František Oldřich Kinský (1634–1699)

František Oldřich I. hrabě Kinský
z Vchynic a Tetova
František Oldřich I. hrabě Kinský ; z Vchynic a Tetova
Nejvyšší kancléř Českého království
	Ve funkci:; 8. duben 1683 – 27. únor 1699
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan Hartvík z Nostic
Nástupce	Jan František Bruntálský z Vrbna
Dvorský hofmistr Českého království
	Ve funkci:; 16. květen 1669 – 27. únor 1699
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova
Nástupce	Václav Norbert Oktavián Kinský
Prezident rady nad apelacemi
	Ve funkci:; 23. červenec 1667 – 1683
Panovník	Leopold I.
Předchůdce	František Karel Libštejnský z Kolovrat
Nástupce	Jan František Bruntálský z Vrbna
Místokancléř Českého království
	Ve funkci:; 1664 – 1667
Panovník	Leopold I.
Císařský tajný rada
Narození	1634; Chlumec nad Cidlinou; Habsburská monarchie
Úmrtí	27. února 1699 (ve věku 64–65 let); Vídeň ; Habsburská monarchie
Národnost	Čech
Titul	1687 říšský hrabě
Choť	Anna Marie Františka z Ursenbecku († 1708)
Rodiče	Jan Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1604–1679) ; Markéta Magdalena von Porcia und Brugnera (1608–1654)
Děti	bezdětný
Příbuzní	sestra: Sylvie Kateřina, provdaná Šliková († 1713) ; švagr: František Josef Šlik (1656–1740) ; bratr: Václav Norbert Oktavián Kinský z Vchynic a Tetova (1642–1719) ; synovec: František Ferdinand Kinský z Vchynic a Tetova (1678–1741) ; synovec: Štěpán Vilém Kinský z Vchynic a Tetova (1679–1749) ; synovec: Filip Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1700–1749) ; děd: Václav Kinský z Vchynic a Tetova (1572–1626) ; babička Alžběta Krajířová z Krajku († 1626)
Alma mater	Univerzita v Lovani
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1688 Řád zlatého rouna (č. 544)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Oldřich Kinský z Vchynic a Tetova (1634 Chlumec nad Cidlinou – 27. února 1699 Vídeň) byl český šlechtic, politik a diplomat v habsburských službách.

Život

Byl synem českého šlechtice Jana Oktaviána Kinského (1604–1679) a jeho manželky (sňatek 25. 5. 1628 v Praze) Markéty Magdaleny z Porcia a Brugnera (1608–1654). Absolvoval právnická studia na univerzitě v Lovani.^[1] V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.^[2] V letech 1664–1667 byl místokancléřem, následně v letech 1667–1683 byl prezidentem apelačního soudu. V roce 1683 se stal českým nejvyšším kancléřem. Po porážce povstání Imricha Tökölyho se podílel na pacifikaci Uher. Za své zásluhy obdržel v roce 1688 Řád zlatého rouna a následujícího roku byl jmenován členem císařské tajné rady. V 90. letech 17. století řídil zahraniční politiku habsburské monarchie.^[3] Podílel se na vyjednání Karlovického míru s Osmanskou říší v roce 1699. Po jeho smrti zdědil jeho majetky jeho mladší bratr Václav Norbert.

Hrabě František Oldřich Kinský byl donátorem 30. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny v letech 1674–1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Byl žákem a podporovatelem Bohuslava Balbína.^[4]

Zachoval se jeho latinsky psaný deník.

Odkazy

Reference

↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 373.
↑ VOKÁČOVÁ, s. 377
↑ ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha: Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5. S. 255.
↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 130–131.

Literatura

VALENTA, Aleš. Dějiny rodu Kinských. České Budějovice: Veduta, 2004. 351 s. Dostupné online. ISBN 80-86829-05-7.

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Vokáčová-1] VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 373.

[2] VOKÁČOVÁ, s. 377

[3] ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha: Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5. S. 255.

[4] MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 130–131.

[1]

[2]

[3]

[4]