Přeskočit na obsah

František Bohuslav Batovec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Bohuslav Batovec
Narození5. října 1846
Jílové u Prahy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. října 1909 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánívydavatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inzerát Batovcova papírnictví v Národních listech r. 1873

František Bohuslav Batovec (5. října 1846 Praha[1] — 14. října 1909 Praha[2]) byl český velkoobchodník a průmyslník. Roku 1873 otevřel v Praze na Příkopě úspěšné papírnictví, které se stalo základem významného velkoobchodu, spojeného s knihtiskárnou a litografickým závodem. Byl veřejně činný v podnikatelských sdruženích (např. starosta grémia pražských knihtiskařů a písmolijců, zakládající člen spolku Merkur) i vlasteneckých organizacích (Sokol aj.), zastával funkci soudce-laika v u c. k. obchodního soudu. Získal titul císařského rady a rytířský řád Františka Josefa. Požíval velké úcty zejména v podnikatelských kruzích. Po jeho smrti pokračoval v řízení závodu pod původním jménem (F. B. Batovec) jeho syn Alexandr.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 5. října 1846[3] v Praze-Starém Městě v čp. 120[1] (některé zdroje uvádějí nesprávné místo narození v Jílovém u Prahy).[3] Navštěvoval obecnou školu v Jílovém a absolvoval akademické gymnázium.[4] Na přání rodičů se pak věnoval na obchodu. Začínal od nejnižší pozice, ale brzy se vypracoval na obchodního cestujícího firmy Müller a spol., dodavatele zařízení pro cukrovary.[3] Procestoval Německo, Belgii, Francii, Švýcarsko a Itálii, kde získal cenné zkušenosti.[4] Po návratu r. 1873 se oženil[5] a založil v Praze na Příkopě vlastní papírnictví.[6] Na tomto základě pak v následujících desetiletích vybudoval knihtiskárnu, jednu z největších v Praze,[3] spojenou s litografickým závodem.[4]

Byl rovněž veřejně činný. Koncem 80. let zastával funkci starosty grémia pražských knihtiskařů a písmolijců. Byl předsedou diskontního družstva při České průmyslové bance, zakládajícím členem a zasloužilým činitelem spolku Merkur, členem obchodní a živnostenské komory i pražského Sokola a obětavým podporovatelem vlasteneckých spolků. Stal se soudcem-laikem u c. k. obchodního soudu.[4]

Hrob Františka Bohuslava Batovce na Olšanských hřbitovech v Praze

Batovec byl ve své době považován za vzor moderního českého obchodníka a průmyslníka, který vlastní pílí vybudoval svůj podnik k dokonalosti a zajistil si tak čestné místo v obchodních a finančních kruzích. Současníci oceňovali rovněž jeho veřejnou činnost ve prospěch českých národních zájmů.[7] Získal titul císařského rady a roku 1908 rytířský řád Františka Josefa.[4] Město Jílové mu udělilo čestné občanství.[3]

Zemřel 14. října 1909,[4] několik měsíců po své manželce.[8] Pohřben byl na Olšanech po obřadu v kostele Panny Marie Sněžné, za velké účasti představitelů průmyslu, obchodu, finančních institucí, městské samosprávy i občanských sdružení.[9]

Další osudy závodu F. B. Batovec

[editovat | editovat zdroj]

Po Batovcově smrti převzal závod jeho syn Alexandr Batovec[6] (1880–1947),[10] který tam již předtím pracoval jako prokurista,[11] a pokračoval v jeho rozvoji. Roku 1913 byl jmenován c. k. dvorním dodavatelem.[12] 30. června 1923 oslavil podnik padesát let svého trvání.[6] Roku 1929 se přestěhoval z dosavadní adresy (Na příkopě 16) do nového sídla na Národní třídě 39 vedle Platýzu.[13]

Na tradici, přerušenou v době komunismu, navázala firma F, B, Batovec spol. s r.o., zapsaná do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992 s předmětem podnikání knihtisk, ocelotisk, reprografické služby, koupě zboží za účelem prodeje a prodej a vydavatelská činnost. Jednatelem byl do roku 2006 Alexandr Batovec. Roku 2009 vstoupila společnost do likvidace a o dva roky později byla vymazána z obchodního rejstříku.[14] Dnes je na historické adrese malá rodinná Tiskárna Batovec, zaměřená na vizitky, svatební a promoční oznámení apod.[15]

Známé publikace

[editovat | editovat zdroj]

Závod F. B. Batovec vydal například tyto příručky:

  • Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok ... (název se několikrát měnil, v letech 1895–1904 obsahoval výraz „Batovcův“)[16]
  • Batovcův Příruční místopis Čech, Moravy a Slezska pro praktickou potřebu zvláště upravený (1900)[17]
  • Batovcův zápisník kalendářní pro úřady a kanceláře v zemích koruny České na rok 1902-26. Ročník I-XXV [18]
  • Batovcův příruční místopis zemí Koruny české Čech, Moravy a Slezska zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený (1907)[19]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. ↑ a b c d e Šedesáté narozeniny. Národní listy. 1906-10-05, roč. 46, čís. 274, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  4. ↑ a b c d e f Velkoobchodník cís. rada F. B. Batovec zemřel. Národní politika. 1909-10-15, roč. 27, čís. 285, s. 5. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  5. ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Bohuslava Batovce s Gabrielou Hellrigl farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  6. ↑ a b c Jubileum 50letého trvání. Národní listy. 1923-07-04, roč. 63, čís. 181, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  7. ↑ Cís. rada F. B. Batovec. Zlatá Praha. 1909-10-22, roč. 27, čís. 5, s. 57. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  8. ↑ Gabrielu Batovcovou roz. Hellriegelovu. Národní listy. 1909-02-01, roč. 49, čís. 32, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  9. ↑ Pohřeb p. cís. r. F. B. Batovce. Národní listy. 1909-10-17, roč. 49, čís. 287, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  10. ↑ Alexandr Batovec - autoritní záznam (aut.nkp.cz)
  11. ↑ František Bohuslav Batovec. Národní listy. 1909-10-16, roč. 49, čís. 286, s. 8. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  12. ↑ Osobní. Národní listy. 1913-10-08, roč. 53, čís. 276, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  13. ↑ Papírnický velkoobchod…. Národní listy. 1929-04-19, roč. 69, čís. 92, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-02-13]. 
  14. ↑ Výpis z obchodního rejstříku na www.justice.cz (IČ 480 36 269).
  15. ↑ Tiskárna Batovec
  16. ↑ Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok ... V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, [1892-1937]. Záznam v katalogu NK ČR
  17. ↑ Batovcův Příruční místopis Čech, Moravy a Slezska pro praktickou potřebu zvláště upravený. V Praze: Tiskem a nákladem F.B. Batovce, 1900. 264 s., [1] složený l. příl. Záznam v katalogu NK ČR
  18. ↑ Batovcův zápisník kalendářní pro úřady a kanceláře v zemích koruny České na rok 1902-26. Ročník I-XXV. Praha: Batovec, 1901-1925. Záznam v katalogu NK ČR
  19. ↑ Batovcův příruční místopis zemí Koruny české Čech, Moravy a Slezska zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený. Praha: F.B. Batovec, 1907. 513 s. Záznam v katalogu NK ČR

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Bohuslav_Batovec&oldid=24146035“