé nasazené Američanky Raquel Atawovovou a Abigail Spearsovou. Jednalo se rovněž o její první zápas v hlavní soutěži na túře WTA. Mimo majory zasáhla do prvního turnaje na aucklandském ASB Classic 2018. S Novozélanďankou Paige Mary Houriganovou nezvládly první kolo proti Arantxe Rusové a Sílvii Solerové Espinosové.[11] Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Citi Open 2018 ve Washingtonu, D.C. Po boku Chilanky Alexy Guarachiové v závěrečném utkání prohrály s čínsko-chorvatskou dvojicí Chan Sin-jün a Darijou Jurakovou.[12] Trofej si pak odvezla z debla Palermo Ladies Open 2021. V páru s Belgičankou Kimberley Zimmermannovou ve finále antukového turnaje zdolaly Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Kamillu Rachimovovou.[13] Obě pak odešly poraženy z boje o titul na zářijovém BGL Luxembourg Open 2021, kde nestačily na belgické duo Greet Minnenová a Alison Van Uytvancková.[14]
S Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou navázala spolupráci na srpnovém Canadian Open 2023. Již na čtvrtém společně odehraném turnaji získaly trofej, když ovládly grandslamové US Open 2023. Do finále postoupily přes Wang Sin-jü a Sie Šu-wej, čímž ukončily 16zápasovou grandslamovou neporazitelnost Sieové. V boji o titul pak zdolaly šampionky z roku 2020, Němku Lauru Siegemundovou s Věrou Zvonarevovou, ve dvou setech. Na majorech tak první finálovou účast proměnila v titul, jenž znamenal čtvrtý kariérní triumf na túře WTA.[15]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Ženská čtyřhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2023 | US Open | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová |
7–6(11–9), 6–3 |
Finalistka | 2024 | Wimbledon | tráva | Gabriela Dabrowská | Kateřina Siniaková Taylor Townsendová |
6–7(5–7), 6–7(1–7) |
Finále Turnaje mistryň
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2024 | WTA Finals, Rijád, Saúdská Arábie | tvrdý (h) | Gabriela Dabrowská | Kateřina Siniaková Taylor Townsendová |
7–5, 6–3 |
Finále na okruhu WTA Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 20 (8–12)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Grand Slam (1–1) |
Turnaj mistryň (1–0 Č) |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–4) |
Premier / WTA 500 (1–4) |
International / WTA 250 (4–3) |
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 5. srpna 2018 | Washington, D.C., Spojené státy | International | tvrdý | Alexa Guarachiová | Chan Sin-jün Darija Juraková |
3–6, 2–6 |
Vítězka | 1. | 25. července 2021 | Palermo, Itálie | WTA 250 | antuka | Kimberley Zimmermannová | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová |
7–6(7–5), 4–6, [10–4] |
Finalistka | 2. | 19. září 2021 | Lucemburk, Lucembursko | WTA 250 | tvrdý (h) | Kimberley Zimmermannová | Greet Minnenová Alison Van Uytvancková |
3–6, 3–6 |
Finalistka | 3. | 26. září 2021 | Ostrava, Česko | WTA 500 | tvrdý (h) | Kaitlyn Christianová | Sania Mirzaová Čang Šuaj |
3–6, 2–6 |
Finalistka | 4. | 13. února 2022 | Petrohrad, Rusko | WTA 500 | tvrdý (h) | Alicja Rosolská | Anna Kalinská Caty McNallyová |
3–6, 7–6(7–5), [4–10] |
Finalistka | 5. | 25. června 2022 | Bad Homburg, Německo | WTA 250 | tráva | Alicja Rosolská | Makoto Ninomijová Eri Hozumiová |
4–6, 7–6(7–5), [5–10] |
Vítězka | 3. | 6. srpna 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | Jessica Pegulaová | Anna Kalinská Caty McNallyová |
6–3, 5–7, [12–10] |
Finalistka | 6. | 9. října 2022 | Ostrava, Česko | WTA 500 | tvrdý (h) | Alicja Rosolská | Caty McNallyová Alycia Parksová |
3–6, 2–6 |
Vítězka | 3. | 5. března 2023 | Austin, Spojené státy | WTA 250 | tvrdý | Aldila Sutjiadiová | Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová |
6–4, 3–6, [10–8] |
Vítězka | 4. | 10. září 2023 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová |
7–6(11–9), 6–3 |
Finalistka | 7. | 23. září 2023 | Guadalajara, Mexiko | WTA 1000 | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Storm Hunterová Elise Mertensová |
6–3, 2–6, [4–10] |
Vítězka | 5. | 15. října 2023 | Čeng-čou, Čína | WTA 500 | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Šúko Aojamová Ena Šibaharaová |
6–2, 6–4 |
Finalistka | 8. | 31. března 2021 | Miami, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Sofia Keninová Bethanie Matteková-Sandsová |
6–4, 6–7(5–7), [9–11] |
Finalistka | 9. | 16. května 2024 | Řím, Itálie | WTA 1000 | antuka | Coco Gauffová | Sara Erraniová Jasmine Paoliniová |
3–6, 6–4, [8–10] |
Vítězka | 6. | 16. června2024 | Nottingham, Spojené království | WTA 250 | tráva | Gabriela Dabrowská | Harriet Dartová Diane Parryová |
5–7, 6–3, [11–9] |
Finalistka | 10. | 29. června 2024 | Eastbourne, Spojené království | WTA 500 | tráva | Gabriela Dabrowská | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková |
7–5, 6–7(2–7), [8–10] |
Finalistka | 11. | 13. července 2024 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | Grand Slam | tráva | Gabriela Dabrowská | Kateřina Siniaková Taylor Townsendová |
6–7(5–7), 6–7(1–7) |
Finalistka | 12. | 12. srpna 2024 | Toronto, Kanada | WTA 1000 | tvrdý | Gabriela Dabrowská | Caroline Dolehideová Desirae Krawczyková |
6–7(2–7), 6–3, [7–10] |
Vítězka | 7. | 19. srpna 2024 | Cincinnati, Spojené státy | WTA 1000 | tvrdý | Asia Muhammadová | Leylah Fernandezová Julia Putincevová |
3–6, 6–1, [10–4] |
Vítězka | 7. | 9. listopadu 2024 | Rijád, Saúdská Arábie | Turnaj mistryň | tvrdý (h) | Erin Routliffeová | Kateřina Siniaková Taylor Townsendová |
7–5, 6–3 |
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–2 Č) |
Čtyřhra: 2 (0–2)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2021 | Charleston, Spojené státy | antuka | Aldila Sutdžiadiová | Liang En-šuo Rebecca Marinová |
7–5, 5–7, [7–10] |
Finalistka | 2. | květen 2023 | Reus, Španělsko | antuka | Alexa Guarachiová | Storm Hunterová Ellen Perezová |
1–6, 6–7(8–10) |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | únor 2018 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Nadja Gilchristová | 6–3, 7–5 |
Čtyřhra (15 titulů)
[editovat | editovat zdroj]Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2016 | Charleston, Spojené státy | antuka | Andie Daniellová | Quinn Gleasonová Whitney Kayová |
6–4, 6–2 |
2. | listopad 2017 | Toronto, Kanada | tvrdý (h) | Alexa Guarachiová | Ysaline Bonaventureová Victoria Rodríguezová |
7–6(7–4), 3–6, [10–4] |
3. | leden 2018 | Šajm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Jade Lewisová | Anastasija Potapovová Jekatěrina Jašinová |
0–6, 7–5, [10–6] |
4. | leden 2018 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Jade Lewisová | Berfu Cengizová Jasmina Tinjicová |
6–1, 5–7, [12–10] |
5. | březen 2018 | Irapuato, Mexiko | tvrdý | Alexa Guarachiová | Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová |
4–6, 6–2, [10–6] |
6. | duben 2018 | Pelham, Spojené státy | antuka | Alexa Guarachiová | Maria Mateasová María José Portillo Ramírezová |
6–1, 6–2 |
7. | duben 2018 | Dothan, Spojené státy | antuka | Alexa Guarachiová | Sofia Keninová Jamie Loebová |
6–4, 2–6, [11–9] |
8. | květen 2018 | Charleston, Spojené státy | antuka | Alexa Guarachiová | Louisa Chiricová Allie Kiicková |
6–1, 3–6, [10–5] |
9. | červen 2018 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Victoria Rodriguezová | Niča Lertpitaksinčajová Peangtarn Plipuečová |
7–5, 3–6, [10–6] |
10. | leden 2018 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Victoria Rodriguezová | Mana Ajukawaová Nina Stadlerová |
6–4, 6–4 |
11. | říjen 2018 | Toowoomba, Austrálie | tvrdý | Freya Christieová | Samantha Harrisová Astra Sharmaová |
7–5, 6–4 |
12. | květen 2019 | Bonita Springs, Spojené státy | antuka | Alexa Guarachiová | Usue Maitane Arconadová Caroline Dolehideová |
6–3, 7–6(7–5) |
13. | únor 2020 | Hamilton, Nový Zéland | tvrdý | Emily Fanningová | Sabastiani Leónová Maggie Ngová |
6–3, 6–1 |
15. | květen 2021 | Bonita Springs, Spojené státy | antuka | Aldila Sutdžiadiová | Eri Hozumiová Miju Katová |
6–3, 4–6, [10–6] |
14. | prosinec 2022 | Tauranga, Nový Zéland | tvrdý | Paige Houriganová | Ašmita Easwaramurtiová Juka Hosokiová |
6–1, 6–0 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erin Routliffe na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Erin Routliffeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 28. srpna 2024
- ↑ Erin Routliffe captures WTA World No.1 doubles ranking presented by PIF. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
- ↑ LONG, David. Erin Routliffe becomes world No 1, into Wimbledon doubles final. Stuff [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Routliffe into Wimbledon final, confirmed as next world No 1. tennis.kiwi [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Erin Routliffeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. srpna 2024
- ↑ Erin Routliffeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 28. srpna 2024
- ↑ a b Erin Routliffe - Women's Tennis [online]. The University of Alabama [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Canadian tennis headed in the right direction [online]. The Record, 2012-07-10 [cit. 2021-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-05. (anglicky)
- ↑ BRAUN, Jessa. Star swimmer Tess Routliffe cheers Canadian teammates on from afar. The Toronto Observer [online]. 2021-09-02 [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tess Routliffe – Swimming Canada [online]. Swimming Canada [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Erin Routliffe Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guarachi’s and Routliffe’s Run Ends in Citi Open Finals [online]. WASHINGTON, D.C.: University of Alabama, 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Top seed Collins defeats Ruse in Palermo to capture first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2021-07-26 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Ostapenko overpowers Samsonova in Luxembourg, to meet Tauson in final. Women's Tennis Association [online]. 2021-09-18 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Dabrowski & Routliffe capture US Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-10 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Erin Routliffeová na Wikimedia Commons
- Erin Routliffeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Erin Routliffeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Erin Routliffeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Erin Routliffeová na Facebooku
- Erin Routliffeová na X (dříve Twitteru)
- Erin Routliffeová na Instagramu
Předchůdce | Erin Routliffeová | Nástupce |
---|---|---|
Elise Mertensová |
Světová jednička ve čtyřhře 15. 7. 2024 – 8. 9. 2024 |
Kateřina Siniaková |