Fanny a Alexandr
| Fanny a Alexandr | |
|---|---|
| Země původu |  Francie Německo Švédsko |
| Jazyky | švédština němčina jidiš angličtina |
| Délka | 178 minut / 312 minut |
| Scénář a režie | Ingmar Bergman |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Pernilla Allwin Bertil Guve Börje Ahlstedt Anna Bergmanová Gunn Wallgren Erland Josephson Mats Bergman Jarl Kulle |
| Produkce | Jörn Donner |
| Hudba | Daniel Bell |
| Kamera | Sven Nykvist |
| Kostýmy | Marik Vos-Lundh |
| Střih | Sylvia Ingemarsson |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 17.12.1982 česká 6.1986 obnovená česká premiéra 15.1.2004 |
| Produkční společnost | Gaumont Film Company |
| Distribuce | Sandrew |
| Fanny a Alexandr na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fanny a Alexandr (Fanny och Alexander) je švédský film režiséra Ingmara Bergmana, který též sám napsal scénář, z roku 1982. Původně mělo jít o čtyřdílnou televizní sérii, trvající celkem 312 minut, z níž byl sestříhán pro pozdější uvedení 178minutový film. Filmová verze však nakonec byla uvedena dříve. Fanny a Alexandr je zároveň i kniha, kterou Bergman napsal podle svého scénáře.
Bergman prohlásil film za své poslední dílo, přestože v následujících letech napsal ještě několik scénářů a režíroval řadu televizních projektů.
Film zachycuje výkony mnoha hvězd z dřívějších Bergmanových filmů i množství významných filmových i divadelních herců tehdejšího Švédska. Chybí v něm však dvě hlavní Bergmanovy hvězdy - Liv Ullmannová a Max von Sydow, které chtěl původně obsadit do hlavních rolí Emilie a biskupa Vergeruse. Liv Ullmann však již byla smluvně vázána k jiným projektům a Max von Sydow neobdržel Bergmanovu nabídku včas - zřejmě vinou svého amerického agenta.
Proto Bergman obsadil hlavní role svým novým objevem, herečkou Ewou Fröling, a Janem Malmsjö, který byl tehdy ve Švédsku populární především jako velmi nadaný zpěvák a tanečník, ale který také ztvárnil mnoho charakterních rolí v divadle i televizi.
Bertil Guve, který ve filmu podal velmi ceněný herecký výkon jako chlapec Alexandr, se už po filmu (s jednou drobnou výjimkou) k herectví nevrátil a místo toho dosáhl doktorátu v oboru průmyslového managmentu. Pernilla Wallgren (později známá jako Pernilla August), která také podala skvělý výkon v roli chůvy, však filmem započala svou hvězdnou kariéru (později hrála např. matku Anakina Skywalkera ve Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba).
V roce 1986 natočil Bergman téměř dvouhodinový Dokument o Fanny a Alexandrovi (Dokument Fanny och Alexander).
Příběh
[editovat | editovat zdroj]Příběh je velkou rodinnou freskou, která se odehrává v letech 1907 - 1909 (s epilogem v roce 1910) ve městě, které by mohlo být švédskou Uppsalou - v níž byly natáčeny některé exteriéry a která vágně souvisí s příběhem, ale v podstatě jde o město imaginární.
Hlavními postavami jsou chlapec Alexandr, jeho sestra Fanny a jejich rozvětvená zámožná rodina - Ekhdalovi. Rodiče obou dětí, Oskar a Emilie, jsou aktivními členy místního divadelního souboru, mají krásný vztah a rozsáhlé příbuzenstvo, plné originálních a zajímavých, byť někdy lehce "potrhlých" lidí. Zvláště strýček Gustav Adolf si dovede užívat života a (podobně jako kdysi Alexandrův dědeček) vyhledává i nezávazná erotická dobrodružství, např. u babiččiny služky, což však v rodině i u Adolfovy ženy budí jenom pobavení. Nejmladší strýc Karel nevychází s profesorským platem a své frustrace si vylévá na své ženě, jež ho přesto velmi miluje. Otec Oskar Ekhdal, ředitel divadla, je pak poněkud suchý patron, což kontrastuje s energií matky, herečky Emílie. Symbolická široká náruč této rodiny je však pro děti bezpečným zázemím, v němž zažívají šťastné i romantické chvíle, tradiční švédské Vánoce, i mystické až vizionářské okamžiky, typické pro švédskou mentalitu i dětské vidění světa. Bergman zde zpracovává i svou iniciační vzpomínku na první setkání s Laternou Magikou.
Pestrý život dětí, znázorňovaný "podmanivou hrou barevně laděných obrazů",[1] je náhle přerván otcovou nečekanou smrtí (mozková mrtvice). Alexander si ještě neuvědomuje kvality svého otce a jeho boj se smrtí ho dokonce vyděsí tak, že od něj uteče.
Jejich matka, Emilie, však neumí žít sama a brzy přijímá nabídku k sňatku od pohledného vdovce, místního protestantského biskupa Vergéruse, který se tváří jako milosrdný a láskyplný muž. Ve své zamilovanosti přistupuje i na jeho výzvy, přetrhává rodinné vazby a stěhuje se i s dětmi do biskupství, chladné a téměř nezařízené budovy, připomínající vězení, jímž se pro Alexandra skutečně stane.
Biskup Vergérus totiž brzo odkrývá svou masku a ukazuje se jako despotický člověk, nutící Emilii i obě děti ke zcela absolutní podřízenosti a dodržování asketických pravidel, které mu v jeho domě pomáhají nemilosrdně prosazovat jeho matka a pomatená sestra, stejně jako služky, které mají za úkol děti špehovat a hlásit vše, o čem si povídají.
Alexandr velmi brzo prohlédne a stejně jako jeho sestra začne Vergéruse nenávidět. Vergérus se snaží Alexandrův odpor zlomit všemi prostředky. Když Alexandr vylíčí služce své vidění, ve kterém se biskupova první žena i se dvěma dcerami utopily v ledové vodě poté, co je Vergérus pět dnů mučil hladem a žízní, vyvolá bouřlivou reakci (což však bylo do jisté míry i jeho motivem).
Vergérus udělí chlapci bití klackem a zavře ho na noc bez pokrývky do chladné místnosti. To už Emílie nevydrží a za pomoci židovského obchodníka se starožitnostmi Izáka Jacobiho (bývalého milence babičky Heleny, přes něhož ji její rodina kontaktuje a vyzývá k odchodu) jsou děti takřka divadelním trikem uneseny z domu k Ekhdalovým. Situace Emílie je zlá. Nemůže se rozvést, protože podle tehdejších zákonů by děti připadly otčímovi a navíc čeká s Vergérem dítě. Nakonec však dává biskupovi prášky na spaní a prchá za svými dětmi.
Pak ovšem dojde k události, kterou si Alexandr nedovede vyložit jinak, než že si Jacobiho bláznivý synovec Izmael přečetl v jeho mysli touhu po biskupově smrti a jakýmsi kouzlem způsobil, že si na sebe biskupova sestra převrhla hořící petrolejku. V planoucích šatech pak vběhla do Vergérova pokoje a po následném požáru oba za strašných bolestí podlehli popáleninám.
V závěrečném epilogu se setkáváme se znovuobnovenou Ekhdalovic rodinou, kterou vidíme na křtu dvou nových dětí: jednak Emílie a jednak služky a milenky Gustava Adolfa, kterou tímto rodina oficiálně přijímá mezi sebe. Během slavnosti se však Alexandr setkává i s duchem biskupa Vergéra, což znamená, že se ho zřejmě nikdy nezbaví docela.[2] [3] [4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]César 1983
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší film roku[4]
Cena FIPRESCI[4]
Britská Akademie (BAFTA) 1983
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší cizojazyčný film - Ingmar Bergman (režie), Jorn Donner (produkce)
- Nejlepší kostýmy - Marik Vos-Lundh
- Nejlepší kamera - Sven Nykvist[5]
Zlatý Glóbus 1984
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší cizojazyčný film[4]
Guldbagge 1984
[editovat | editovat zdroj](švédská filmová cena)
- Nejlepší film roku
- Nejlepší režisér roku[4]
- Nejlepší cizojazyčný film
- Nejlepší kamera - Sven Nykvist
- Nejlepší výprava - Anna Asp, Susanne Lingheim
- Nejlepší kostýmy - Marik Vos-Lundh
Nominace na ceny americké Akademie (Oscar) 1984
[editovat | editovat zdroj]- Nejlepší režie - Ingmar Bergman
- Nejlepší původní scénář - Ingmar Bergman
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Ewa Fröling | Emílie Ekdahlová, matka |
| Bertil Guve | Alexandr Ekdahl |
| Pernilla Allwin | Fanny Ekdahlová |
| Jan Malmsjö | biskup Edvard Vergerus |
| Gunn Wallgren | Helena Ekdahlová, babička |
| Allan Edwall | Oskar Ekdahl, otec |
| Jarl Kulle | Gustav Adolf Ekdahl |
| Mona Malm | Alma Ekdahl |
| Kristian Almgren | Putte Ekdahl |
| Erland Josephson | Isak Jacobi |
| Börje Ahlstedt | Carl Ekdahl |
| Christina Schollin | Lydia Ekdahl |
| Pernilla August | Maj, chůva |
| Kerstin Tidelius | Henrietta Vergérová |
| Harriet Andersson | Justina |
| Marianne Aminoff | Blenda Vergérová |
| Stina Ekblad | Ismael Retzinsky |
| Mats Bergman | Aron Retzinsky |
| Peter Stormare | mladý muž pomáhající Isakovi s truhlou |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Filmový přehled 2004/1
- ↑ Filmové listy, Zvláštní vydání k filmové přehlídce PROJEKT 100 2004. Leden 2004.
- ↑ ODAHA, Tomáš V. Ingmar Bergman: Fanny a Alexandr [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Fanny a Alexandr. Česko-Slovenská filmová datebáze [online]. Dostupné online.
- ↑ British Academy of Film and Television Arts
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanny a Alexandr na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny and Alexander na anglické Wikipedii.
