Přeskočit na obsah

Eugen Brikcius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugen Brikcius
Eugen Brikcius (8. listopadu 2014)
Eugen Brikcius (8. listopadu 2014)
Narození30. srpna 1942 (82 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
BydlištěVídeň
VzděláníFF UK v Praze, University College, London
Povoláníspisovatel, básník, filozof, autor happeningů
OceněníCena Jaroslava Seiferta za rok 2015 Rakouský čestný kříž za vědu a umění I. třídy v roce 2017
ChoťZuzana Brikcius (sňatek 1984)
Děti
Příbuzní
člen PEN klubu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Brikcius (* 30. srpna 1942, Praha) je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filozof, esejista a výtvarník.

Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání (byl mj. přidavačem, řidičem, pomocným dělníkem nebo programátorem). V letech 19661968 dálkově studoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 19681970 studoval filozofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 19731974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“.[1] Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety[2] a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu.[3]

Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté.[4] Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.[5]

  • 1979 Nuda in cactum (Holou na kaktus), Circum venit baculum (Chodí pešek okolo) (sbírky latinsky psaných básní vydané v samizdatu)
  • 1991 Vyložení umělci aneb Kunsthistorické pohádky - k přečtení on-line na Art for Good nový život výstav Archivováno 28. 11. 2018 na Wayback Machine.
  • 1992 Sebraný spis
  • 1993 Poslyšte osobo
  • 1993 Cadus rotundus = Sud kulatý (latinské básně v překladu Pavla Šruta a Šrutovy básně v Brikciově překladu do latiny)
  • 1995 Útěcha z mystifikace
  • 2000 Eugeniální verše
  • 2002 Sny Eugena Brikciuse (knižní podoba stejnojmenného pořadu ČT z roku 2001)
  • 2003 Spanilá jízda a jiné krásné prózy
  • 2004 Řecká modř (výbor z nepublikovaných veršů vydal Spolek českých bibliofilů)
  • 2005 Rozmarné volání
  • 2008 Z milosti těla
  • 2010 Mesón El Centro
  • 2011 Spouštění s milou
  • 2012 Platný příběh
  • 2012 Můj nejlepší z možných životů
  • 2013 A tělo se stalo slovem (souborná rekapitulace esejistického a básnického díla)
  • 2014 Jen se mi neprobuď ze sna
  • 2016 Nepředmětná odysea
  • 2017 Postila
  • 2018 Ontologický důkaz
  • 2021 Eugen Brikicus uvádí (soubor rozhovorů, ed. Radim Kopáč)
  • 2022 Román
  • 2022 Leopoldiana
  1. http://www.czlit.cz/main.php?pageid=34&author_id=47 Archivováno 24. 6. 2007 na Wayback Machine..
  2. Básník Brikcius pořádá dvacátý literární výlet, Pražany vezme po stopách Werfela, art.ihned.cz, cit. 4. 9. 2015
  3. http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-821
  4. Fenomén Underground: Umění bez galerií – Eugen Brikcius [online]. Praha: Česká televize [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. 
  5. SLOMEK, Jaromír. Umělec, který tělo učinil slovem: Sud kulatý Eugena Brikcia [online]. Naše rodina, 2012 [cit. 2015-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]